Číhalka pospolná
Číhalka pospolná (Atherix ibis) je druh hmyzu z řádu dvoukřídlých (Diptera). Dříve byla zařazována do čeledi číhalkovitých (Rhagionidae), v současnosti je v samostatné čeledi Athericidae. V Česku je chráněná zákonem jako ohrožený druh.[1]
 Číhalka pospolná | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | dvoukřídlí (Diptera) |
| Podřád | krátkorozí (Brachycera) |
| Čeleď | Athericidae |
| Rod | číhalka (Atheryx) |
| Binomické jméno | |
| Atherix ibis (Fabricius, 1798) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatDospělec
editovatDospělá číhalka pospolná je moucha se štíhlým nebo robustním tělem a dlouhýma nohama, které mají zahrocenou ostruhu na střední a zadní části holeně. Abdominální hřbetní štítky jsou příčně páskované, někdy s rozsáhlým světlým vzorem u samic. Krátká tykadla číhalky jsou tříčlánková, vztyčená, poslední segment je větší a není prstencový. Oči se u samců téměř stýkají zatímco u samic jsou široce oddělené. U kousacího ústrojí jsou maxilární palpy 1 nebo 2 článkové, vibrissy nejsou přítomné. Křídla s diskovitými články jsou relativně velká s víceméně odlišnými tmavými vzory.
Larva
editovatVodní larvy jsou obdařeny páry panožek na břišních segmentech 1 – 7. Dva hřbetní a dva boční vzdušnicové výstupky jsou vyvinuté na břišních segmentech 2 – 7. Larvy mají dlouhé masité filamenty, sahají od zadního konce, a krátké filamenty, která vyčnívají z každé strany každého břišního článku. Od larv ovádů, kterým se podobají, se odlišují nápadnými panožkami na zadečku.
Rozšíření
editovatČíhalka pospolná je mozaikovitě rozšířena po celé Evropě. Původně byla také rozšířena po celém území České republiky. V současnosti je v nížinách téměř vyhubena a v horách je vzácná. Mezi místa, kde lze tento hmyz dosud nalézt, patří Šumava a Novohradské hory.
Stanoviště
editovatSvým vývojem je tento druh vázán na čistou vodu, která má kvalitu vody pitné.
Biologie
editovatZ biologického hlediska se jedná o velice zajímavý druh. Vyznačuje se totiž velmi neobvyklým způsobem rozmnožování. Oplozené samice se slétají na jakási „shromaždiště“ nad vodou (převislé kameny, větve, most), kde vytváří velké roje. Roje mají tvar a velikost zhruba vlaštovčího hnízda a v přírodě se s nimi můžeme setkat od června do srpna. Jeden roj může obsahovat až několik set jedinců. Přilétající samice po nakladení vajíček v roji hynou a na jejich mrtvá těla stále sedají další samice. Tak se vytvoří shluk mrtvých samic a vajíček.
Vylíhlé larvy se pak živí těly uhynulých samic a postupně padají do vody. Dále se pak vyvíjejí ve vodě, kde vedou dravý způsob života. Vývoj ve vodě pak trvá dva roky.
Hodnota
editovatČíhalka pospolná patří mezi ohrožené druhy, uvedené v Červené knize ohrožených druhů České republiky. Hrozí ji vymizení a její přežití je nepravděpodobné, pokud budou nadále trvat příčiny jejího ohrožení.
Příčiny ohrožení
editovatČíhalky pospolné jsou vázány na čistou vodu a díky vlivu znečištění některých toků z mnoha míst zmizely. Lokální ohrožení může nastat likvidací rojů, to se však často nestává.
Ochrana
editovatJediným možným způsobem ochrany je ochrana celých povodí před znečištěním.
Reference
editovat- ↑ Vyhláška č. 175/2006 Sb.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu číhalka pospolná na Wikimedia Commons - S. Ošmera, K. Spitzer Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy str. 34 – 38 (1969) – nakl. Jihočeské muzeum, České Budějovice
- Kolektiv autorů (2005) Šumava – příroda – historie - život – nakl. Miloš Uhlíř – Baset, Praha, ISBN 80-7340-021-9
