Abduselam Džumhur

bosenský duchovní

Háfiz Abduselam-efendija nebo Abdusselam-efendija Džumhur (1885 Konjic, Bosna a Hercegovina27. června 1933 Bělehrad, Království Jugoslávie) byl bosenskohercegovský islámský důchovní bosňáckého původu.

Abduselam Džumhur
Narození 1885
Konjic
Úmrtí 1933 (ve věku 47–48 let)
Bělehrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Jeho otcem byl Zulfikar-efefendija Džumhur (1835–1892/1894), pedagog a imám v Konjici a Sarajevu, který zplodil dva syny, Abdurahmana (1883–po 1900) a Abduselama.

V rodném městě Abduselam navštěvoval mekteb a v Sarajevu medresu. V Konjici působil jako imám Tekijské mešity.

Před první světovou válkou byl podporovatelem jihoslovanské myšlenky se srbskými konturami, a proto byl po sarajevském atentátu (1914) internován v Aradu. Koncem roku 1918 vyjádřil podporu nově vzniklému Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, za což byl odměněn postem konjického starosty (1918–1920). Roku 1920 se s rodinou přestěhoval do Bělehradu, kde získal místo imáma v mešitě Bajrakli namísto odvolaného Mehmeda Remzi Deliće. Za svou loajalitu k novému jihoslovanskému státu byl poté roku 1923 odměněn úřadem vyššího vojenského imáma a referenta Ministerstva vojska a námořnictva.

Roku 1923 se aktivně podílel na vzniku bělehradské pobočky muslimského podpůrného spolku Gajret (Úsilí) a jeho studentských kolejí. Již v předválečné době aktivně působil v místních orgánech tohoto sdružení, často též přispíval do jeho periodika stejného jména.

Abduselam se oženil s Vasvijou Tufo (1900–1978), s níž společně přivedl na svět syny Zulfikara (1920–1989) a Džemala (1925–1945). Duchovní zemřel roku 1933 v Bělehradě, nicméně pohřeb a uložení posmrtných ostatků proběhly v Konjici.[1][2]

ReferenceEditovat

  1. Inna lillahi. Glasnik Vrhovnog starješinstva Islamske vjerske zajednice Kraljevine Jugoslavije. Juli 1933, roč. I, čís. 7, s. 37. 
  2. SULTANOVIĆ, Aziz. Hafiz Abduselam Džumhur. Kalendar "Gajret" za godinu 1938. 1937, s. 219-221.