Apodanthaceae

čeleď rostlin

Apodanthaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to nezelení parazité, rostoucí na kmenech a větvích hostitelských dřevin. Vyskytují se v Americe, Africe, jz. Asii a jz. Austrálii.

Jak číst taxoboxApodanthaceae
alternativní popis obrázku chybí
Apodanthes flacourtiae a Pilostyles caulotreti
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádtykvotvaré (Cucurbitales)
ČeleďApodanthaceae
Tiegh. ex Takht., 1987
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

editovat

Apodanthaceae jsou drobné nezelené rostliny houbovitého vzhledu, parazitující na kmenech a větvích hostitelských dřevin. Rostliny jsou bezkořenné, do dřeva pronikají soustavou vláknitých haustorií. Jediná část rostliny, která se objevuje vně hostitele, je květ. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé.

Květy jsou drobné, jednotlivé, jednopohlavné, často zapáchající. V květech je přítomna češule, tvořící v samčích květech androfor a v samičích gynofor. Okvětí je nerozlišené, 4 nebo 5-četné, volné, bílé, smetanové nebo červené. Tyčinek je mnoho a jsou volné. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů avšak s jedinou komůrkou a jedinou čnělkou. Plodem je mnohasemenná bobule.[1][2]

Rozšíření

editovat

Čeleď Apodanthaceae zahrnuje asi 23 (podle některých zdrojů[1] až 35) druhů ve 2 rodech. Je rozšířena v Americe (od jižních USA po Argentinu), ve východní Africe, jihozápadní Asii a v jihozápadní Austrálii.[3]

Taxonomie

editovat

Rody stávající čeledi Apodanthaceae byly v minulosti podobně jako jiné parazitické rody podobného charakteru řazeny do sběrné čeledi Rafflesiaceae. Až molekulární analýzou bylo zjištěno, že tyto rostliny přes vnější morfologickou podobnost náležejí do několika různých řádů. V systému APG III jsou Apodanthaceae ponechány nezařazené, ve verzi APG IV z roku 2016 jsou zařazeny do řádu Cucurbitales (tykvotvaré).[3] Fylogenetické studie z r. 2024 docházejí k jiným závěrům: Studie založená na analýze jaderných genomů je navrhuje vyčlenit do samostatného řádu Apodanthales do pozice sesterské skupiny ke kladu (Huales + Malpighiales),[4] studie založená na analýze vybraných částí jaderných genomů kódujících proteiny společně s uvážením morfoanatomických a vývojových synapomorfií je také vyčleňuje z tykvotvarých, ale klade je jako sesterskou skupinu k Rafflesiaceae a jejich společný klad do malpígiotvarých (se slabou podporou jako jejich bazální větev).[5]

Ekologické interakce

editovat

Berlinianche and Pilostyles parazitují nejčastěji na dřevinách z čeledi bobovité (Fabaceae). Apodanthes má širší sortiment, nejčastěji na dřevinách z čeledí vrbovité (Salicaceae), březulovité (Burseraceae) a zederachovité (Meliaceae).[1]

Přehled rodů

editovat

Apodanthes, Pilostyles (včetně Berlinianche)[6]

Reference

editovat
  1. a b c WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Apodanthaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. 
  2. NICKRENT, Dan. Parasitic Plants: Apodanthaceae [online]. Southern Illinois University Carbondale: Dostupné online. 
  3. a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  4. ZUNTINI, Alexandre R.; CARRUTHERS, Tom; MAURIN, Olivier; BAILEY, Paul C.; LEEMPOEL, Kevin; BREWER, Grace E.; EPITAWALAGE, Niroshini. Phylogenomics and the rise of the angiosperms. S. 843–850. Nature [online]. 2024-05-23 [cit. 2024-10-14]. Roč. 629, čís. 8013, s. 843–850. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-024-07324-0. (anglicky) 
  5. ALZATE, Juan F.; GONZÁLEZ, Favio A.; PABÓN-MORA, Natalia. Back together: Over 1000 single-copy nuclear loci and reproductive features support the holoendoparasitic Apodanthaceae and Rafflesiaceae as sister lineages in the order Malpighiales. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 2024-12 [cit. 2024-10-14]. Roč. 201: 108217. ISSN 1095-9513. DOI 10.1016/j.ympev.2024.108217. (anglicky) 
  6. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat