Žirečská rezidence

Žirečská rezidence (latinsky Residentia Schurzensis) byla řádovým domem Tovaryšstva Ježíšova, nacházejícím se v Žirči (dnes součást Dvora Králové na Labem). Po celou dobu své existence (1636–1773) podléhala noviciátnímu domu u sv. Anny ve Vídni, a tudíž spadala do rakouské řádové provincie.

Vznik rezidence

Proces vzniku rezidence započal v roce 1635 příslibem císaře Ferdinanda II. týkajícího se fundace pro vídeňský jezuitský noviciát. Slíbená fundace byla roku 1636 naplněna severovýchodočeskými panstvími Žacléř a Žireč, která byla po vraždě Albrechta z Valdštejna zkonfiskována Trčkům z Lípy. Protože obě panství byla od Vídně značně vzdálená, byla k jejich správě brzy zřízena samostatná rezidence. V čele rezidence stál superior. Proces převodu obou panství byl dokončen vtělením do desk zemských v roce 1652. Hlavním smyslem existence rezidence byla správa žacléřského a žirečského panství a odesílání výnosů vídeňskému noviciátu.

Majetek spravovaný rezidencí

Úkolem rezidence bylo spravovat žacléřské a žirečské panství. Žacléřské panství se skládalo ze zámku Žacléře, stejnojmenného městečka (tehdy zvaného většinou Bernštat), vesnic Prkenný Důl, Bobr, Černá Voda, Lampertice, Královec, Bernartice a Bečkov. Roku 1692 k nim byla přikoupena ves Křenov. Původně panství mělo tři poplužní dvory, později přibyly dva další.

Žirečské panství se zpočátku skládalo z vesnic Žireč, Dolní a Horní Hřibojedy, Žirečská Podstráň, Zaloňov, Kašov, Libotov, Zboží, Záboří, části vsi Huntířov a vsi Starý Rokytník. Postupem času bylo rozšířeno o vsi Dubenec (1662), Litíč (po částech 1660, 1661, 1675, 1685), Kocléřov (po částech 1685, 1692, 1705), Vestec a Posadov (oboje 1684). K původním pěti poplužním dvorům dalšími nákupy přibyly čtyři další.

Seznam superiorů rezidence

Balthasar Bonningen (1636–1647)
Joannes Eissert (1647–1651)
Carolus Correth (1651–1654)
Joannes Schattner (1655–1660)
Georgius Posch (1661–1666)
Jacobus Topff (1667–1671)
Christophorus Neppel (1671–1672)
Aloysius Greußing (1673–1680)
Jacobus Topff (1680–1689)
Wolfgangus Winckler (1690–1691)
Simon Grängler (1692–1704)
Paulus Trefflinger (1705–1716)
Franciscus Wirth (1717–1718)
Adamus Kirchmayr (1719–1726)
Josephus Wipplinger (1726–1735)
Tobias Ertl (1736–1753)
Fridericus Custerman (1754)
Stephanus Pepeu (1754–1758)
Christophorus Mayr (1758–1759)
Fridericus Custerman (1759–1763)
Stephanus Pepeu (1763–1772)
Wilhelmus Helmreich (1773)

Odkazy

Literatura

Pavel TAŠEK, Postoupení východočeských panství Žireč a Žacléř jezuitskému noviciátu ve Vídni a založení žirečské rezidence (1635–1652), Folia Historica Bohemica 38, 2023, č. 1–2, s. 23–46.