Antonín Šlechta

český poslanec Českého zemského sněmu, advokát a starosta
Možná hledáte: českého lékaře a balneologa Antonína V. Šlechtu (1810–1886).

Antonín Šlechta (3. září 1817 Lomnice nad Popelkou12. května 1875 Sedmihorky[1]), byl rakouský a český advokát a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

JUDr. Antonín Šlechta
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
??? – 1864
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1867
Starosta Turnova
Ve funkci:
1864 – 1870
PředchůdceJan Cibulka
NástupceEdvard Vorel
Stranická příslušnost
Členstvístaročeši

Narození3. září 1817
Úmrtí12. května 1875 (ve věku 57 let) nebo 1875 (ve věku 57–58 let)
Sedmihorky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníměstský hřbitov Lomnice nad Popelkou
RodičeAnton Schlechta
DětiAntonín Petr Šlechta
Profeseadvokát a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Pocházel z rodiny turnovského advokáta Antonína Šlechty z rozvětvené rodiny působící na Turnovsku a v Lomnici nad Popelkou, sám byl profesí též advokátem z Turnova. V roce 1864 zastupoval barona Jana z Ehrentalu z Hrubé Skály v jeho soudním sporu s Eduardem Grégrem.[2] Byl aktivní veřejně a politicky. V období let 1864–1870 působil jako starosta Turnova.[3] Byl též starostou Záložny a půjčovny občanské v Turnově.[4] Byl považován za jednoho z předních zástupců sektoru záložen v Čechách.[1]

V zemských volbách v roce 1861 usedl na Český zemský sněm za kurii městskou, obvod Mnichovo Hradiště, Turnov, Bělá. Byl zvolen coby oficiální český kandidát (Národní strana, tedy staročeská).[5] Zemský sněm ho delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo). Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, přičemž dopis v tomto smyslu byl na schůzi 5. prosince 1864 vyhodnocen jako rezignace na mandát.[6]

Zemřel v květnu 1875.[1]

 
Deska na hrobě Šlechtů v Lomnici, kde je Antonín uváděn s rytířským titulem (Antonín Vincenc rytíř Šlechta Všehrdský ze Všehrd), který nikdy nepoužíval

Antonín Šlechta měl za ženu Marii, rozenou Jeníkovou Zásadských z Gemsendorfu (dcera Bedřicha Jeníka). Měl dceru Zdeňku (* 1861), která si vzala vzdáleného bratrance Bedřicha Šlechtu (1856–1937), průmyslníka z Lomnice (Technolen). Syn Antonín Petr (* 1864)[7] vystudoval práva a pracoval na místodržitelství v Praze a na šlechtickém odboru ministerstva vnitra ve Vídni, v roce 1902 jeden z hlavních aktérů renobilitačních procesů. Antonín Petr získal v roce 1885 potvrzení (renobilitace) rytířského stavu potvrzením příslušnictvím k rodu Šlechtů ze Všehrd, po renobilitačních procesech roku 1903 renobilitace zrušena.


Reference

editovat
  1. a b c JUDr. Antonín Šlechta. Národní listy. Květen 1875, roč. 15, čís. 132, s. 2. Dostupné online. 
  2. Volební právo v českých zemích - pohled do historie [online]. rozhlas.cz [cit. 2014-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  3. Kronika Města Turnova za rok 2001 - Příloha [online]. turnov.cz [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  4. Advokát jako bankéř? [online]. bulletin-advokacie.cz [cit. 2014-07-01]. Dostupné online. 
  5. Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086914&picp=&idpi=8401840
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=5F7A8F5A058E11E3BB5640618600A675&scan=1#scan1