Čalmak
Čalmak je opera o třech dějstvích slovenského skladatele Josefa Rosinského. Libreto napsal Koloman Grman. Opera byla napsána v letech 1937–1938 a 6. dubna 1940 měla premiéru ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.
Čalmak | |
---|---|
Žánr | opera |
Skladatel | Jozef Rosinský |
Libretista | Koloman Grman |
Počet dějství | 3 |
Originální jazyk | slovenština |
Datum vzniku | 1937–1938 |
Premiéra | 6. dubna 1940, Bratislava, Slovenské národní divadlo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jozef Rosinský (1897–1973) byl plodný slovenský skladatel, autor četných oper a skladeb církevní hudby, do roku 1928 člen řádu salesiánů, na jehož školách v Itálii studoval hudbu, poté ředitel katedrálního kúru a pedagog na římskokatolických školách v Nitře. Libretista Koloman Grman (1912–1990) byl v té době bohoslovec v Nitře, později působil jako vojenský duchovní v armádě Slovenského státu a poté jako kněz. Pro Grmana se jednalo o ojedinělý literární počin v jeho kariéře a pro Rosinského se Čalmak stal třetí a poslední operou, která se dostala na repertoár Slovenského národního divadla; stejně jako předchozí nebyla příznivě přijata kritikou ani diváky. Rosinský poté napsal ještě sedm dalších oper, z nichž však žádná již nebyla uvedena.
Děj opery Čalmak se odehrává v době tureckých vpádů na Slovensko (16.–17. století) – „čalmak“ znamená turecký nájezdný oddíl. V popředí stojí příběh dvou mladých milenců, kteří podvakrát upadnou do mohamedánského zajetí, ale podaří se jim uniknout.[1] Námětem tak tato opera předjímá pozdější a významnější opery Ladislava Holoubka Svítání a Jána Cikkera Beg Bajazid.
Historik slovenské opery Igor Vajda považuje libreta Rosinského oper obecně za postrádající vnitřní dramatičnost, dostatečnou literární úroveň i větší originalitu. Skladateli Rosinskému přiznává „nespornou profesionální erudovanost“ a jeho operám „množství pozoruhodných úseků […] s primárně lyrickým nebo tanečním rázem“, ale chybělo mu prý dramatické cítění a větší osobitost, jeho hudbu označuje jako „eklektický novoromantický proud“, který využívá prvky novějšího slovenského folklóru.[2] Operní kritik Vladimír Blaho – na rozdíl od Bellova Kováře Wielanda, Figušova Detvana i pozdějších oper Ladislava Holoubka – je považuje za „díla, která se dají označit z dnešního hlediska spíše jen za pokusy o národní operu“.[3]
Osoby a první obsazení
editovatosoba | hlasový obor | premiéra (6.4.1940)[4] |
---|---|---|
Sokol | baryton | Anton Bledý |
Eva | alt | Janka Kamasová |
Martin | tenor | Janko Blaho |
Marienka Javorová | soprán | Zita (Hudcová-)Frešová |
Paša | bas | Zdenek (Ruth-)Markov |
Ahmud Hašanaga | bas | Vratislav Jelínek |
Mustafa Abrurahnan | tenor | František Hájek |
Izidor Icik | tenor buffo | Štefan Figura |
Zlavský | bas | František Habara |
Voják | tenor | Harry Kluska |
Jeunoch | baryton | Rudolf Petrák |
Marienka | soprán | Žofia Napravilová |
Jankova matka | mezzosoprán | Marie Řezníčková |
Dirigent: | Ladislav Holoubek | |
Režie: | Bohuš Vilím | |
Choreografie: | Bohumil Relský | |
Výprava: | Ján Ladvenica |
Reference
editovat- ↑ VAJDA, Igor. Slovenská opera. Bratislava: Opus, 1988. 368 s. 62-001-88 SOP. S. 28.
- ↑ Vajda, s. 29–30.
- ↑ BLAHO, Vladimír. Ešte päť do stovky [online]. Bratislava: Opera Slovakia, 2015-02-28 [cit. 2016-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-14. (slovensky)
- ↑ Čalmak [online]. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, rev. 2015 [cit. 2016-04-08]. Dostupné online. (slovensky)