Alois svobodný pán Kallina z Urbanowa (Alois Freiherr Kallina von Urbanow) (11. ledna 1843, Jindřichův Hradec2. ledna 1920, Sankt Gilgen) byl česko-rakouský právník a soudce původem z jižních Čech. Po studiích práv působil jako soudce v Čechách a ve Vídni, kde svou kariéru završil jako prezident vrchního zemského soudu (1898–1909). Od roku 1874 užíval šlechtický titul svobodného pána.

JUDr. Alois Kallina von Urbanow
Narození11. ledna 1843
Brno
Úmrtí2. ledna 1920 (ve věku 76 let)
Sankt Gilgen
Povoláníprávník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Narodil se v Jindřichově Hradci jako prostřední ze tří synů ministerského rady Aloise Theodora Kalliny (1810–1885) povýšeného v roce 1874 do stavu svobodných pánů. Vystudoval práva v Praze a kariéru v justici začal jako okresní soudce na Malé Straně v Praze (1864). V letech 1865–1873 působil u okresního soudu a okresního úřadu v rodném Jindřichově Hradci, kde byl od roku 1868 soudním adjunktem. Poté krátce působil u vrchního zemského soudu v Praze a nejvyššího soudního a kasačního dvora ve Vídni. Od roku 1877 byl radou zemského soudu v Praze a od roku 1884 radou vrchního zemského soudu. V letech 1894–1898 byl prezidentem zemského soudu v Praze a nakonec prezidentem vrchního zemského soudu ve Vídni (1898–1909). V roce 1909 odešel do penze.

Za zásluhy získal Leopoldův řád (1898) a velkokříž Řádu Františka Josefa (1908). V roce 1901 byl jmenován c.k. tajným radou.

Z manželství s Bertou Paukovou (1847–1894) měl dva syny, starší Emilián byl právníkem a úředníkem rakouského ministerstva kultu a vyučování, mladší Alois zemřel krátce po narození (1873).

Alois měl dva bratry, starší Karel Emilián (1839–1866) padl jako c.k. nadporučík v prusko-rakouské válce, mladší Viktor (1845–1875) byl advokátem. Jejich strýc František Kallina (1821–1880) byl zemským prezidentem v Kraňsku (1878–1880) a místodržitelem na Moravě (1880).

Aloisův švagr Johann von Edelmann (1826–1915) byl prezidentem vrchního zemského soudu v Brně (1880–1895) a členem rakouské panské sněmovny.

Literatura

editovat