Wikipedie

Wikipedista:Mojmir Churavy/TestovaciStrankaDB

< Wikipedista:Mojmir Churavy
MUDr. Jan Včelák
Jako spolukazakladatel trampské osady Ztracenka
Jako spolukazakladatel trampské osady Ztracenka
Narození4. dubna 1896
Praha;
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen;
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěNáměstí Kinských 602/2, 150 00 Praha 5
Národnostčeská
ObčanstvíRakousko-Uhersko, ČSR
Vzděláníabsolvent Lékařské fakult Univerzity Karlovy v Praze
Alma materLékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Povolánílékař pneumolog, specialista ftizeolog
ZaměstnavatelMasarykova liga proti tuberkulóze
Domovské městoPraha
Znám(á) jako
  • trampská přezdívka: „Čuleň“;
  • literární pseudonym: „Čmeli“
TitulMUDr.
ChoťJitka Včeláková, rozená Veselá (1901–1942)
Děti
  • dcera: Renata (* 1930);
  • syn: Ivo (* 1933)
Jeho manželka Jitka Včeláková, rozená Veselá (* 21. října 1901 – 24. října 1942 KT mauthausen)

Jan Včelák (4. dubna 1896 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl lékařem pneumologem. Za Protektorátu Čechy a Morava vykonával funkci generálního tajemníka Masarykovy ligy proti tuberkulóze.[1] Spolu se svojí manželkou Jitkou Včelákovou (rozenou Veselou) pomáhal v domácím protiněmeckém odboji. Oba manželé Včelákovi se zapojili do řad podporovatelů a pomocníků parašutistů výsadku Anthropoid.[2][3][4]

Život editovat

Studia a činnost do nastolení protektorátu editovat

Jan Včelák se narodil 4. dubna 1894 v Praze.[5] Po středoškolském studiu absolvoval vysokoškolské na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a stal se lékařem[6] – pneumologem se specializací na ftizeologii.[7][5] V mládí se intenzivně věnoval turismu, skautingu a trampingu (měl přezdívku „Čuleň“)[1] a patřil mezi zakládající členy osady Ztracená naděje (tzv. Ztracenky) – jedné z nejstarších trampských osad v České republice.[1][5][8] V roce 1924 publikoval v Praze vlastním nákladem a pod literárním pseudonymem „Čmeli“ Zimního průvodce Krkonošemi.[7][5][8] Pod svým vlastním jménem Jan Včelák pak psal a publikoval odborné ftizeologické práce,[8] jejichž obsahem byly informace o prevenci, diagnóze a léčení plicní tuberkulózy (TBC).[7] V protektorátní době vykonával funkci generálního tajemníka Masarykovy ligy proti tuberkulóze,[5][8][p. 1] která sídlila (až do ukončení své činnosti)[9] v činžovním domě na adrese: Náměstí Kinských 602/2.[p. 2] V tomto domě také manželé Jan a Jitka Včelákovi rovněž bydleli.[9][5][8]

Odbojová činnost editovat

V protektorátní době se domácího odboje účastnila řada činovníků (členů) Masarykovy ligy proti tuberkulóze[9] (Petr Fafek, Rela Fafková, Liboslava Fafková, Anna Šrámková, Marie Karbanová, Jan Sonnevend, MUDr. Karel Svěrák, MUDr. Soběslav Sobek, Marie Sobková, JUDr. Jiří Pleskot). Jejich ilegální aktivity spočívaly v podpoře a ukrývání parašutistů připravujících útok na zastupujícího říšského protektora Reinhadra Heydricha.[9] Nejinak tomu bylo v případě Jana Včeláka a jeho manželky Jitky Včelákové.[9] Včelákovi zapojil do podpory parašutistů Jan Sonnevend a Petr Fafek.[5][8]

Zatčení, výslechy, věznění, ... editovat

MUDr. Jan Včelák byl zatčen 3. července 1942.[11][9][5][8] Ve stejný den (tj. 3. července 1942) byli v Praze zatčeni i další podporovatelé výsadkářů z Velké Británie (a to včetně Anthropoidu).[11] Jednalo se o sokolské odbojáře JUDr. Františka Slavíčka (ředitele Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze, člen ilegální organizace „Jindra“), jeho manželku Marii Slavíčkovou (rozenou Smrčkovou, * 3. října 1899) a jejich děti Ludmilu Slavíčkovou (* 11. září 1925) a Otakara Slavíčka (* 18. září 1920).[11] (Rodina Slavíčkových podporovala parašutisty a to zejména tím, že pro ně zajišťovala dokumenty.[11]) Zatčení v té době neunikli ani další podporovatelé členů výsadku Anthropoid: Alexandr Miniv (* 28. května 1895) a jeho manželka Marie Minivová (rozená Ebelová, * 12. září 1907).[11]

Janova choť Jitka Včeláková byla zatčena o den později (4. července 1942) než její manžel.[11][9][5][8]

Oba manželé Včelákovi byli vězněni na pražském Karlově náměstí.[5][8] Německý stanný soud v Praze je odsoudil v nepřítomnosti k trestu smrti. Následně byli přemístěni 17. září 1942 do policejní věznice v Malé pevnosti Terezín a odtud pak byli hromadným transportem s ostatními pomocníky (podporovateli) a příbuznými parašutistů deportováni 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen.[5][8] Tam transport dorazil 23. října 1942 a následujícího dne (24. října 1942) byla Jana Včeláková zavražděna střelou z malorážní pistole do týla v odstřelovacím koutě mauthausenského „bunkru“ při fiktivní lékařské prohlídce. Její manžel Jan Včelák byl usmrcen na stejném místě a identickým způsobem téhož dne.[8][12][13][14][15][9]

Jejich nezletilé děti – Renata Včeláková (* 1930) a Ivo Včelák (* 1933) popraveni nebyli, ale byli přemístěni (jako ostatně většina nezletilých dětí zatčených a popravených účastníků protiněmeckého odboje) do internačního tábora ve Svatobořicích.[5][8]

Publikační činnost editovat

  • ČMELI (resp. Jan Včelák). Zimní průvodce Krkonošemi. Praha: Vlastním nákladem autora, 1924; 64 stran.
  • VČELÁK, Jan. Čo má každý občan vedieť o tuberkulóze?. Liptovský Sv. Mikuláš: [s.n.], 1931; 20 stran; Knižnica Masarykovej Ligy proti tuberkulóze; číslo 11.
  • VČELÁK, Jan. Čo má každý vedieť o tuberkulóze. Lipt. Mikuláš: [s.n.], 1931; 20 stran
  • VČELÁK, Jan. Lidová přednáška o tuberkulose. V Praze: Nákladem Masarykovy ligy proti tuberkulose, [1938]]. 14 stran.
  • VČELÁK, Jan. Něco málo o tuberkulose. V Praze: Nákladem Masarykovy ligy proti tuberkulose, 1940; 23 stran.

Připomínky editovat

  • Na pražském hřbitově Malvazinky se nachází rodinný hrob s kenotafem, který je věnován vzpomínce na Jana Včeláka a jeho manželku Jitku Včelákovou.[16] Na kenotafu je nápis: IN MEMORIAM / MUDR JAN VČELÁK 18 4/4 96 / S CHOTÍ JITKOU ROZ. VESELOU / + MAUTHAUSEN / 24. X. 1942[17]
  • Jeho jméno (Včelák Jan MUDr. *4. 4. 1896) i jméno jeho manželky (Včeláková Jitka roz. Veselá *21. 10. 1901) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a).[8][5] Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[18][19][20]
  • Jan Včelák je připomenut na pamětní desce (umístěné v přízemí proti schodišti) v činžovním domě na adrese: Náměstí Kinských 602/2, 150 00 Praha 5.[9] V tomto domě MUDr. Jan Včelák také se svojí chotí Jitkou Včelákovu za protektorátu bydlel. V tomto domě též sídlila (až do ukončení své činnosti) Masarykova liga proti tuberkulóze.[21][22] Na desce je nápis se soupisem jmen: UKRÝVAJÍCÍ NARODNÍ MSTITELE NA HEYDRICHOVI, / SVŮJ ŽIVOT ZA VLAST A NÁROD OBĚTOVALI / TITO ČINOVNÍCI A ÚŘEDNÍCI MLPT : // PETR FAFEK / RELA FAFKOVÁ / LIBĚNA FAFKOVÁ / ANNA ŠRÁMKOVÁ / MARIE KARBANOVÁ / JAN SONNEVEND / MUDR KAREL SVĚRÁK / MUDR SOBĚSLAV SOBEK / MUDR JAN VČELÁK / JUDR JIŘÍ PLESKOT / SE 13 ČLENY SVÝCH RODIN. // JAN SONNEVEND BYL POPRAVEN 4. ZÁŘÍ 1942 V PRAZE. // OSTATNÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942 V MAUTHAUSENU. // ČEST JEJICH NEHYNOUCÍ PAMÁTCE ! // MASARYKOVA LIGA PROTI TUBERKULOSE.[21][8][5]
  • Jan Včelák je připomenut na desce z červeného mramoru v 1. patře školy v budově bývalého Vančurova gymnázia na Smíchově[8][5] na adrese: Praha 5, Drtinova 498/3. Na pamětní desce je nápis: PERIERUNT PER VIRTUTEM NON INTERIERUNT // následuje výčet jmen ... Dr. VČELÁK JAN ... pokračuje výčet jmen // 1939 – 1945.[23]
  • Oba manželé jsou jmenováni na bronzové pamětní desce padlých a umučených sokolů, která je umístěna u vchodu do sportovního areálu na Pohořelci (Praha 1, Strahovská).[24][8][5] Na desce je nápis: 1939 – 1945 / ZEMŘELI, ABYCHOM ŽILI. // DR. KLÁRA ČERVENKOVÁ, OLDŘICH ČERVENKA, MARIE DOLEJŠOVÁ, PROF. ALOIS KAMENICKÝ, MARIE KAMENICKÁ, STANISLAV KOLÁŘ, MARIE KULHAVÁ, / ALOIS MATYÁŠ, JOSEF MUCHA, MILADA PIXOVÁ, PETR SALAČ, FRANTIŠEK ŠÍMA, DR. JIŘÍ SEDMÍK, JITKA VČELÁKOVÁ, DR. JOSEF VČELÁK. // NEZAPOMENEME! / DĚLNICKÁ TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA A ČS. SOC. DEMOKRACIE / PRAHA III - IV.[24]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Pramen[7] uvádí, že MUDr. Jan Včelák byl jedním ze zakladatelů Ligy proti tuberkulóze.[7]
  2. ↑ Od roku 1925 do roku 1940 se náměstí Kinských jmenovalo Štefánikovo náměstí; v letech 1940 až 1945 to bylo Albrechtovo náměstí, německy Albrechtsplatz.[10][9]

Reference editovat

  1. ↑ a b c ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc. (1939–1941). Příprava vydání Jan Kočudák; redakce Jakub Laxar. 2.., rozšířené vyd. Praha: Ottovo nakladatelství (1. vydání), 2022 (2022 tisk). 496 s. ISBN 978-80-7451-871-3. Kapitola VI. Barbarossa, s. 358. První kniha z trilogie. 
  2. ↑ Jan Včelák (* 4. dubna 1896 Praha – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) – MUDr., generální tajemník Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Práce v oboru zdravotní osvěty [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2024-06-04]. Identifikační číslo: jk01141843. Dostupné online. 
  3. ↑ VČELÁK Jan (* 4.4.1896 - 24.10.1941) [online]. Biografický slovník českých zemí [cit. 2024-06-04]. Chybně uvedený rok úmrtí, správně má být 1942. Dostupné online. 
  4. ↑ Osobnost: MUDr. Jan Včelák (* 4.4.1896 v Praze – popraven nacisty 24.10.1942 v koncentračním táboře Mauthausen) [online]. Příjmení cz [cit. 2024-06-04]. Generální tajemník Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Práce v oboru zdravotní osvěty.. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p SOJKA, Michal. Rozhovory - 20/11/2017 – Lékaři v odboji: Za smrt nacistické zrůdy zaplatili životem i s rodinami / MUDr. Jan Včelák (*4. 4. 1896) [online]. Naše zdravotnictví, 2017-11-20 [cit. 2024-06-05]. Vyšlo v časopise České lékařské komory: Tempus Medicorum, číslo 6 (červen), rok 2017, strana 7. Dostupné online. 
  6. ↑ Včelák Jan (* 4. dubna 1896, Smíchov) – Lékařská fakulta Univerzity Karlovy; Období výskytu; ZS 1915/1916 - 16. 4. 1923; Imatrikulován [online]. Studenti pražských univerzit 1882–1945; Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 5, Matrika doktorů Univerzity Karlovy V. (1922–1924), strana 2192 [cit. 2024-06-04]. Archiv Univerzity Karlovy, Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 45, Matrika imatrikulovaných české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy V, W. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e KÁŠ, Svatopluk, MUDr., CSc. Čeští lékaři a jejich pseudonymy / část 2 / 4. Období meziválečné (1918–1939) [online]. Solen cz [cit. 2024-06-04]. Interní medicína pro praxi; číslo 8; ročník 2004; strana 421. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p VLADA67. Hrdinové heydrichiády XVIII. - manželé Včelákovi [online]. 2019-04-04 [cit. 2024-06-05]. MUDr. Jan Včelák (* 4. dubna 1896 – †24. října 1942, KT Mauthausen). Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e f g h i j PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 534. 
  10. ↑ HOMOLKOVÁ, Hanka Dominika. Kulturní a historický kontext československého snímku Atentát (1964). Pardubice, 2023 [cit. 2024-06-05]. 55 s. bakalářská. Univerzita Pardubice; Fakulta filozofická; Katedra literární kultury a slavistiky. Vedoucí práce Mgr. Aneta Kohoutová. s. 17. Dostupné online.
  11. ↑ a b c d e f PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Jan Včelák, s. 434. 
  12. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 81 let [online]. Fronta cz [cit. 2024-06-04]. 245; Včelák Jan; * 4. 4. 1896; Anthropoid; (246; Včeláková Jitka, rozená Veselá; * 21. 10. 1901; Anthropoid). Dostupné online. 
  13. ↑ Jan Včelák (1896 - 1942) [online]. Raum der Namen (Mauthausen memorial) [cit. 2024-06-04]. Narozen 4.4.1896 Praha; Zemřel 24.10.1942 KT Mauthausen. Dostupné online. 
  14. ↑ MUDr. Jan Včelák (* 4. 4. 1896 Praha – 24.10.1942 KT Mauthausen, popraven) [online]. Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2024-06-04]. Místo transportu: Prag-Pankratz; Datum transportu: 17. 9. 1942; Datum odchodu: 22. 10. 1942 do KT Mauthausenu. Dostupné online. 
  15. ↑ MUDr. Jan Včelák (* 4. 4. 1896 Praha – 24. 10. 1942 KT Mauthausen, popraven); bydliště: Praha; generální tajemník Masarykovy ligy proti tuberkulóze [online]. Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2024-06-04]. Odchod transportu do KT Mauthausen: 22.10.1942; příjezd do KT Mauthausen: 23. 10. 1942. Dostupné online. 
  16. ↑ MUDr. Jan Včelák (* 1896 – 24 říjen 1942) [online]. Billion Graves com, rev. 2008-10-24 [cit. 2024-06-04]. Hřbitov Praha-Smíchov (Malvazinky). Dostupné online. 
  17. ↑ LAŠŤOVKA, Milan. Kenotaf rodina Včelákova [online]. Spolek pro vojenská pietní mista (vets cz), 2015-02-11 [cit. 2024-06-05]. Souřadnice: N50°3'49 E14°23'22.06 - přibližná pozice dle adresy hřbitova Malvazinky. Dostupné online. 
  18. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2024-05-07]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Včelák Jan MUDr. *4. 4. 1896, Včeláková Jitka roz. Veselá *21. 10. 1901 .... Dostupné online. 
  19. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2024-05-07]. Včelák Jan MUDr. *4. 4. 1896, Včeláková Jitka roz. Veselá *21. 10. 1901. Dostupné online. 
  20. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS; Estranky cz) [cit. 2024-05-07]. Včelák Jan MUDr. *4. 4. 1896, Včeláková Jitka roz. Veselá *21. 10. 1901. Dostupné online. 
  21. ↑ a b KAREŠ, Josef; PORTEŠ, Jiří; ZAHRADNÍČEK, Aleš. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets sc), 2011-05-16 [cit. 2024-06-04]. Umístění: Praha 5, náměstí Kinských 602/2; GPS souřadnice: N50°4'44.04 E14°24'18.22; Evidence válečných hrobů:CZE0005-20156. Dostupné online. 
  22. ↑ Operace Anthropoid / Místa v Praze související s útokem [online]. Payne cz [cit. 2024-06-04]. Pamětní deska ukrytá nad schody v domě na Náměstí Kinských číslo popisné 602 jmenuje členy Masarykovy ligy proti tuberkulóze, kteří se aktivně zapojili do příprav útoku na R. Heydricha. Spoluzakladatel trampské osady „Ztracenka“, MUDr. Jan Včelák, v tomto domě i bydlel.. Dostupné online. 
  23. ↑ KAREŠ, Josef; PORTEŠ, Jiří; ZAHRADNÍČEK, Aleš. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-05-16 [cit. 2024-06-04]. GPS souřadnice: N50°4'28.49 E14°24'7.09; evidence válečných hrobů: CZE-0005-20089. Dostupné online. 
  24. ↑ a b ŠŤASTNÝ, Ivo; KINCL, Jan. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2004-03-01 [cit. 2024-06-04]. GPS souřadnice: N50°5'8.57 E14°23'14.16. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

[[Kategorie:Narození 4. dubna]] [[Kategorie:Narození v roce 1896]] [[Kategorie:Narození v Praze]] [[Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy]] [[Kategorie:Lékaři z Prahy]] [[Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války]] [[Kategorie:Spolupracovníci operace Anthropoid]] [[Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti]] [[Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín]] [[Kategorie:Popravení lidé]] [[Kategorie:Popravení zastřelením]] [[Kategorie:Úmrtí 24. říjen]] [[Kategorie:Úmrtí v roce 1942]] [[Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen]] [[Kategorie:Muži]]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Mojmir_Churavy/TestovaciStrankaDB&oldid=23982783“