Otevřít hlavní menu

Adolf Melíšek

československý senátor československého Národního shromáždění, regionální politik a politik slovenské národnosti

Adolf Melíšek, též Adolf Melišek (6. února 1876, Radava[1]7. listopadu 1943, Radava[2]), byl slovenský a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu.

Adolf Melíšek

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1929
Stranická příslušnost
Členství HSĽS
Uherská slovenská kř. lid. str.

Narození 6. února 1876
Radava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. listopadu 1943
Radava
Flag of Hungary (1915-1918, 1919-1946).svg Maďarské království
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Narodil se v Radavě v okresu Nové Zámky.[1] V roce 1906 byl zvolen členem školské stolice Tekovské župy, od roku 1911 byl správcem potravinového družstva v Radavě. V letech 19191921 byl rychtářem v této obci. V letech 19331938 byl kronikářem Radavy. Od roku 1919 zasedal v župním výboru Tekovské župy a byl členem Zemědělské rady pro SlovenskoBratislavě.[2] Profesí byl rolníkem v Rendvě.[3]

parlamentních volbách v roce 1925 získal za HSĽS senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1929.[4]

Za druhé světové války byl veřejně a politicky aktivní na okupovaném území Slovenska, které po první vídeňské arbitráži připadlo Maďarsku. V roce 1940 se stal jedním z místopředsedů politické strany, která měla zastupovat etnickou slovenskou menšinu v Maďarsku. Ustavující sjezd této formace se konal 28. dubna 1940 v Budapešti (název subjektu uváděn jako Uherská slovenská křesťanská lidová strana). Adolf Melíšek se stal jedním z jejích místopředsedů, předsedou se stal další bývalý ľudácký senátor Michal Kalčok.[5] Strana ale nezískala mezi etnickými Slováky výraznější ohlas. Jejím skutečným motivem totiž byla snaha maďarských úřadů politicky a národnostně rozdělit etnické Slováky žijící od roku 1938 v hranicích Maďarska. Dominantní pozici mezi etnickými Slováky v Maďarsku si i přes to udržela skupina okolo časopisu Slovenská jednota a z něj vzešlá Strana slovenskej národnej jednoty.[6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-23]. S. 393. Dostupné online. (slovensky) 
  2. a b Osobnosti [online]. radava.sk [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-24. (slovensky) 
  3. 21. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. (česky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25. (česky) 
  5. GLASUL MINORITĂŢILOR, LA VOIX DES MINORITÉS, DIE STIMME DER MINDERHEITEN, 5-6, 1940, Gründung der Ungarländischen Slowakischen Christlichen Volkspartei. [online]. glasulminoritatilor.referinte.transindex.ro [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. (německy) 
  6. MITÁČ, Ján: Strana Slovenskej národnej jednoty na okupovanom území južného Slovenska v rokoch 1941 - 1944, In: Pamëť národa, 3/2010 [online]. Ústav paměti národa [cit. 2014-12-24]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazyEditovat