Antonín Daněk (1922)
Antonín Daněk (1. června 1922 Holešov – 15. května 1949 Božice) byl český hostinský, protinacistický a protikomunistický odbojář, který zemřel za nejasných okolností v květnu 1949 při snaze uniknout zatčení.
| Antonín Daněk | |
|---|---|
| Narození | 1. června 1922 Holešov  Československo |
| Úmrtí | 15. května 1949 (ve věku 26 let) Božice Československo |
| Národnost | česká |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatNarodil se v roce 1922 v Holešově.[1] Se svou rodinou žil nicméně do roku 1945 ve Francově Lhotě.[2] Na začátku února 1945 se zapojil do protinacistického odboje, přičemž se stal členem partyzánské brigády Jana Žižky.[3] V ní působil do konce druhé světové války.[4] V letech 1945 až 1946 žil v Banticích, kde vlastnil statek. V letech 1946 až 1947 poté bydlel se svou rodinou v Suchohrdlech. V dubnu 1947 odešel z titulu národního správce místního hostince do Božic.[5] Zastával krajně levicové názory a byl obdivovatelem jugoslávského prezidenta Josipa Tita. Byl ženatý, se svou ženou Františkou, se kterou se seznámil za Protektorátu, měl dceru Martu (* ~1946). Měl tři mladší bratry a jednu mladší sestru.[3]
Po Únoru 1948
editovatPo komunistickém převratu se v prosinci 1948 zapojil do protikomunistického odboje a v únoru 1949 se snažil založit místní odbojovou skupinu v Božicích navázanou na organizaci Světlana. Předmětem činnosti skupiny bylo především shromažďování zbraní a komunikačních přístrojů (př. vysílaček) a šíření protirežimních letáků. Jeho odbojová skupina byla ovšem již brzy po svém založení infiltrována agenty Státní bezpečnosti a v březnu 1949 bylo zatčeno několik jejích členů. Zřejmě v březnu 1949 měl Daněk přitom uprchnout do Rakouska (odjel přitom přes Vídeň do Lince), které ale i kvůli vzájemným neshodám s dalšími uprchlíky opustil a vrátil se zpět do Československa. Dne 15. května 1949 se jej pokusili agenti Státní bezpečnosti nebo příslušnici SNB zadržet v Božicích.[6] Daněk se ovšem zatčení bránil se zbraní, dva příslušníky SNB těžce zranil,[7] ale nakonec byl zraněn sám a krátce poté buď spáchal sebevraždu, nebo byl zastřelen.[5] Pohřben byl na hřbitově v Prosiměřicích.[8] V lednu 1953 byl Daňkovi zpětně zrušen partyzánský průkaz.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pamětní deska Václav Najbrt | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Seznam partyzánů z 1. čs partyzánské brigády Jana Žižky (některé osoby byli později vyškrknuty) [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Světlana 62: Má Antonín Daněk šanci na rehabilitaci? [online]. Neděle 4. prosince 2011 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Třetí odboj - Daněk, Antonín. tretiodboj.sdruzenipamet.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pro Božice. www.probozice.wz.cz [online]. [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Když Antonín Daněk postřelil majora Hlavačku [online]. Pátek 15. května 2020 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Světlana 69: Před 64 lety zemřel Antonín Daněk [online]. Neděle 12. května 2013 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Daněk? Straně věřte, soudruzi! [online]. Úterý 16. května 2017 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.