Ústava Prvního Francouzského císařství

Ústava Prvního francouzského císařství (francouzsky oficiálně: Sénatus-consulte organique du 28 floréal an XII), též Ústava roku XII (francouzsky Constitution de l'an XII) z 18. května 1804 stanovovala Napoleona Bonaparta císařem Francouzů. Dne 4. června 1814 byla zrušena a nahradila ji Charte constitutionnelle, která znovu zavedla monarchii. Ústavu vypracoval Sénat conservateur na žádost Napoleona, který byl tehdy prvním doživotním konzulem, a 6. listopadu 1804 byla potvrzena referendem.

Ústava Prvního císařství

Charakteristika editovat

Text, který se skládal ze 142 článků, založil ve Francii první císařství (Premier Empire). První dva články stanovily, že Francii vládne císař (impereur) a že tímto císařem je Napoleon Bonaparte.

Články 3 až 8 stanovily, že po Napoleonově smrti přechází císařská důstojnost na jeho mužské potomky. Články 9 až 16 povyšovaly členy císařské rodiny do knížecího stavu, ale rovněž stanovily, že nesmí uzavírat sňatky bez souhlasu císaře.

Zavedením šesti arciúřadů (grandes dignités) a dalších vysokých funkcí (grands officiers) ústava částečně obnovila i šlechtická privilegia.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Verfassung des Ersten Französischen Kaiserreiches na francouzské Wikipedii.