Wikipedie

Annales Cambriae

velšské letopisy

Annales Cambriae, velšské letopisy, jsou souborem středověkých análů psaných mezi léty 455 a 977 a pokrývajících období 445—977. Později byly rozšiřovány až do pozdního 13. století.

Annales Cambriæ
Annales Cambriae: náhled strany z rukopisu A
Annales Cambriae: náhled strany z rukopisu A
Původní názevAnnales Cambriae
Jazyklatina
Žánrletopisy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letopisy vychází především z textu sepsaného ve městě St. David's v bývalém království Dyfed ve Walesu a navzdory svému jménu zachycují události i mimo Wales, konkrétně v Irsku, Cornwallu, Anglii, Skotsku. Výjimečně je zmiňováno i dění mimo Britské ostrovy. Wales nicméně zůstává především ve druhé a třetí třetině textu v centru zájmu.

Prameny editovat

Nejdůležitější verze Annales Cambriae jsou ve čtyřech rukopisech:

A: Londýn, Britská knihovna, MS. Harley 3859, folia 190r-193r.
B: Londýn (Kew), Public Record Office, MS. E.164/1 (K.R. Misc. Books, Series I) s. 2–26
C: Londýn, Britská knihovna, MS. Cotton Domitian A.i, folia 138r-155r
D: Exeterská katedrála Knihovna, MS. 3514, s. 523–528, Cronica ante aduentum Domini.
E: ibid., s. 507–519, Cronica de Wallia.

  • A byl napsán mezi lety 1100—1130 a vložen bez udání názvu do rukopisu díla Historia Brittonum. Zde je bezprostředně následován rodokmenem krále království Deheubarth Owaina ap Hywela († 988).
  • B byl napsán nejspíše v cisterciáckém opatství v Neathu na konci 13. století. Rukopis je nazván Annales ab orbe condito adusque A. D. mcclxxxvi [1286].
  • C je částí knihy napsané v St David's, a nazvané Annales ab orbe condito adusque A. D. mcclxxviii [1288]; také tento rukopis pochází z pozdního 13. století.
  • D a E jsou součástí rukopisu napsaného v cisterciáckém klášteře Whitland v jihozápadním Walesu v 2. polovině 13. století. Cronica ante aduentum Domini (název pochází z úvodních slov) pokrývá léta 1132 př. n. l. až 1285 n. l., zatímco Cronica de Wallia pokrývá 1190 až 1266.

Dva z textů, B a C, začínají Kronikou světa podobnou dílu Origines Isidora ze Sevilly (Kniha V, Kap. 39), převzatou z Chronica minora Bedy Ctihodného'. B začíná invazí Julia Caesara do Británie "šedesát let před vtělením Pána." Po roce 457 n. l. se B a A v zásadě shodují až do konce A. C začíná po skončení vlády Herakleia (AD 610-41) událostmi roku 677. Také C a A jsou většinou shodné až do konce A, ačkoliv dnes převládá názor, že A nebyl základním zdrojem B a C (Dumville 2002, p. xi). B a C se rozcházejí po roce 1203, velšské zápisy v následujících letech v C jsou kratší a je jich méně.

Odkazy na artušovskou legendu editovat

V letopisech jsou dvě zmínky o králi Artušovi, jedna o Medrautovi (Mordredovi) a jedna o Myrddinovi (Merlinovi). Tyto zápisy byly dříve pokládány za důkaz existence Artuše a Merlina. Tento názor je však dnes již spíše menšinový. Někteří odborníci ovšem poukazují na fakt, že většina osob zmiňovaných v kronice jsou osoby historicky doložitelné. To je podle nich argument potvrzující historickou existenci Artuše, Merlina a Mordreda. Proti tomu stojí argument, že zápisy, nebo přinejmenším jména Artuše a Merlina, mohly být přidány svévolně až v roce 970, dlouho po vzniku raného artušovského mýtu.

Zmínky o Artušovi, Medrautovi (Mordredovi) a Myrddinovi (Merlinovi):

Rok 72 (cca 516 n. l.) Bitva u Badonu, v níž Artuš nesl na svých ramenou kříž našeho Pána Ježíše Krista po tři dny a tři noci a Britoni[pozn. 1] byli vítězi.
Rok 93 (cca 537 n. l.) Střet u Camlannu, v němž padli Artuš a Medraut [a v Británii a Irsku byla smrt] Text v závorkách není obsažen v manuskriptech B a C.
Rok 129 (cca AD 573) Bitva u Arfderyddu (Armteridu, A; Erderitu, B; Arderitu, C) [mezi syny Elifera a Guendoleua, syna Keidauova; v kteréžto bitvě Gundoleu padl; a Merlin (Merlinus) ztratil rozum.] Text v závorkách pouze v manuskriptu B.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Pro původní obyvatele římské a pořímské Británie používá moderní angličtina souhrnně termín „Britons“, tedy „Britoni“, na rozdíl od současných Britů, tedy „Brits/British“; termín „Britoni“ v češtině zdomácněl jenom částečně.

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Annales Cambriae na anglické Wikipedii a Annales Cambriae na německé Wikipedii.

Literatura editovat

  • Brett, Caroline, 1988 'The Prefaces of Two Late Thirteenth-century Welsh Latin Chronicles', Bulletin of the Board of Celtic Studies 35, pp. 64–73.
  • Dumville, David N., 1972-74 'Some aspects of the chronology of the Historia Brittonum', Bulletin of the Board of Celtic Studies 25, pp. 439–445.
  • Dumville, David N., 1977 'Sub-Roman Britain: history and legend', History 62, pp. 173–192.
  • Dumville, David N., 1977/8 'The Welsh Latin annals', Studia Celtica 12/13, pp. 461–467 (přehled Hughes 1974)
  • Dumville, David N., 1984 'When was the 'Clonmacnoise Chronicle' created? The evidence of the Welsh annals', in Grabowski K. & Dumville D.N., 1984 Chronicles and Annals of Mediaeval Ireland and Wales: The Clonmacnoise-group of texts, Boydell, pp. 209–226.
  • Dumville, David N. (ed, překl.), 2002 'Annales Cambriae, A.D. 682-954: Texts A-C in Parallel', Department of Anglo-Saxon, Norse and Celtic, University of Cambridge.
  • Dumville, David N. 2004 ' Annales Cambriae and Easter', in The Medieval Chronicle III, Rodopi, Amsterdam & New York.
  • Gough-Cooper, Henry, 2010 'Annales Cambriae, from Saint Patrick to AD 682: Texts A, B & C in Parallel.' The Heroic Age: A Journal of Early Medieval Northwest Europe, Issue 15 (October 2012) The Heroic Age website
  • Grigg, Erik, 2009 ' 'Mole Rain' and other natural phenomena in the Welsh annals: can mirabilia unravel the textual history of the Annales Cambriae?' Welsh History Review 244, p. 1-40.
  • Hayward, P.A., 2010 The Winchcombe and Coventry chronicles: hitherto unnoticed witnesses to the work of John of Worcester, (2 vols.) Tempe, Arizona Center for Medieval and Renaissance Studies.
  • Hughes, Kathleen, 1974 'The Welsh Latin chronicles: Annales Cambriae and related texts', in (1980) Celtic Britain in the Early Middle Ages, Boydell, pp. 67–85.
  • Hughes, Kathleen, 1980 'The A-text of Annales Cambriae', in Celtic Britain in the Early Middle Ages, Boydell, pp. 86–100
  • Jones, T., 1948, Cronica de Wallia and other Documents from Exeter Cathedral Library MS. 3514, Oxford University Press.
  • Ker, N.R. 1955, 'Sir John Prise'. The Library, 5th series, x (1955), p. 1-24.
  • Miller, Molly, 1975 'The Commanders at Arthuret', Transactions of the Cumberland and Westmorland Archaeological and Antiquarian Society, New Series, 75, pp. 96–118.
  • Miller, Molly, 1977/8 'Date-Guessing and Dyfed', Studia Celtica 12/13, pp. 33–61.
  • Miller, Molly, 1979 'The disputed historical horizon of the Pictish king-lists', Scottish Historical Review, 58, pp. 1–34.
  • +Miller, Molly, 2004 'Final stages in the construction of the Harleian Annales Cambriae: the evidence of the framework' in The Journal of Celtic Studies JCS 4, Brepols.
  • Phillimore, Egerton (ed.), 1888 'The Annales Cambriae and Old Welsh Genealogies from Harleian MS. 3859', Y Cymmrodor 9 (1888) pp. 141–183 .
  • Phillimore, Egerton (ed.), 1890/1 'The publication of the Welsh historical records', Y Cymmrodor 11 (1890/1) pp. 133–75.
  • Remfry, P.M., 2007, Annales Cambriae. A Translation of Harleian 3859; PRO E.164/1; Cottonian Domitian, A 1; Exeter Cathedral Library MS. 3514 and MS Exchequer DB Neath, PRO E, Castle Studies Research and Publishing (ISBN 1-899376-81-X)
  • WILLIAMS (AB ITHEL), John. Annales Cambriae (444 – 1288). Londýn: Longman, Green, Longman, and Roberts, 1860. Dostupné online. 
  • Wiseman, Howard, 2000 'The derivation of the date of Badon in the Annales Cambriae from Bede and Gildas' Parergon 17.2, pp. 1–10.
  • Wiseman, Howard, 2002 'The derivation of the date of the Arthurian entries in the Annales Cambriae from Bede and Gildas' Vortigern Studies website

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Annales_Cambriae&oldid=23389719“