Ódinovi vojáci

Ódinovi vojáci (finsky Odinin soturit, švédsky Odins soldater, anglicky Soldiers of Odin) je finská organizace domobrany. Její členové hlídkují v ulicích měst a dle svých prohlášení chrání Finy před přistěhovalci a kriminalitou. Organizace byla založena v závěru roku 2015 v západofinském pohraničním městě Kemi, jež se stalo vstupním místem migrace.[1] Vznikla prostřednictvím facebookové stránky.[2][3] Jejím zakladatelem je Niina Ruuska.

Ódinovi vojáci
Soldiers of Odin 2016.jpg
Vznikříjen 2015
SídloKemi, Finsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V polovině ledna 2016 měla podle vlastního vyjádření své buňky ve 23 finských městech, policie potvrdila jejich činnost v pěti. Facebooková stránka vykazovala v té době 7,5 tisíce příznivců.[4] Po hlášeních o kriminálním pozadí některých členů organizace zrušila své webové stránky.[1]

Název organizace je odvozen od hlavního boha severského panteonu Ódina. Oděvem členů je černá bunda mající na zádech vyobrazenu vikinskou helmu, finskou vlajku a nápis „Ódinovi vojáci“, hlídky nosí také masky.[1] Členové organizace jsou příznivci extrémní pravice. Skupinu v Kemi vede Mika Ranta, jenž byl v roce 2005 odsouzen za rasistický útok.[5] Dle tvrzení organizace jsou islámští imigranti příčinou zvyšující se kriminality v zemi. Tvrdí o sobě také, že vlastenecky slouží k ochraně „bílého Finska“.[4][5]

Podle průzkumů veřejného mínění v lednu 2016 většina Finů s existencí organizace nesouhlasila. Premiér Juha Sipilä uvedl, že samozvané hlídky ve Finsku nemají místo a za pořádek je odpovědná policie.[4] Policejní prezident Seppo Kolehmainen nejprve po silvestrovských incidentech 2015/2016 obecně ocenil vznik hlídek, po kritických reakcích však upřesnil, že měl na mysli například hlídky ve formě rodičovského dozoru, a nikoli neonacistické patroly. Ministr vnitra Petteri Orpo uvedl, že má policie řadu dobrých příkladů občanských aktivit, jako je informování nebo tipy, pouliční hlídky však bezpečnost nezvyšují.[5] Kritici vnímají Ódinovy vojáky jako rasistickou organizaci, jejíž členové jsou bývalí trestanci. Sami členové Ódinových vojáků byli viděni v bundách s protiimigrantskými nápisy a výzvami pro bílé Finsko, nebo proti islámským vetřelcům.[6]

Dne 16. ledna 2016 vyšla do ulic jihofinského města Tampere, kde také zorganizovali Ódinovi vojáci své hlídky, skupina profesionálních klaunů, která se označila jako Loldiers of Odin a na svém blogu uvedla, že jejím cílem je učinit ulice bezpečnější a zábavnější.[7]

Obdobná skupina (Odins soldater) vznikla rovněž v lednu 2016 v Norsku.[zdroj?!] V létě 2016 byla zaznamenána činnost skupiny označující se za Ódinovy vojáky také v Česku, s jádrem v severočeském Mostě. Jejími zakladateli byli Martin Šašala a Miroslav Horáček, média informovala o neonacistické minulosti některých členů.[8]

ReferenceEditovat

  1. a b c CHARLTON, Corey. Fears grow over Finland's far-right vigilante group 'Soldiers of Odin' as the country struggles to deal with huge influx of migrants. Daily Mail [online]. 2016-01-13 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Článek na portále ts.fi (finsky)
  3. [ Článek na portálu Pohjalainen.fi (finsky). www.pohjalainen.fi [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-05.  Článek na portálu Pohjalainen.fi (finsky)]
  4. a b c LÉBR, Tomáš. Ódinovi vojáci chtějí bránit Finsko před migranty, úřadům se to nelíbí. iDNES.cz [online]. 2016-01-16 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  5. a b c Echo24; čtk. Strach z běženců a pouliční hlídky vyvolaly rozruch ve Finsku. Echo24.cz [online]. 2016-01-05 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. 
  6. Článek na portálu reuters.com (anglicky)
  7. YLE. Loldiers of Odin: Clowns spoof street patrols in Tampere. Yle Uutiset [online]. 2016-01-17 [cit. 2016-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ZELENKA, Jakub. V Česku se formují Ódinovi vojáci, Teplicemi už prošla hlídka. Kvůli muslimům. Lidovky.cz [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat