Wikipedie

Hřbitov Malvazinky

pražský hřbitov
Na tento článek je přesměrováno heslo Smíchovský hřbitov. O hřbitově na území Smíchova, který sloužil pro Malou Stranu, pojednává článek Malostranský hřbitov.

Hřbitov Malvazinky, též Smíchovský hřbitov, je rozlehlý městský hřbitov v části pražské čtvrti Smíchova zvané podle někdejší usedlosti Na Malvazinkách. Byl založen roku 1876, v době po zrušení původního smíchovského hřbitova u kostela na dnešním Arbesově náměstí. Od roku 1884 také rychle se rozrůstající populace pražského předměstí již nemohla užívat uzavřený Malostranský hřbitov.

Smíchovský hřbitov Malvazinky
Hrobky na hřbitově Malvazinky
Hrobky na hřbitově Malvazinky
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
AdresaPraha 5-Smíchov
Zeměpisné souřadnice50°3′42,84″ s. š., 14°23′12,84″ v. d.
Map
Specifikace
Náboženstvíkřesťanství
Kostelkostel svatých Filipa a Jakuba
ArchitektiAntonín Viktor Barvitius
Adolf Duchoň
Výstavba1876
Počet hrobů13 374[1]
Rozloha7,58 ha [zdroj?]
Odkazy
Kód památky40386/1-1413 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a popis editovat

 
Kostel svatého Filipa a Jakuba
 
Boží muka s gnómónem (1675), přenesena ze Schwarzenberské silnice
 
Vchod od křižovatky Na pláni – U smíchovského hřbitova – K vodojemu

Hřbitov Malvazinky leží na návrší při západním okraji pražské čtvrti Smíchov, v oblasti bývalých vinic a dnešní čtvrti Malvazinky, těsně u hranice s Radlicemi. Svou rozlohou (7,58 ha) i počtem pohřbených (54 468) patří mezi největší hřbitovy v Praze. Založen byl v roce 1876 podle návrhu Antonína Viktora Barvitia v místech, kde se nacházely hospodářské usedlosti z někdejšího odkazu malostranského měšťana Tomáše Malvazyho.

Dominantou hřbitova je novorománský kostel sv. Filipa a Jakuba, postavený v letech 1894 až 1896 podle plánů architzekta Adolfa Duchoně[2], s využitím stavebního materiálu, 2 zvonů a tří barokních soch (Krista Spasitele nad vstupním portálem kostela, sv. Filipa a Jakuba v nikách pod arkádami) ze zbořeného smíchovského kostela týchž patronů.[3]. Areál hřbitova s kostelem je od roku 1958 chráněn jako nemovitá kulturní památka.[4][5]

Na hřbitově je pohřbeno několik desítek významných československých i českých osobností.[4][6]

Popis hřbitova editovat

Na hřbitově se nachází 8 420 hrobů a dalších 680 urnových hrobů. Vedle toho je v areálu hřbitova ještě 12 kaplových hrobek. K rozptylu slouží dvě rozptylové loučky.[4] Hřbitov spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy, Hřbitovní správa Malvazinky a Bubeneč.

Pohřbené osobnosti editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností pohřbených na hřbitově Malvazinky.

Další památky editovat

  • Kříž s korpusem Ukřižovaného Krista
  • Boží muka s gnómónem – šest metrů vysoký barokní sloup s reliéfy Božích muk, nápisy a letopočtem 1675 na vrcholu; na základové desce má vytesán pamětní zápis o povodni z roku 1737. Stával na smíchovské Schwarzenberské silnici před domem čp. 193 a sloužil také jako gnómón – sluneční hodiny. Na Malvazinecký hřbitov byl přenesen po zboření domu před rozšířením komunikace na Nádražní ulici, aby nepřekážel provozu.

Odraz v kultuře editovat

  • Poesiomat – 30. června 2021 byl na hřbitově uveden druhý poesiomat v Praze, který je z dílny Ondřeje Kobzy. Připomíná mimo jiné básníky, kteří jsou zde pohřbení.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Malvazinecký hřbitov. Významné osobnosti, umělecká díla. Tisk-skládačka. Vydalo Infocentrum Správy pražských hřbitovů, Praha 2020
  2. ↑ Jeroným Lány, Hřbitov Malvazinky (1876-1999). Vydala Správa pražských hřbitovů, Praha 1999
  3. ↑ Jan PAULYːPamátník města Smíchova. Praha 1898, s. 58-61.
  4. ↑ a b c Správa pražských hřbitovů: Hřbitov Malvazinky [online]. Praha: Správa pražských hřbitovů [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-07. 
  5. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 152448 : hřbitov Malvazinky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  6. ↑ EXNER, Oskar. Podívejte se na hřbitov na Malvazinkách [online]. Praha: Hlavní město Praha, 2010-11-30 [cit. 2011-01-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Josef Matoušek. Vladimír Štrupl, 13.01.2006. Dostupné z WWW.
  8. ↑ GOTT, Karel. Poděkování za vyjádření soustrasti | karelgott.com. www.karelgott.com [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ HÖSCHLOVÁ, Hana. Hrob Evy Pilarové jen 6 metrů od Gotta! Už víme, jak to bude vypadat | Blesk. www.blesk.cz [online]. [cit. 2020-11-13]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BRONCOVÁ, Dagmar. Kniha o Praze 5. Praha: Milpo, 1996. 205 s. ISBN 80-901749-6-5. 
  • LÁNY, Jeronym. Hřbitov Malvazinky 1876-1999. Praha: Správa pražských hřbitovů, 1999. 71 s. ISBN 80-238-7841-7. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hřbitov_Malvazinky&oldid=23780917“