Čachtická paní (opera)

opera Miloše Smatka

Čachtická paní je opera o třech dějstvích českého skladatele Miloše Smatka na libreto, které napsali český spisovatel Quido Maria Vyskočil a Elena Krčmáryová-Smatková, která ho rovněž převedla do slovenštiny. Premiéru měla Čachtická paní 13. května 1931 ve Slovenském národním divadle.[1][2][3]

Čachtická paní
Čachtická pani
Základní informace
Žánr opera
Skladatel Miloš Smatek
Libretista Quido Maria Vyskočil, Elena Krčmáryová-Smatková
Počet dějství 3
Originální jazyk slovenština
Datum vzniku 1924–1926
Premiéra 13. května 1931, Bratislava, Slovenské národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik, historie a charakteristikaEditovat

Po Kováři Wielandovi Jána Levoslava Belly – vzniklém ovšem na německé libreto – a po Detvanovi Viliama Figuše-Bystrého je opera Miloše Smatka Čachtická paní z roku 1931 považována za třetí slovenskou operu. Miloš Smatek, až právě na tuto operu skladatel především lehké hudby (operety, filmová hudba), byl sice Čech a na Slovensku ani nepůsobil, ale libreto, byť naskicované zkušeným českým spisovatelem Quido Mariou Vyskočilem, sepsala Smatkova manželka Elena Krčmáryová ve slovenštině.

Libretisté sestavili ze známé krvavé, jen zčásti o skutečné události opřené pověsti příběh spíše mozaikovitý, přičemž každé ze tří dějství má výrazně odlišnou charakteristiku, jež se promítla i do Smatkovy hudby. První je především lyrické, sestávající především z vyznání lásky a apostrof volnosti, většinu druhého zabírá nepříliš originální folklórní rekonstrukce svatby na slovenské vesnici, zatímco krvavá historie se soustředí do třetího aktu, který je hudebně pojednán ryze veristicky.[4]

Kritika neupírala Smatkově práci zručnost i talent, zejména v instrumentaci, problémy s nepřiléhavým zpěvním partem shledávala hlavně u titulní postavy. Celkově však považovala jeho operu z hlediska umělecké hodnoty „naveskrz problematickou“, jak pro libreto plné „nevkusu a lidově krvavé banality“, tak pro skutečnost, že skladateli „naprosto chybuje primérní cit pro formový princip opery“.[4] Podle vzpomínek tehdejšího šéfa bratislavské opery Karla Nedbala byla Čachtická paní „obratně udělaná rutinérská práce, která k řešení problému slovenské opery nepřispěla“.[5]Divadlo vypravilo operu velmi pečlivě a prvotní přijetí publikem bylo nadšené, přesto Čachtická paní z repertoáru brzy zmizela.[4] Miloš Smatek se ani k slovenské tematice, ani k opernímu žánru už ve své tvorbě nevrátil.

Smatkova opera vznikla ještě před vydáním nejznámějšího zpracování čachtické pověsti, románu Čachtická paní Joža Nižnánského (1932), a až na poslední akt nevychází ani ze starší tragédie Jonáše Záborského. Ta byla naopak podkladem pro moderní operní zpracování – operu Bátoryčka Ilji Zeljenky (1996).

Osoby a první obsazeníEditovat

 
Železná panna z hradu Čachtice, rytina z knihy Vinzenze Katzlera Dunkle Geschichten aus Oesterreich (1868)
osoba hlasový obor premiéra (13. května 1931)[3]
Alžběta Báthoryová alt Mária Peršlová
Hrabě baryton Karel Zavřel
Dědeček bas Arnold Flögl
Evička Pútorová soprán Helena Blaho-Bartošová
Ján Hrdý tenor Roman Hübner
Juraj Thurzo baryton Richard Graeven
Námluvčí tenor Mirko Horský
Družičky soprány Vlasta Matějovská, Nelly Bakošová, Jarmila Winklerová
Vydávač bas Václav Sova
Starosvat bas Zdeněk Ruth-Markov
Kmotra mezzosoprán Marie Kebardová
Svatebčané, sluhové, drábi, lid
Dirigent: Zdeněk Folprecht
Režie: Bohuš Vilím
Scéna: Ján Ladvenica
Kostýmy: Ján Ladvenica

Děj operyEditovat

Janko se vrátí z dalekých krajin o svého horského domova právě ve chvíli, kdy jeho snoubenku Evičku násilně objímá maďarský gróf (I. dějství).

Panští drábi přicházejí zrušit povolení sňatku Janka s Evičkou v druhém jednání, když byly předvedeny všechny svatební zvyky na slovenské dědině a průvod se ubírá do kostela. Evička je odvlečena na zámek, Janko se probouzí ze svého poranění, aby si zavolal účinnou pomoc.

V třetím dějství přichází ušlechtilý palatín Juraj Thurzo potrestat krutovládu Čachtické paní, Alžběty Báthoryčky, jež vraždí slovenské dívky, aby se v jejich krvi omlazovala – ovšem pozdě, když již byla Evička, s nutnou dávkou hrůzy, usmrcena v železné panně. Modlitba nad přinesenou mrtvolou uzavírá dílo.[4]

ReferenceEditovat

  1. JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 40. (česky) 
  2. DVOŘÁKOVÁ, Libuše. Smatek, Miloš. In: MACEK, Petr. Český hudební slovník osob a institucí. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2015. Dostupné online.
  3. a b Čachtická pani [online]. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava [cit. 2017-12-22]. Dostupné online. 
  4. a b c d ČERNUŠÁK, Gracian. Z bratislavské opery – Premiéra Smatkovy opery Čachtická paní. Lidové noviny. 1931-05-16, roč. 39, čís. 245, s. 9. Dostupné online [cit. 2017-12-22]. ISSN 1802-6265. 
  5. NEDBAL, Karel. Půl století s českou operou. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1959. 416 s. S. 232.