Život prostopášníka

opera Igora Stravinského

Život prostopášníka (původní název The Rake's Progress) je neoklasicistní opera Igora Stravinského z roku 1951.

Život prostopášníka
The Rake's Progress
osmý obraz cyklu Williama Hogartha V blázinci
osmý obraz cyklu Williama Hogartha
V blázinci
Základní informace
Skladatel Igor Fjodorovič Stravinskij
Libretista Wystan Hugh Auden, Chester Kallman
Počet dějství 3
Originální jazyk anglicky
Literární předloha William Hogarth: A Rake's Progress
Datum vzniku 1948-1951
Premiéra

11. září 1951

Teatro La Fenice, Benátky
Česká premiéra 2. června 1972
Praha, Národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a historie dílaEditovat

Inspirací ke vzniku díla byl stejnojmenný cyklus osmi obrazů Williama Hogartha, který Stravinskij viděl 2. května 1947 na výstavě v Chicagu. Trvale je cyklus ve sbírkách Sir John Soane's MuseumLondýně. Na doporučení svého známého Aldouse Huxleyho si Stravinskij jako libretistu zvolil Wystana Hugh Audena. Ten si přizval ke spolupráci básníka Chestera Kallmana. Stravinskij operu skládal v letech 1948-1951. Byla to jeho poslední opera. Současně se jedná o jeho jedinnou celovečerní operu.

Hudebně je opera inspirována operami Wolfganga Amadea Mozarta Così fan tutte a Don Giovanni nebo Donizettiho operou Don Pasquale. Vyskytují se zde podobné scény, které jsou někdy na hranici hudební citace (například scéna na hřbitově nebo závěrečné poslání odkazují k Mozartově Donu Giovannimu).

Premiéra proběhla 11. září 1951 v divadle La Fenice v Benátkách. Dirigoval skladatel osobně a hlavní ženskou roli zpívala Elisabeth Schwarzkopf. Opera byla následně uvedena v Paříži (Opéra-Comique, premiéra 18. června 1952, dirigent André Cluytens), New Yorku (Metropolitní opera, premiéra 14. února 1953, dirigent Fritz Reiner).

Osoby a první obsazeníEditovat

role hlasový obor obsazení při premiéře,
11. září 1951
(dirigent: Igor Stravinskij)
Tom Rakewell, prostopášník tenor Robert Rounseville
Anne Trulove, jeho snoubenka soprán Elisabeth Schwarzkopf
Nick Shadow, ďáblův sluha baryton nebo bas Otakar Kraus
Baba Turkyně, vousatá dáma mezzosoprán Jennie Tourel
Otec Trulove, Annin otec bas Raphaël Arié
Sellem, licitátor tenor Hugues Cuénod
Matka Husa, nevěstka kontraalt Nell Tangeman
Dozorce v blázinci bas Emanuel Menkes

Prostitutky a návštěvnící v nevěstinci, sluhové, blázni.

InstrumentaceEditovat

Obsazení orchestru odpovídá klasicistnímu orchestru: dvě flétny (variantně pikola), dva hoboje (variantně anglický roh), dva klarinety, dva fagoty, dva lesní rohy, dvě trubky, tympány, zvony, cembalo (nebo klavír) a smyčce.

Děj operyEditovat

První jednáníEditovat

První obrazEditovat

V jarní zahradě před anglickým venkovským domem hovoří snoubenci Anne a Tom. Přichází Annin otec Trulov, který nevěří Tomovým slibům. Posílá dceru domů a Tomovi doporučuje, aby si našel dobré zaměstnání. To se ale Tomovi nelíbí, touží po bezstarostném životě a spoléhá na své štěstí. Krátce poté, co vysloví přání být bohatý, objeví se Nick Shadow, který Tomovi oznamuje, že se stal dědicem značného jmění po svém strýci. Tom se loučí s Anne a jejím otcem a odjíždí do Londýna ujmout se svého dědictví.

Druhý obrazEditovat

V nevěstinci Matky Husy Tom skládá zkoušku z teorie lásky. Tom krátce zapochybuje o správnosti své cesty a při modlitbě prosí, aby jej láska neopustila. Je ale Nickem ošálen a Matkou Husou uveden do tajů milování.

Třetí obrazEditovat

Ve venkovském domě otce Trulowa vzpomíná Anne na Toma, o kterém už půl roku nemá zprávy. Rozhodne se odejít do Londýna Toma vyhledat.

Druhé jednáníEditovat

Čtvrtý obrazEditovat

Tom je unaven a znuděn hýřením. Nick mu navrhuje, aby se oženil s Babou Turkyní - vousatou umělkyní z cirkusu. Tím se má osvobodit od milostných vášní. Tom souhlasí.

Pátý obrazEditovat

Anne hledá Toma v Londýně. Nalézá jej, jak si ve svatebním průvodu vede domů Babu Turkyni. Tom je krátce vyveden z míry, ale nakonec posílá Anne pryč a pokračuje ve svatebním veselí se svou manželkou.

Šestý obrazEditovat

V Tomově pokoji, plném cetek neustále švitoří jeho manželka. Tom je tím znechucen a přikrývá její tvář parukou. Tom v náhlém pohnutí mysli touží vykonat něco prospěšného, například vynalézt stroj na chléb, který by nasytil všechny chudáky. Nick mu opět přispěchá na pomoc a stroj sestaví. Je ale nutné získat prostředky na výrobu a vše uvést do provozu.

Třetí jednáníEditovat

Sedmý obrazEditovat

Tomův projekt zkrachoval. V jeho pokoji je pouze Baba Turkyně. přichází Anne a Baba pochopila, že její sňatek s Tomem byla chyba. Posílá Anne za Tomem a sama se rozhodne vrátit se k cirkusu.

Osmý obrazEditovat

Nick přivádí Toma na hřbitov k čerstvě vykopanému hrobu. Uplynul rok od jejich setkání a Tom konečně pochopil, že má co do činění s ďáblem. Ten ale navrhuje, aby si o Tomovu duši zahráli karty. Tom kupodivu vyhraje, ale ďábel se tak snadno nevzdává: než zmizí v hrobě, přivoilá na Toma šílenství.

Devátý obrazEditovat

Tom je v blázinci. Považuje se za Adónise, který čeká na svou Venuši. Přichází Anne. Tom ji vítá a cítí provinění. Anne jej ukládá na slamník a zpívá mu ukolébavku. Tom usne a Otec Trulove Anne odvádí. Když se Tom znovu probudí a nevidí Anne, umírá žalem. Závěrem opery přicházejí účinkující před oponu a zpívají závěrečné poslání.[1]

Uvedení v České republiceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SUPRUNOVICH, Kseniya. Igor Stravinskij - The Rake's Progress. Brno, 2011 [cit. 2017-02-18]. bakalářská. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce Jindra Bártová. s. 36. Dostupné online.
  2. Život prostopášníka [online]. Národní divadlo v Praze [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 
  3. Virtuální studovna – Život prostopášníka [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. 
  4. Život prostopášníka [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 
  5. Život prostopášníka [online]. Národní divadlo moravskoslezské [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 
  6. Pražské jaro 2012 - Život prostopášníka [online]. Pražské jaro [cit. 2017-02-18]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat