Akce B (1947)
Akce B byla vojenská operace československých bezpečnostních jednotek. Byla vedena proti ukrajinské povstalecké armádě (UPA), jejíž příslušníci tzv. banderovci se snažili přes Československo dostat do Rakouska.
| Akce B | |||
|---|---|---|---|
| Trvání | 10. června – 17. listopadu 1947 | ||
| Místo | Slovensko | ||
| Výsledek | Vítězství ČSR | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Průběh
editovatCelkem během bojů s banderovci v letech 1945-47 zahynulo 49 československých občanů z řád ozbrojených složek i civilistů.[2] Nejtěžší ztráty byly v prohrané bitvě u Partizánské Ľupči, kde po podcenění situace padlo 6 československých vojáků. Ještě na konci září 1947 došlo v Beskydech ke střetu, kde zahynul jeden příslušník SNB a skupina 3O až 40 banderovců pronikla dále na západ,[3] a nedlouho před ukončením akce, 2. listopadu 1947, došlo k přestřelce s banderovci u Olomouce (mezi Grygovem a Krčmaní)[4]
Do 17. listopadu 1947, kdy byla operace ukončena, byla většina ukrajinských nacionalistů zneškodněna. Podle informace ministerstva národní obrany pro sněmovnu podané 13. listopadu 1947 se na území Československa v té době pohybovalo 15–20 banderovců, jejich ztráty činily do 11. listopadu 1947 344 mužů, z toho 39 mrtvých, 39 raněných a 217 zajatých; 29 banderovců se dobrovolně přihlásilo.[5]
Někteří zajatí banderovci byli v Československu odsouzeni a popraveni,[6] velitelé sotní, příslušníci velení Ukrajinské povstalecké armády a další byli vydáni do Polska, kde byli někteří též popraveni.[7]
Dopad a interpretace
editovat
Podle románu Eduarda Fikera Akce B byl natočen v roce 1951 stejnojmenný film Josefa Macha.[8] Komunistická propaganda filmem Akce B vytvořila z této události s poměrně malou skupinou ukrajinských nacionalistů jeden z rozšířených mýtů o monumentálním boji proti nacismu. Tuto interpretaci oživila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 i ruská propaganda, kterou přebírá i česká extrémistická scéna, např. během protestů proti podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem.[9]
Reference
editovat- ↑ a b c František Čapka, Dějiny zemí koruny české v datech, 2010, Libri, str. 731
- ↑ http://www.vhu.cz/vpad-banderovcu-na-uzemi-ceskoslovenska-v-letech-1945-1947/
- ↑ Noční přestřelka s banderovci v Beskydách. Volné směry. 1947-10-01, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ Přestřelka mezi banderovci a SNB. Volné slovo. 1947-11-04, s. 2. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ Banderovci zlikvidováni. Volné slovo. 1947-11-14, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Trest smrti nad banderovci. Lidové noviny. 1949-07-03, s. 3. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0862-5921.
- ↑ ZEMANOVÁ, Tereza. PronikáníbanderovcůdoČeskoslovenskavletech1945–1948. Brno, 2007. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. s. 45. Dostupné online.
- ↑ Akce B (1951) [online]. [cit. 2022-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Banderova banda [online]. 2022-10-19 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Vlastimil Ondrák: Činnost Ukrajinské povstalecké armády v Československu v letech 1945 a 1946 Dostupné online
- ZEMANOVÁ, Tereza. PronikáníbanderovcůdoČeskoslovenskavletech1945–1948. Brno, 2007. Magisterská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. s. 45. Dostupné online.
