Alfred Ter-Mkrtčjan
Alfred Ter-Mkrtčjan (* 19. března 1971) je bývalý sovětský a ruský zápasník – klasik arméno-íránského původu, který od roku 1993 reprezentoval Německo.
Alfred Ter-Mkrtčjan Alfred Ter-Mkrtyčjan Alfred Ter-Mkrttschjan | |
---|---|
Osobní informace | |
Rodné jméno | Альфред Тер-Мкртчян Ալֆրեդ Տեր-Մկրտչյան |
Datum narození | 19. března 1971 (53 let) |
Stát | Sovětský svaz Rusko Německo |
Sportovní informace | |
Klub | Dinamo Moskva (vrch. do 1993) |
Kategorie | lehká váha |
Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
Účast na LOH | 1992, 1996, 2000 |
Údaje v infoboxu aktuální k listopadu 2018 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
stříbro | LOH 1992 | řecko-římský do 52 kg |
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
zlato | MS 1994 | muší váha |
bronz | MS 1993 | muší váha |
bronz | MS 1995 | muší váha |
bronz | MS 1997 | muší váha |
bronz | MS 1999 | muší váha |
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
zlato | ME 1992 | muší váha |
stříbro | ME 1995 | muší váha |
bronz | ME 1991 | muší váha |
bronz | ME 1994 | muší váha |
bronz | ME 1996 | muší váha |
bronz | ME 2000 | muší váha |
Sportovní kariéra
editovatPřipravoval se v Moskvě v tréninkovém centru Dinamo. Specializoval se na zápas řecko-římský. V sovětské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 1991 ve váze do 52 kg.
V roce 1992 byl vybrán jako člen ruského[1] výběru do sjednoceného týmu postsovětských republik pro start na olympijských hrách v Barceloně.[2] Jako úřadující mistr Evropy potvrdil roli favorita a z prvního místa ve skupině postoupil do finále proti Noru Jonu Rønningenovi. Od úvodu pasivní finále se odehrávalo v boji o úchop a v parteru. Minutu před koncem poslal rozhodčí za pasivitu Nora do parteru a tehdy poprvé v zápase se prolomením jeho obrany ujal koršunem vedení 1:0 na technické body. Závěr zápasu však nezvládl, sedm sekund před koncem ho rozhočí poslal za pasivitu do parteru. Jeho soupeři se podařilo dostat do chvatu a sekundu před koncem podbřišákem otočil skóre na 1:2. Získal stříbrnou olympijskou medaili.
Po uvolenění sovětských hranic na přelomu devadesátých let dvacátého století často hostoval v německé bundeslize. V roce 1993 se dohodl s představiteli německého sportu na reprezentaci. V roce 1996 se kvalifikoval na olympijské hry v Atlantě. V úvodním kole však zaváhal a prohrál 1:3 na technické body se Syřanem Chálidem al-Faradžem a přes opravný pavouk se do bojů o medaile neprobojoval.
Od roku 1997 startoval ve váze do 54 kg. V roce 2000 se kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Sydney. V základní skupině neztratil jediný technický bod a z prvního místa postoupil do čtvrtfinále proti jižnímu Korejci Sim Kwon-hoovi. Vyrovnané čtvrtfinále prohrál těsně 4:6 na technické body a obsadil 5. místo. Sportovní kariéru ukončil v roce 2004 po nevydařené kvalifikaci na olympijské hry v Athénách. Věnuje se trenérské práci.
Výsledky
editovatTurnaj | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | |
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | |
-52 | -54 | -58 | -55 | ||||||||||
Olympijské hry | 2. | úč. | 5. | ||||||||||
Mistrovství světa | — | — | 3. | 1. | 3. | 3. | — | 3. | úč. | úč. | |||
Mistrovství Evropy | — | 3. | 1. | — | 3. | 2. | 3. | — | úč. | úč. | 3. | — | — |
ME nadějí | 1. |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ při pozdějším medailovém ceremoniálu stoupala na žrď vlajka Ruské federace, nikoliv arménská
- ↑ Postsovětské republiky mimo pobaltských byly nuceny startovat pod sjednoceným týmem, protože jednotlivé národní olympijské výbory těchto zemí se v roce 1992 teprve utvářely. Mezinárodní olympijský výbor však v den startu olympiády povolil účastníkům startovat pod vlajkami svých zemí, resp. zemí kde se vrcholově připravovali. V případě zisku medaile byla vyvěšena vlajka jejich země a v případě vítězství hrála národní hymna.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Alfred Ter-Mkrtčjan v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky Alfreda Ter-Mkrtčjana na uni-leipzig.de