Antonín Jednorožec

český stavitel a architekt (1896-1964)

Antonín Jednorožec (22. srpna 1896 Tejnka[1]24. srpna 1964 Praha) byl český stavitel a příležitostný architekt.

Ing. Antonín Jednorožec
Narození22. srpna 1896
Tejnka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. srpna 1964 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníStřešovický hřbitov
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze (?)
Povolánístavitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se v Tejnce, osadě pražské čtvrti Břevnov, do rodiny ševcovského pomocníka Františka Jednorožce a jeho manželky Marie, roz. Markové.

V letech 1931-1938 byl evidován mezi pražskými staviteli, bydlel v Praze XVIII. - Střešovicích v řadovém dvoupatrovém domě čp. 143 Na Petynce 106[2] a kancelář měl v Praze I. na Příkopech 15.[3]

Většinou stavěl rodinné domy a vily v Praze podle projektů jiných architektů, především jako člen Konsorcia architektů a stavitelů, například realizoval a vedl stavby architekta Jaroslava Vondráka na území současné Prahy 6:

 
Dům v Radimově ulici 38 po přestavbě z roku 2018
 
Hrob rodiny Antonína Jednorožce
  • 1920–1921 Ústřední budova Ořechovka, Praha 6 – Střešovice, čp. 250, Na Ořechovce 30b (komplex tří objektů s obchody, kinem, restaurací, kavárnou, ordinací lékařů, knihovnou a poštou)[4]

Ze samostatných projektů se uvádí[5]:

  • 1924 Dvorní dílny u domu čp. 54 ve Střešovicích.
  • 1925 Funkcionalistický rodinný dům čp. 622 s ordinací zubního lékaře O. Martínka v Boleslavově (nyní Radimově) ulici 38, v Praze - Břevnově; po přestavbě a dostavbě třetího a čtvrtého patra domu z roku 2018 se z původního objektu dochovala jen západní část s polokruhovým balkónem.[6]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Adresář republiky československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. I, Praha 1931, s. 1137, 1330
  3. Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. I, Praha 1939, s. 987
  4. Ořechovka, ústřední budova
  5. VLČEK 2004, Encyklopedie architektů a stavitelů, s. 279
  6. Původní stav zachycen na fotografii ze 30. let, reprodukované zde: KLÉZL, Tomáš. Tenkrát na Břevnově. Čtvrť prvního kláštera i pivovaru se stala městem omylem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-08-29. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat