Alois Karlon

rakouský kněz a politik

Alois Karlon (1. února 1835 Trofaiach9. února 1902 Štýrský Hradec[1]) byl rakouský římskokatolický kněz a politik, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Alois Karlon
Alois Karlon, foto z r. 1901
Alois Karlon, foto z r. 1901
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1901
Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub
Liechtensteinův klub
Katol. lidová strana

Narození1. února 1835
Trofaiach
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. února 1902
Štýrský Hradec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materUniverzita Štýrský Hradec
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Jeho bratrem byl novinář Johann Karlon. Alois vystudoval v letech 1855–1858 teologii na Univerzitě ve Štýrském Hradci. V letech 1856–1864 vyučoval na nově zřízeném arcibiskupském semináři ve Štýrském Hradci. Na kněze byl vysvěcen roku 1858. V období let 1864–1867 byl kaplanem při německém kostele v Římě při areálu Collegio Teutonico di Santa Maria dell’Anima. Potom působil ve vedení semináře ve Štýrském Hradci. V roce 1901 se stal proboštem.[1]

Byl aktivní veřejně i politicky. Již v roce 1867 se podílel na založení listu Grazer Volksblatt. V roce 1869 inicioval svolání prvního katolického sjezdu ve Štýrském Hradci a v důsledku jeho úspěchu pak ve Štýrsku vzniklo během několika let cca 100 katolických spolků. V roce 1870 zároveň zaznamenala ve Štýrsku velký úspěch v zemských volbách katolická konzervativní strana, za níž nastoupilo na Štýrský zemský sněm deset katolických poslanců, mezi nimi i Karlon. Zastupoval zde venkovské obce v okrese Leibnitz.[1]

V 70. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát za kurii venkovských obcí, obvod Leibnitz, Deutsch-Landsberg atd. Za týž obvod mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885. Rezignace na poslanecký mandát byla oznámena na schůzi 11. října 1887. Opětovně byl ale do parlamentu zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1891 a volbách do Říšské rady roku 1897, stále za svůj tradiční volební obvod.[2]Profesně byl k roku 1897 uváděn jako prelát a kapitulár v Seckau.[3]

V Říšské radě zastupoval Hohenwartův klub. V listopadu 1881 přešel do nově utvořeného Liechtensteinova klubu (oficiálně Klub středu), který byl více katolicky, sociálně reformně a centristicky orientovaný.[4][5] Později zastupoval Katolickou lidovou stranu. Patřil mezi nejlepší parlamentní řečníky.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Karlon, Alois (1835-1902), Dompropst und Politiker, s. 242. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=94&size=45
  4. Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
  5. Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.