Alfred Hausner

rakouský člen rakouské Říšské rady a podnikatel

Alfred Hausner (11. ledna 1822 Brody[1]16. února 1887 Brody[2][3]) byl rakouský podnikatel a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Alfred Hausner
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1868
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub

Narození11. ledna 1822
Brody
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. února 1887
(ve věku 65 let)
Brody
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníOtto Hausner (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Patřil do původem německé rodiny, která se koncem 18. století usadila v haličských Brodech a postupně splynula s polským prostředím.[2] Byl synem Karola Hausnera, který zemřel roku 1858 (stal se obětí loupežné vraždy[3]). Alfred pak převzal vedení velkoobchodní firmy Hausner und Violland v Brodech.[1]

Byl i politicky aktivní. V roce 1861 byl zvolen na Haličský zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor v obvodu Brody. Mandát obhájil v roce 1867.[1] Zemský sněm ho 2. března 1867 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii obchodních a živnostenských komor v Haliči. Rezignaci oznámil 5. června 1868.[4] Na Říšské radě i zemském sněmu byl členem frakce Polský klub. Ve Vídni nepatřil mezi nejaktivnější polské poslance. V létě roku 1867 byl členem finančního výboru.[2]

Po odchodu z parlamentu se věnoval výlučně rozvoji své firmy. Zemřel v únoru 1887.[2] Spáchal sebevraždu oběšením. Důvodem byla nevyléčitelná choroba, kterou trpěl.[3]

Jeho bratr Otto Hausner byl rovněž politikem a poslancem Říšské rady.[3][2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Hausner (Alfred), s. 107. (německy) 
  2. a b c d e Wojciech Hausner, JEDEN ROK ALFREDA HAUSNERA W RADZIE PAŃSTWA [online]. cracovia-leopolis.pl [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. (anglicky) 
  3. a b c d Sebevražda bývalého poslance. Přítel dělníků. Březen 1887, roč. 4, čís. 5, s. 2. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.