Ans Westra
Anna Jacoba Westra (28. dubna 1936 – 26. února 2023), známá jako Ans Westra, byla novozélandská fotografka nizozemského původu, známá svými zobrazeními života Maorů ve 20. století. Její výtečnost jako umělkyně byla umocněna její kontroverzní dětskou knihou z roku 1964 Washday at the Pa.[1]
| Ans Westra | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 28. dubna 1936 Leiden |
| Úmrtí | 26. února 2023 (ve věku 86 let) Wellington |
| Povolání | fotografka |
| Ocenění | společník Řádu za zásluhy Nového Zélandu (1998) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatWestra se narodila v roce 1936 v Leidenu v Nizozemsku jako jediné dítě Pietera Heina Westry a Hendriky Christiny van Doornové.[2]
V roce 1953 se Westra přestěhovala do Rotterdamu a začala studovat na Industrieschool voor Meisjes. Promovala v roce 1957 s diplomem v oboru učitelství umění a řemesel se specializací na umělecké vyšívání[2] a téhož roku odjela z Nizozemska na Nový Zéland. V roce 1963 se stala naturalizovanou občankou Nového Zélandu.[3]
Kariéra
editovatPočáteční zájem o fotografování
editovatWestra se dostala k fotografování jako teenager díky svému nevlastnímu otci.[4] Její posedlost zachycovat svět fotografickou kamerou se jí vštípila v roce 1956 po setkání se slavnou mezinárodní výstavou Lidská rodina v Amsterdamu. Tato utopická, kvaziantropologická výstava, jejíž kurátorem byl Edward Steichen z MoMA, cestovala po světě v letech 1955 až 1963 a měla velký vliv na autorčinu u tvorbu, stejně jako fotokniha Wij Zijn 17 (Je nám 17) předčasně vyspělé teenagerky Joan van der Keukenové z roku 1955, který zobrazuje životy poválečné holandské mládeže. Inspirovala autorčinu první fotografickou dokumentární sérii, na které byli její spolužáci.[5]
V roce 1957 odcestovala fotografka na Nový Zéland, aby navštívila svého otce, který tam emigroval dříve. Zůstala v Aucklandu a pracovala osm měsíců u výrobce keramiky v Crown Lynn Potteries.
Wellington a profesionální fotografie
editovatV roce 1958 se Westra přestěhovala do Wellingtonu, kde se stala členkou Wellington Camera Clubu a pracovala v různých místních fotografických studiích.[6] V roce 1960 se Westra dočkala mezinárodního uznání a získala cenu od časopisu UK Photography za svou práci s názvem Assignment No. 2 (Zadání č. 2).[5] V témže roce zveřejnila svou první fotografii na Novém Zélandu na obálce Te Ao Hou / The New World, časopisu vydávaného ministerstvem pro záležitosti Maorů.[7] V roce 1962 začala pracovat jako dokumentární fotografka na plný úvazek na volné noze. Hodně z jejích raných prací bylo pro oddělení školních publikací ministerstva školství a Te Ao Hou.[2]
Washday u Pa a širší uznání
editovatWestra žila s venkovskými Maory pět měsíců, fotografovala typický každodenní život a v roce 1964 její školní bulletin Washday at the Pa byl publikován oddělením školních publikací ministerstva školství a distribuován do tříd základních škol po celém Novém Zélandu. Kniha dokumentuje velkou maorskou rodinu v jejich venkovském sídle v Ruatorii. Rodina dostala fiktivní jméno „Weretovi“ a byla uváděna jako žijící „poblíž Taihape “, aby byla ochráněna jejich identita.
Životní podmínky rodiny byly považovány za špatné a jejich venkovské chalupy zchátralé. Byly vzneseny obavy, včetně ze strany ligy Māori Women's Welfare League, že zobrazení Weretových by vedlo čtenáře – děti – k tomu, aby tuto rodinu vnímaly jako zástupce všech Maorů. Liga žádala o stažení ze škol a brzy po vydání byl časopis na příkaz ministra školství opravdu stažen.[8]
Později v roce 1964 byl Washday at the Pa soukromě znovu publikován tiskařskou společností Caxton Press s dvaceti dalšími fotografiemi.[2] Článek o této události napsaný akademiky v Aucklandu v roce 2016 uvádí: „Svým způsobem kniha a pocity, které inspirovala, silně oslovily myšlenky Pākehā o Maorském lidu, spíše než aby odrážely některé důležité pravdy o samotných Maorech.“[9]
V roce 1967 vyšla kniha Maori s fotografiemi Westry a textem Jamese Ritchieho.[2]
V roce 1982 byl založen archiv negativů Westrové v knihovně Alexandra Turnbulla ve Wellingtonu.[2] V letech 1985–1999 Westra podnikla několik rezidenčních uměleckých pobytů, včetně v Dowse Art Museum, Lower Hutt (1988–1989), Tylee Cottage Residency, Wanganui (1993) a v roce 1996 získala inaugurační Southland Art cenu Foundation Artist in Residence od Southland Art Foundation, Southern Institute of Technology, Southland Museum and Art Gallery a Creative New Zealand. V roce 1998 byla Westra rezidenční umělkyní na Otago School of Fine Arts, Otago Polytechnic.[2]
Westra byla subjektem dokumentu z roku 2006 Ans Westra: Private Journeys / Public Thoughts od novozélandského historika umění Luita Bieringy.[10]
Kniha a výstava fotografky z roku 2009, The Crescent Moon: The Asian Face of Islam in New Zealand (Půlměsíc: Asijská tvář islámu na Novém Zélandu), představuje její fotografie s textem novozélandské spisovatelky Adrienne Jansenové. Rozhovory a fotografie 37 jednotlivců v knize umožňují nahlédnout do života asijských muslimů na Novém Zélandu.
Knížka Washday at the Pa byla znovu vydána v roce 2011 vydavatelstvím Suite Publishing. Nové vydání obsahovalo další fotografie stejné rodiny pořízené v roce 1998.[11]
V květnu 2013 vydalo Suite Publishing publikaci Westra: Our Future: Ngā Tau ki Muri, která obsahuje 137 často odsuzujících fotografií novozélandské krajiny, s textovými příspěvky od Hone Tuwhare, Russela Normana, Briana Turnera, Davida Eggletona a Davida Lange.
Mezi únorem 2013 a dubnem 2014 podnikla Westra svou Full Circle Tour, aby znovu navštívila centra, kde byla během své kariéry obzvláště aktivní. Navštívila Ruatoria, Ruatoki, Rotorua, okolí řeky Whanganui, Kaitaia, Invercargill a Stewartův ostrov.
V roce 2014 vstoupila v platnost digitalizace archivu negativů Westrové v Knihovně Alexandra Turnbulla ve Wellingtonu prostřednictvím jejího zástupce Suite Tirohanga.
Snímek autorky Untitled, z Washday at the Pa, 1963, stanovil novou aukční rekordní cenu na 10 575 novozélandských dolarů u aukční síně Webb's v Aucklandu na Novém Zélandu dne 11. června 2015.
Westra Museum
editovatDne 20. dubna 2016 bylo ve Wellingtonu založeno muzeum věnované dílu Westrové.[12]
Kritika
editovatWestra čelila kritice za vlastnictví svých snímků Maorů, za to, že svou kariéru postavila na snímcích Maorů a že subjekty a jejich příbuzní nejsou schopni používat fotografie, aniž by požádali autorku o svolení. Obsah myšlenek Pākehā je také kritizován včetně diskuse Washday at the Pa.[8][13][14]
Osobní život a smrt
editovatV roce 1965 se Westra vrátila do Nizozemska, kde žila až do roku 1969.[2] Měla tři děti.[2]
Umělkyni byla diagnostikována bipolární porucha a později v životě se jí rozvinula demence.[15] Zemřela ve svém domě ve Wellingtonu dne 26. února 2023 ve věku 86 let.[16]
Vyznamenání a ocenění
editovatWestra obdržela Certifikát výjimečnosti ze Světové fotografické výstavy v New Yorku v letech 1964–1965.[2] Westra byla pacifickou regionální vítězkou ceny Commonwealth Photography Award v roce 1986, cestovala fotografovat na Filipíny, a poté do Spojeného království, Nizozemska a Ameriky.[17] V roce 1998 byla Westra jmenována společnicí Řádu za zásluhy Nového Zélandu v oblasti fotografie[18] a v roce 2007 se stala umělkyní umělecké nadace novozélandské ikony.[5] V roce 2015 Westra obdržela čestný doktorát Massey University jako uznání za její dlouhodobý přínos novozélandské vizuální kultuře.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ans Westra na anglické Wikipedii.
- ↑ Ans Westra [online]. [cit. 2016-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Handboek: Ans Westra Photographs, 2004, published by Blair Wakefield Exhibitions
- ↑ New Zealand, naturalisations, 1843–1981 [online]. Ancestry.com Operations, 2010 [cit. 2020-07-05]. Dostupné online.
- ↑ The Eye of an Outsider: A Conversation with Ans Westra [online]. [cit. 2016-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-17.
- ↑ a b c The Arts Foundation : Ans Westra - Biography [online]. [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21.
- ↑ Handboek: Ans Westra Photographs, 2004, published by Blair Wakefield Exhibition
- ↑ Biography of Ans Westra (1936-) [online]. [cit. 2016-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21.
- ↑ a b Washday at the Pa controversy [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-22.
- ↑ STEWART, Georgina. 'Dirty Laundry' in Māori Education History? Another spin for Washday at the Pā [online]. Waikato Journal of Education Te Hautaka Mātauranga o Waikato, 2016 [cit. 2021-05-23]. (Vol 21 No 2 (2016)). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-06. (anglicky)
- ↑ BULL, Alastair. Coaxing Westra out from behind the lens [online]. New Zealand Herald, 10 August 2006 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Ans Westra’s “Washday At The Pa” Republished. scoop.co.nz. 2011 [last update]. Retrieved 19 October 2011. "{Suite}"
- ↑ A living museum for Ans Westra [online]. Radio NZ, 20 April 2016 [cit. 2016-06-19]. Dostupné online.
- ↑ My Lucky, Unlucky Book by Talia Marshall [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEWART, Georgina; DALE, Hēmi. Reading the 'ghost book': Māori talk about Washday at the Pā, by Ans Westra. Video Journal of Education and Pedagogy. 2018-02-26, s. 2. Dostupné online. ISSN 2364-4583. DOI 10.1186/s40990-018-0014-2.
- ↑ CATHERALL, Sarah. At times unwelcome, Ans Westra documented Māori when no one else was [online]. 2019-11-29 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GIBBS, Tatiana. Pioneering photographer Ans Westra dies, aged 86. Stuff. 26 February 2023. Dostupné online [cit. 26 February 2023].
- ↑ The Arts Foundation : Ans Westra - Biography [online]. [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-21.
- ↑ Queen's Birthday honours list 1998 [online]. Department of the Prime Minister and Cabinet, 1 June 1998 [cit. 2020-07-05]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ans Westra na Wikimedia Commons - A living museum for Ans Westra - RadioNZ 20 April 2016
- Introduction to the {Suite} Westra Museum, featuring Ans Westra and {Suite} director David Alsop.
- Works in the collection of the Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa
- Handboek exhibition, book and DVD site
- Photographs by Ans Westra at {Suite} Westra Museum
