Agfa

belgická firma, výrobce fotoaparátů a příslušenství

Agfa AG (od roku 2007 Agfa-Gevaert AG) je belgická firma, zakládající člen společnosti IG Farben. Zkratka Agfa pochází z původního německého názvu Aktiengesellschaft für Anilinfabrikation.

Agfa-Gevaert N.V.
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaveřejná obchodní společnost
Datum založení1867
PředchůdciGevaert
Aktien-Gesellschaft für Anilin-Fabrikation
ZakladateléPaul Mendelssohn Bartholdy, Carl Alexander von Martius
SídloMortsel, Belgie
Adresa sídlaMortsel, Belgie
Klíčoví lidéJo Cornu
Charakteristika firmy
Rozsah působenínadnárodní
Oblast činnostifotografický
Produktyfotografie, filmy, zdravotnické přístroje
Obrat3,3 miliardy €
Výsledek hospodaření42 milionů €
Zaměstnanci13565
Dceřiné společnostiAgfa-Gevaert (United States)
Agfa-Gevaert (Canada)
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.agfa.com
LEI549300IHBDUTUNQJJB79
OpenCorporates IDbe/0404021727
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podnik v Rijswijku, Holandsko
Film Agfa Agfachrome CT18

Její podnikatelské těžiště je ve fotografickém průmyslu. Byla založena roku 1867 v Berlíně. Dnes má sídlo v Mortsel v Belgii. Mezi její výrobky patří film do rentgenů. U firmy jako návrhář designu fotoaparátů pracoval německý aristokrat Albrecht Graf von Goertz.

Historie

editovat
  • 1897 – založena firma na výrobu barviv v Berlíně.
  • 1890 – Lieven Gevaert zakládá v Antverpách produkci fotografických papírů.
  • 1904 – Prosperující firma Gevaert Photo stěhuje výrobu z Antwerp do nového závodu v Mortsel.
  • 1925 – Koncern IG Farben konsoliduje německý chemický průmysl. Převzetí výroby fotoaparátů v Mnichově od fy. Bayer.
  • 1936 – Nový diapozitivní (reverzní) barevný film Agfacolor umožňuje jednoduchou expozici i vyvolávání.
  • 1939 – Agfacolor uvedl na trh systém negativpozitiv (obraz) pro barevný materiál, první moderní „print“ film.
  • 1941 – Společnost představila první barevný papír na chromogenní bázi.
  • 1945 – Rozdělení zločinného koncernu IG Farben. Závod Agfa Wolfen ve východní okupační zóně se stává základem podniku ORWO (1964).
  • 1952 – Obnovení značky Agfa AG jako samostatné části koncernu Bayer Leverkussen. Gevaert uvádí na trh materiály Scientia pro fyziku, astronomii, mikrografii.
  • 1959 – Agfa uvedla na trh první plně automatický fotoaparát Optima na 35 mm film.
  • 1964 – Vzniká Agfa-Gevaert (50% koncern BASF jako vlastník Agfy a 50% Gevaert Photo Producten N.V.)
  • 1971 – První evropská kopírka Gevafax na xerografickém principu.
  • 1997 – Koupí divize Graphic Arts firmy DuPont upeňuje postavení v polygrafickém průmyslu v oblasti prepressu.
  • 2004 – Spotřebitelské materiály vyčleněny do AgfaPhoto GmbH, včetně vybavení pro fotolaboratoře.
  • 2005 – Firma AgfaPhoto ohlásila bankrot, od roku 2007 její dceřiná firma AgfaPhoto Holding prodává sublicence (filmy, papíry, paměťová média, elektronika).
  • 2009 – Kromě rentgenových filmů nabízí Agfa-Gevaert i desky pro počítačovou rentgeologii.
  • 2017 - restrukturalizace, partnerství s čínskou Lucky HuaGuang Graphics Co. Ltd.

Současnost

editovat

Agfa má 8 výrobních závodů v Evropě, po jednom v USA, Kanadě, Brazílii a Číně. Aktivity firmy se dělí do čtyř divizí:

  • Offset Solutions - technologie pro přímý osvit (CTP), filmy, chemie a tiskové desky pro analogový i digitální tisk, prepress včetně software.
  • Digital Print & Chemicals - průmyslový inkoustový tisk, velkoformátové tiskárny a média, materiály pro kinematografii, letecké snímkování, mikrofilmy, tisk na syntetické materiály, průkazový tisk, membrány.
  • Radiology Solutions - materiály pro digitální i konvenční radiologii včetně vyvolávání a příslušné chemie, software a pracovních stanic.
  • Zdravotnické systémy - jsou vyčleněny do částečně samostatné divize Agfa HealthCare IT (informační systémy pro radiologii, laboratoře, kliniky a nemocnice, obrazové archivační systémy (PACS) a podobně. V roce 2020 se předpokládá odprodej alespoň části této divize.[1]

Fotoaparáty

editovat

Reference

editovat
  1. Exklusive Verhandlungen: Medizintechnik-Sparte von Agfa geht wohl an Dedalus. www.handelsblatt.com [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-27. (německy) 

Externí odkazy

editovat