Juraj VII. Turzo
Juraj VII. Turzo (2. září 1567 Lietavský hrad – 24. prosince 1616 Bytča) byl v letech 1606–1616 uherský hrabě, v letech 1585–1616 hlavní župan Oravy. Byl synem Františka I. Turza a Kataríny Zrínské.
| Juraj VII. Turzo | |
 | |
| Narození |
2. září 1557 Lietava |
|---|---|
| Úmrtí |
26. prosince 1616 (ve věku 59 let) Bytča |
| Manžel(ka) | Erzsébet Czobor |
| Děti | Imrich Turzo |
| Příbuzní | Erzsébet Thurzó (vnučka) |
| Funkce | palatin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šlo o bojovníka proti Turkům (zúčastnil se všech významných protitureckých bitev), známý diplomat, podporovatel Slováků a protestantismu. Od roku 1598 byl rádcem císaře Rudolfa II., od roku 1599 královský číšník, od roku 1602 kapitán předdunajského vojska a hlavní velitel novozámecké posádky. Jako uherský palatin roku 1610 odčlenil luteránskou (Evangelickou církev augsburského vyznání) od Římskokatolické církve. Důsledně uplatňoval právo „Cuius regio, eius religio“ (koho panství, toho náboženství).
V Žilině se od 28. do 30. března 1610 konala první zákonodárná synoda Evangelické církve na Slovensku. Mezi ústředními postavami Žilinské synody byl i palatin Juraj Turzo.[1]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj VII. Turzo na slovenské Wikipedii.
- ↑ (slovensky) Zilinska synoda
