Ču Caj-žuej

čínský korunní princ z dynastie Ming

Ču Caj-žuej (čínsky pchin-jinem Zhū Zǎiruì, znaky zjednodušené 朱载壡, tradiční 朱載壡; 20. října 153614. dubna 1549) byl čínský princ z dynastie Ming. Byl druhým synem císaře říše Ming Ťia-ťinga, jeho starší bratr zemřel už roku 1533 v kojeneckém věku, Ču Caj-žuej byl proto roku 1539 jmenován následníkem trůnu. Zemřel o deset let později.

Ču Caj-žuej
korunní princ
Úplné jménoČu Caj-žuej (朱載壡)
Posmrtné jménoČuang-ťing tchaj-c’ ( 莊敬太子)
Titulykorunní princ (od 1539)
Narození20. říjen 1536[1]
Peking
Úmrtí14. duben 1549[1]
RodČu
DynastieMing
OtecŤia-ťing
Matkapaní Wang
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Ču Caj-žuej se narodil roku 1536 jako druhý syn Ťia-ťinga, císaře čínské říše Ming. jeho matkou byla jedna císařových vedlejších manželek, příjmením Wang, která měla titul kuej-fej („urozená dáma“). Ťia-ťingův nejstarší syn zemřel dva měsíce po narození roku 1533, Ču Caj-žuej byl proto nejstarší žijící panovníkův syn.[2]

Na jaře 1539 císař podnikl cestu z Pekingu do svého rodiště ve střední Číně, a před ní oficiálně jmenoval Ču Caj-žueje korunním princem (tchaj-c’). Současně Ču Caj-žueovi mladší bratři Ču Caj-chou a Ču Caj-sün obdrželi tituly knížat z Jü a z Ťing.[3] K výchově následníka byli vybráni učenci Lu Šen (1477–1544), Cchuej Sien (1478–1571), Luo Chung-sien (1504–1564), Tchang Šun-č’ (1507–1560) a Chuang-fu Siao (1497–1546). Veřejné mínění je hodnotilo jako nejlepší možnou volbu z učenců jejich generace, s tím, že by je mohl překonat jen Sung Lien (1310–1381) z dob založení dynastie. Následník byl však nemocný a slabý a jeho výuka proto do roku 1546 nezačala.[4]

Od roku 1545 chlapec zastupoval císaře při oficiálních obřadech v chrámu předků. Roku 1549 císař nařídil provést obřad „nasazení čapky“ (po kterém se chlapec stával dospělým), o šest let dříve než by bylo obvyklé. Při obřadu se Ču Caj-žuej nachladil a po dvou dnech zemřel.[4]

Obdržel posmrtné jméno Čuang-ťing tchaj-c’ (čínsky pchin-jinem Zhuāngjìng tàizǐ, znaky zjednodušené 庄敬太子, tradiční 莊敬太子).

ReferenceEditovat

  1. a b GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. Svazek 1., A–L. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1. S. 320. (anglicky) 
  2. GEISS, James. The Chia-ching reign, 1522-1566. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China. Volume 7, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 1. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. [dále jen Geiss]. ISBN 0521243335. S. 440–510, na s. 462. (anglicky)
  3. LIU, Cunren. New Excursions from the Hall of Harmonious Wind. Leiden: Brill Archive, 1984. ISBN 9004069763, ISBN 9789004069763. S. 172. (anglicky) [Dále jen Liu]. 
  4. a b Liu, s. 173.