Wikipedie

Židovský hřbitov v Mariánských Lázních

Židovský hřbitov v Mariánských Lázních leží severně od Chebské ulice na okraji města, asi 2 km jihozápadně od jeho centra, nedaleko obce Velká Hleďsebe, u železniční trati do Chebu.[1]

Židovský hřbitov v Mariánských Lázních
Náhrobky z 18. století
Náhrobky z 18. století
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
OkresCheb
ObecMariánské Lázně
Zeměpisné souřadnice49°57′51,61″ s. š., 12°41′1,24″ v. d.
Map
Specifikace
Datum posvěcení1875
Užívánídosud
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Přítomnost židů v Mariánských Lázních je poprvé doložena kolem roku 1820, ovšem v té době zde pravděpodobně nemohli trvale bydlet.[2] O trvalém židovském osídlení ve městě lze hovořit přibližně od čtyřicátých let 19. století[3] a roku 1875 zde byla úředně schválena židovská náboženská obec.[2]

Židovský hřbitov byl založen téhož roku u cesty k dnes již neexistujícímu mlýnu Kieselmühle.[4] Do té doby byli zdejší židé pohřbíváni v nedalekých městech a obcích Kynžvart, Úbočí, Tachov a Drmoul. Ve třicátých letech 20. století byl významně rozšířen.[5]

Mezi zde pohřbenými osobnostmi jsou zakladatel místního Výzkumného ústavu balneologického Enoch Heinrich Kisch [6] (roku 1918) či předseda Svazu německých židovských obcí Salomon Kalischer (roku 1925).[1] Roku 1933 zde byl pohřben filosof a novinář židovského původu Theodor Lessing,[7] který podlehl střelnému zranění utrpěnému ve vile Edelweis v Třebízského ulici v Mariánských Lázních při atentátu zorganizovaném německými nacisty.[8] Během tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 byla ve městě vypálena místní synagoga a na hřbitově byly poničeny náhrobky, včetně hrobu Theodora Lessinga.[8] Za války devastace pokračovala, přičemž byla zbořena obřadní síň a odvezena většina náhrobků.[3]

Po válce byl hřbitov znovu upraven a později do něj byly přeneseny také náhrobky z jiných, během války zrušených, židovských hřbitovů v regionu,[8] mezi nimi dva náhrobky z Lázní Kynžvart (jeden z nich z roku 1713) převezené po roce 1976.[3] Od konce války až do roku 1972[3] zde byli pohřbíváni obyvatelé židovského starobince v domě Krym[8] (dnes již zbořeného[9]). Roku 1988 sem bylo přeneseno také několik desítek[6] nejcennějších náhrobků z likvidované části židovského hřbitova v Tachově, která musela ustoupit nové zástavbě, z nichž některé pocházely až ze 17. století.[10]

Popis současného stavu editovat

Hřbitov je obklopen cihlovou zdí. Vstup bránou je na západní straně. Před hřbitovem stojí bývalý hrobnický domek, který je přestavěn a slouží k obytným účelům. Kromě převezených náhrobků z jiných hřbitovů se zde dochovalo asi 80 poválečných náhrobků na hrobech obyvatel výše zmíněného židovského penzionu.[3]

Na hřbitově se stále pohřbívá.[pozn. 1] Veřejnosti je přístupný v denních hodinách mimo soboty a židovské svátky.[6]

Galerie editovat

  •  
    Náhrobek Theodora Lessinga, zavražděného v Mariánských Lázních v roce 1933
  •  
    Náhrobky na židovském hřbitově v Mariánských Lázních
  •  
    Náhrobek na židovském hřbitově v Mariánských Lázních
  •  
    Náhrobek na židovském hřbitově v Mariánských Lázních
  •  
    Bývalý domek hrobníka

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Dle údaje z roku 2015.[8]

Reference editovat

  1. ↑ a b FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-1-8. Kapitola Mariánské Lázně, s. 102–103. 
  2. ↑ a b PETRA, Večeřová. Navštivte židovské památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-142-4. Kapitola Mariánské Lázně: židovský hřbitov, s. 115. 
  3. ↑ a b c d e ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno: ERA, 2004. ISBN 80-86517-64-0. S. 242. 
  4. ↑ Mariánskolázeňské anály 1193 – 1990 [online]. [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ Židovský hřbitov v Mariánských Lázních [online]. Turistika.cy [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Židovský hřbitov [online]. Mariánské Lázně [cit. 2016-05-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ FRANK, Jana, a kol. Židovské hřbitovy a památky Karlovarského kraje. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-87701-15-7. S. 40. 
  8. ↑ a b c d e K Medvědímu prameni [online]. Hamelika, rev. 2015-09-02 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ohrada na pět let. Hamelika. 1979-9-10, roč. VII, čís. 12. Dostupné online [cit. 2016-05-29]. 
  10. ↑ Židovské památky Čech, Moravy a Slezska: Tachov - starý hřbitov [online]. Židovská obec v Praze [cit. 2016-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-26. 

Literatura editovat

  • HEŘMAN, Jan. Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě. Praha: Rada židovských náboženských obcí v ČSR, 1980. 32 + obrazová příloha s. S. 18. 
  • FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. Kapitola Mariánské Lázně, s. 102–103. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Židovský_hřbitov_v_Mariánských_Lázních&oldid=22650352“