Amitóza je přímé dělení buňky (nebo jen buněčného jádra u vícejaderných buněk) bez vytváření chromozomů a dělicího vřeténka. Je to méně častý způsob dělení, při kterém dělící se jádro obklopuje stále karyotéka. Vyskytuje se zvláště u degenerujících, nebo nádorových buněk. Amitóza byla popsána také u některých zdravých vícejaderných buněk, např. při dělení makronukleu nálevníků (zatímco mikronukleus se dělí mitózou).[1]

Jádro se může dělit třemi způsoby

  • Přetáhnutím a zaškrcením na dvě přibližně stejné části;
  • Z jádra se odštěpí menší část, která v nové buňce doroste;
  • Jádro se spolu s cytoplazmou rozpadne na víc částí, takže současně vzniká více buněk.

Na rozdíl od dalších způsobů dělení buněk – mitózy a meiózy, kde rovnoměrné rozdělení genetického materiálu zabezpečuje mitotický aparát, při amitóze nemusí být zabezpečeno rovnoměrné rozdělení genetického materiálu.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amitóza na slovenské Wikipedii.

  1. PUCCIARELLI, Sandra, et al. Distinct Functional Roles of β-Tubulin Isotypes in Microtubule Arrays of Tetrahymena thermophila, a Model Single-Celled Organism. Kapitola BLTs and macronuclear fission, e39694. PLoS One [online]. 22. červen 2012. Svazek 7, čís. 6. Dostupné online. PDF [1]. DOI 10.1371/journal.pone.0039694. (anglicky)