1080i je označení pro jeden z dnes nejpoužívanějších formátů pro záznam obrazu. Číslo 1080 znamená počet pixelů na výšku obrazu (pro poměr stran 4 : 3 je 1440 a pro 16 : 9 pak 1920 pixelů široký). Malé písmeno „i“ indikuje, že obraz je tzv. prokládaný (z angl. interlaced), na rozdíl od 1080p (progressive), kde obraz prokládaný není.

Projev prokládání při velké rychlosti objektů

Video v 1080i, stejně jako u jiných prokládaných formátů, se ukládá po půlsnímcích – sestávajících ze střídavě lichých a sudých řádků. Televize (nebo jiné zobrazovací zařízení) při reprodukci zobrazuje (přepisuje do obrazu) tyto liché a sudé řádky ve dvojnásobné frekvenci oproti počtu snímků za vteřinu.

Formát 1080i byl používaný pro televizi po éře rozlišení rozlišení SD, v 1. a 2. dekádě 21. století. Souběžně s pokračující digitalizací videa a zvýšení výkonu videozařízení a datových toků obecně začalo převládat progresívní ukládání obrazu – tj. ukládání na celé snímky. Řada současných digitálních kamer a DSLR s možností zaznamenávat video však stále nabízí možnost zaznamenávat do 1080i.

Srovnání 1080i a 1080pEditovat

  • půlsnímky 1080i mají poloviční velikost (tj. poloviční rozlišení a objem dat) oproti plnému snímku u 1080p
  • snímačem při zpracování jednoho cyklu u 1080i projde dvakrát méně dat, ale těchto cyklů je dvakrát více za stejný čas než u 1080p
  • formát 1080i má nejčastější snímkovací frekvence 50 fps (historicky související s normou PAL) nebo 60 fps (norma NTSC); u formátu 1080p je to pak 25 resp. 30 fps. Formát může být uváděn včetně frekvence (např. 1080i50, 1080p25).
  • formát 1080i je o trochu náchylnější k chybám (lidského faktoru) při práci s videem – např. špatně nastavená konverze, zmenšení/zvětšení videa v 1080i zanechává artefakty („praporky“) patrné u rychle se pohybujících předmětů snímku. V programech pro editaci videa se musí správně nastavit, jak se videa natočená v 1080i mají interpretovat; u 1080p tato nutnost odpadá.

Související článkyEditovat