Anton Möse
Anton Möse (1861 Markersdorf[1] – 8. prosince 1932 Praha[2]) byl pražský stavitel německého původu žijící v Praze, zakladatel stejnojmenné stavební firmy (Anton Möse).
| Anton Möse | |
|---|---|
| Narození | 1861 Markersdorf, Sasko |
| Úmrtí | 8. prosince 1932 (ve věku 70–71 let) Praha |
| Bydliště | Smíchov |
| Národnost | německá |
| Povolání | stavitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Narodil se v Markersdorfu v Sasku (dnes Německo). V Praze byl nejprve inženýrem u firmy Ringhoffer na Smíchově. V roce 1897 vykonal stavitelské zkoušky a začal podnikat ve stavebnictví.[3]
Rodinný život editovat
Byl ženat, s manželkou Johannou, rozenou Hrachowcovou (1865–1896), pocházející z Jablonného v Podještědí (Gabel), se kterou měl syny Bertholda, Antona (ing.) a Richarda a dcery Hermínu (provdaná Bláhová), Hannu (provdaná Meiwaldová) a Elis (provdaná Botichenová).[4] Rodina žila na Smíchově.[1]
Dílo editovat
Firma Möse editovat
Poté, co Anton Möse složil stavitelské zkoušky, založil (po roce 1897) na Smíchově stavební firmu Möse.[3] Podle dobových požadavků stavěla firma domy ve stylu secese, expresionismu a konstruktivismu. Nad průměrnou kvalitu vyniká chirurgický pavilon nemocnice v České Lípě, který je zapsán v seznamu kultnrních památek a činžovní dům ve Štefánikově ulici 270/45 (Praha–Smíchov).[5]
Synové Berthold (1886–??) a ing. Anton Möse (1888–1951) ve stavebnictví podnikali i po smrti otce. Syn Berthold obdržel stavitelskou licenci v roce 1918.[6] Příslušníci rodiny získali německé státní občanství v roce 1939.[7] Po druhé světové válce byl majetek ing. Antona Möseho konfiskován.[8]
Zrealizované stavby editovat
Firma Anton Möse zajišťovala výstavbu, případně i projekci, např.:[6]
- po 1893 – Hergetova cihelna (Sedlec), stavba podle návrhu berlínské firmy Wilhelm Eckardt & Ernst Hotop[9]
- 1902–1903 – Čp. 1074, Zborovská 30, Pavla Švandy ze Semčic 5, Praha 5-Smíchov, architekt pravděpodobně Alois Čenský[10]
- 1906–1909 – stavitel Klárova ústavu slepců (Praha, Malá Strana)[6]
- 1909–1910 – Vinohradská 117, Praha (divadelní dílny, architekt pravděpodobně Miroslav Stöhr, 1859–1929)[11]
- 1908–1921 – Kleine Bühne (Malá scéna Nového německého divadla, architekti Josef Zasche a Alfred Pollak)[12]
- 1923–1925 – Česká eskomptní banka Ústí nad Labem, Bílinská čp. 175, (architekt Karel Jaray styl individualistické moderny s prvky pozdní geometrické secese)[13]
- 1927–1928 – Pojišťovna Dunaj, palác na rohu Spálené a Purkyňovy ulice v Praze, projekt architekt Adolf Foehr
- 1932–1933 – Chirurgický pavilon nemocnice v České Lípě, vyprojektovaný firmou Anton Möse[14]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 389, obraz 472:Möse Anton
- ↑ (Sterbefall. Reichenberger Zeitung. 10. 12. 1932, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Baumeister (německy). Prager Tagblatt. 15. 12. 1894, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Sterbefall (německy). Deutsche Zeitung Bohemia. 10. 12. 1932, s. 4. Dostupné online.
- ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu (Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938). Praha: Fraktály Publishers, 2002. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Möse, podnikatelství staveb, s. 122.
- ↑ a b c VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Mösse, Anton, s. 435–436.
- ↑ Státní ústřední archiv: Vyjádření k občanství rodiny Möse. restitucnikauza1.wz.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.
- ↑ Finanční odbor Praha 7: Záznam o konfiskaci. restitucnikauza1.wz.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.
- ↑ Náš region Praha: Smutný osud sedleckého zámečku. Snad nedopadne stejně jako jeho známý soused, legendární slon. nasregion.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.
- ↑ Jan E. Svoboda: K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu/Alois Čenský. Staletá Praha. 1/2014, s. 93. Dostupné online. Archivováno 30. 3. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Jan E. Svoboda: K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. Staletá Praha. 1/2014, s. 84. Dostupné online. Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Databáze divadel: Die Kleine Bühne
- ↑ LAUEROVÁ, Zuzana. Architektura peněžních ústavů v severních Čechách v období 1880-1948. Pardubice, 2017 [cit. 2019-02-23]. Bakalářská. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Pavel Panoch. s. 61–62. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog: Nemocnice v České Lípě
Literatura editovat
- LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu (Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938). Praha: Fraktály Publishers, 2002. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Möse, podnikatelství staveb, s. 122.