Šótókan (松濤館, anglickým přepisem často „Shotokan“) je styl karate, který se vyvíjel z různých bojových umění. Tento styl karate zavedl Gičin Funakoši (船越 義珍, angl. přepisem: Gichin Funakoshi, 1868–1957) se svým synem Gigo (Jošitaka) Funakoši (1906–1945). Šótókan je v japonštině tvořeno třemi znaky kandži a v překladu znamená Dům vlnících se borovic. (松 [Šó/macu]-borovice, 濤 [tó]-vlny, 館 [kan]-budova.)

CharakteristikaEditovat

Škola Šótókan je obvykle rozdělena do tří částí: Kihon (základní techniky) z toho se skládá kata i kumite, kata (formy nebo vzory pohybů krátkého simulovaného boje s jedním či několika imaginárními protivníky) je to „sestava", při které si má bojovník uvědomit přechody a využití technik a kumite (boj-zápas). Techniky v kihon a kata se vyznačují dlouhými a hlubokými postoji, které poskytují stabilitu a umožňují silné pohyby. Šótókan je považován za tvrdý styl karate.

FilosofieEditovat

Gičin Funakoši vymyslel Šótó nidžúkun (20 pravidel karateky), které tvoří základy umění. V těchto dvaceti pravidlech, založených především na Bušidó a Zen, leží filozofie Šótókan. Funakoši byl přesvědčený, že prostřednictvím praktikování karate a těchto dvaceti pravidel by měl karatista zlepšit sám sebe.

Stupně technické vyspělostiEditovat

Stejně jako u mnoha bojových umění, Šótókan používá systém barevných pásů k označení stupně technické vyspělosti (STV). Většina škol Šótókan používá Kjú (kyu) (žák)/Dan (mistr) systém. V Šótókanu je celkem 8 nebo 9 kjú (9-1) a 10 danů (1-10). STV kjú jsou označeny barvami od bílé (9. kjú – nejnižší pás) až po hnědou (1. kjú – nejvyšší pás). STV dan (mistrovský stupeň) má vždy černý pás. Některé školy používají na černém pásu pruhy pro označení STV. Mistr Gičin Funakoši měl STV Godan (5. dan).

Rozdělení páskůEditovat

Pásky se získávají podle úrovně (kyu nebo dan). V japonštině se pásek nazývá „obi". [1]

Stupně technické vyspělosti podle ČSKe (český svaz karate)

8. Kyu - Bílý pásek

7. Kyu - Žlutý pásek

6. Kyu - Zelený pásek

5.-4. Kyu - Fialový pásek

3.-1. Kyu - Hnědý pásek

1.-10. dan - Černý pásek

Stupně technické vyspělosti podle JKA ČR (český svaz karate-Japan Karate Association)

9. Kyu - Bílý pásek

8. Kyu - Žlutý pásek

7. Kyu - Oranžový pásek

6. Kyu - Zelený pásek

5.-4. Kyu - Fialový pásek

3.-1. Kyu - Hnědý pásek

1.-10. dan - Černý pásek

KataEditovat

Kata (カタ) je jedna ze tří hlavních částí Karate. Kata je často popisováno jako stínový způsob boje s několika imaginárními soupeři. Před zavedením kumite to byl jediný způsob nácviku boje. Slouží k nácviku obratů, přechodů mezi postoji, samotné chůzi v postoji a procvičení technik. Každá kata má přesně daný obsah, délku i fázování. Každá kata začíná a končí úklonou, až na výjimky obsahuje dvě kiai (výkřik znamenající maximální nasazení) a začíná obrannou technikou.

V Šótókan kata je každá technika prováděná s potenciálním smrtícím úderem (ikken hisacu). Jak karateka stárne, je větší důraz kladen na zdravotní výhody cvičení kata.

V Šótókanu se cvičí celkem 26 kata.

KumiteEditovat

Kumite (組手) znamená zápas a je jednou ze tří hlavních částí tréninku karate společně s kata a kihonem. Kumite je část karate, ve kterém se trénuje proti protivníkovi a ve kterém se používají techniky naučené z kihonu nebo kata. Kumite může být použito k rozvoji určitých technik nebo dovedností (např. správné odhadování a udržování vzdálenosti od protivníka), ale také je to soutěžní disciplína.

Začátečníci se učí kumite nejprve prostřednictvím základních cvičení jako jsou jednoduché kombinace několika úderů na hlavu (džódan – 上段) nebo tělo (čúdan – 中段). Zároveň se učí i obranu, kryty, bloky, úskoky, atp. V karate je velice důležité i načasování a rychlost.


ReferenceEditovat

http://www.czechkarate.cz/file_download/158/smernice_TMK_2012_all_zkusebni_rady.pdf