Ajdinský bejlik

zaniklý stát

Ajdinský bejlik existoval coby (polo)nezávislý bejlik (knížectví) v Anatolii od rozpadu Rúmského sultanátu na počátku 14. století po anexi Osmanskou říší v roce 1426. Jeho hlavním městem bylo původně Birgi, posléze pak Ajasoluk (dnes Selçuk) v provincii İzmir.

Ajdinský bejlik
Aydınoğulları
 Rúmský sultanát 13081426 Osmanská říše 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
Mapa s anatolskými bejliky, Ajdinský bejlik fialově
Mapa2
Ajdinský bejlik (zelená) v čase svého vrcholu mezi lety 13151375, Ajdinský bejlik (zelená), území Byzantské říše fialově, území ostatních anatolských bejliků béžově
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
1308 – kolaps Rúmského sultanátu, vznik bejliku
zánik:
státní útvary a území
Předcházející:
Rúmský sultanát Rúmský sultanát
Nástupnické:
Osmanská říše Osmanská říše

Zejména v první polovině 14. století představovalo ajdinské námořnictvo významnou sílu v Egejském moři a hrálo klíčovou roli při rozvoji tureckého pirátství, jeho vzestup nedokázala natrvalo zastavit ani drtivá porážka ajdinského loďstva flotilou rytířů sv. Jana v bitvě u ostrova Chios v roce 1319. Moc Ajdinských bejů dosáhla vrcholu za vlády Umura Lva (1334–1348), který byl považován za významného spojence byzantského císaře Jana VI. Kantakuzenose. Toto spojenectví ale vzápětí přineslo Umurově říši úpadek, protože se stala cílem dvou křížových výprav (13431351), které dobyly Smyrnu.