IvetaK
Trestný čin propadnutí majetku
Za spáchání trestního činu dle trestního zákoníku v platném znění č.40/2009 Sb. mohou soudy uložit tyto tresty:
Druhy trestů § 52 zákona č. 40/2009 Sb.: editovat
a) odnětí svobody b) domácí vězení c) obecně prospěšné práce d) propadnutí majetku e) peněžitý trest f) propadnutí věci g) zákaz činnosti h) zákaz pobytu i) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce j) ztráta českého titulu a vyznamenání k) ztráta vojenské hodnosti l) vyhoštění
Propadnutí majetku editovat
je jedním z trestů, které mohou soudy uložit za trestný čin. Propadnutí majetku je pokládáno za nejpřísnější majetkový trest. Postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu část, kterou určí soud (např. nemovitost) v souladu s § 66 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění. Výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové, tím je myšleno společné jmění manželů. Vlastníkem propadlého majetku se stává stát.
Vyloučení z propadnutí majetku editovat
Trest propadnutí majetku se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
Ukládání trestu editovat
Soud může trest propadnutí majetku uložit spolu s dalším trestem za předpokladu, že se odsuzuje pachatel nejčastěji k trestu výjimečnému nebo za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se alespoň snažil získat majetkový prospěch. Tento trest však může být uložen rovněž samostatně, a to za předpokladu, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a k osobě a poměrům pachatele není nutno uložit trest jiný, tento trest lze totiž uložit rovněž alternativně. Text stránky.[1]Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění.
Trest alternativní editovat
Trest propadnutí majetku může být rovněž trestem alternativním, tzn., že je alternativou k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Pachatel trestného činu tak není uvězněn, nýbrž má povinnost dodržovat určité povinnosti a respektovat omezení. Tento trest je tak mnohými považován za alternativní tzv. v užším slova smyslu, nicméně vzhledem k tomu, že není spojen se ztrátou svobody (s nepodmíněným trestem odnětí svobody), tak jejich zařazení lze považovat za diskutabilní. [2]
- ↑ Text odkazu, další text.Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění.
- ↑ ŠČERBA, Filip. Alternativní tresty a opatření v nové právní úpravě. 2. vydání.. vyd. Praha: Leges, 2014. 31 s. ISBN 978-80-87576-93-9.