Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 22. února 1944
Letecký útok na Plzeň 22. února 1944 byla operace amerických vzdušných sil (USAAF) v zimě 1944, v průběhu druhé světové války. Při denním náletu bombardérů USAAF na západočeské město Plzeň měly být především poškozeny Škodovy závody. Šlo o první americký pokus o bombardování významné zbrojovky, poškozena byla především střelnice Škodovky v Bolevci.
Předchozí útoky editovat
Poslední nálet na Plzeň provedlo britské Královské letectvo (RAF) v noci ze 13. na 14. května 1943. Oproti předchozímu dubnovému náletu se posádky dostaly nad Škodovy závody, ale značná část leteckých pum dopadla na blízkou ves Radčice a její okolí. Po zbytek roku 1943 panoval nad Plzní klid.
Vývoj před útokem editovat
Díky posunům fronty blíže k německým hranicím se zkrátila spojeneckému letectvu hranice nutného doletu, což jim umožňovalo podnikat rozsáhlejší bojové akce. Kvůli neschopnosti německého letectva se efektivně ubránit stále četnějším spojeneckým náletům, muselo svou efektivitu zvýšit německé protiletadlové dělostřelectvo. Tyto jednotky byly většinou kvůli nedostatku dospělých bojeschopných mužů zřizované z chlapců z Hitlerjugend nebo dívek z Svazu německých dívek (Bund Deutscher Mädel). V Plzni i kolem ní rostl počet světlometů a protiletadlových děl.[1]
Útočníci editovat
15. letecká armáda (Fifteenth Air Force) vznikla 1. listopadu 1943, aby ze základen v jižní Itálii prováděla strategické bombardování v Evropě a zapojovala se do leteckých bojů proti nepřátelským letadlům. 98. bombardovací skupina, která k ní byla při vzniku zařazena, byla vybavena čtyřmotorovými bombardéry Consolidated B-24 Liberator pro těžké bombardování na dálkových misích.
Letecký útok editovat
První bombardovací akce na Plzeň roku 1944 vypukla po předešlé delší odmlce 22. února. Byla premiérou denních náletů i první akcí vzdušných sil USA. Patrně kvůli špatné až nulové viditelnosti se část bombardérů 98. bombardovací skupiny odklonila od udaného směru na německé Řezno, kde měla v rámci operace Argument ostřelovat průmyslové podniky, a směřovala přes Schwandorf na sekundární cíl mise, Škodovy závody.[2]
Spojenecké letouny blížící se od jihu byly německými hlídkami poprvé zpozorovány v 11:32. V 11:55 se spojenecké bombardéry objevily u Salzburgu a nabíraly severozápadní a následně severní kurs, v němž pokračovaly k německému Pasovu. Varovný signál se ve městě ozval ve 12:17. O několik minut později byla nad Škodovkou v Bolevci pozorována oblaka dýmu. Ve 12:35 byla spatřena spojenecká letadla u Klatov a ve 12:43 už u Radobyčic u Plzně.
Netrvalo dlouho a nad Plzní bylo spatřeno přibližně 17 až 20 letadel přelétajících město ze severu na jih a následná kouřová mračna. Ve 12:50 pozorovatelé spatřili novou vlnu letounů přilétajících do města z opačného směru, tedy od Prahy. Tyto letouny začaly kroužit nad Pražským předměstím.[3] Těsně před 13:00 se objevilo 14 čtyřmotorových letadel nad Bolevcem[3] a zároveň Němci sestřelili neznámé letadlo u Přeštic. Ve 13:00 bylo u Rokycan ve směru na Prahu zahlédnuto asi 10 letadel majících jižní kurs a zároveň slyšena exploze ze směru od Klatov.[3] Zde bylo také spatřeno jedno spojenecké letadlo. Ve 13:15 bylo shozeno osm bomb v oblasti Kyšic a výpadovky na Prahu, přičemž bylo zasaženo a poškozeno vedení vysokého napětí. Ve 13:48 byl ohlášen konec náletu na Plzeň, avšak stále byla pozorována aktivita spojenců ve vzduchu v oblasti Lipska, Erfurtu a Desavy.[3]
Nad Plzeň dolétlo celkem 36 spojeneckých bombardérů a to ve dvou vlnách v časech 12:43 a 12:58.[3] Shodily bylo celkem devět trhavých bomb, z nichž sedm explodovalo. Lze soudit, že shoz bomb na Plzeň byl pouze náhodný, jelikož některým letounům pouze zbyly výbušniny v pumovnicích, kterých se chtěly zbavit.[4]
Následky a škody náletu editovat
Šest leteckých pum zasáhlo střelnici Škodových závodů v Bolevci,[5] a na krátkou chvíli tímto přerušily elektrické vedení. Během náletu nebyl nikdo zraněn a způsobené škody se jevily jako vcelku zanedbatelné. Velikost kráterů vzniklých po výbuších trhavin se shodovala s velikostmi kráterů po posledním náletu 14. května 1943.[3]
Dvě nevybuchlé tříštivé bomby musely být řízeně odpáleny německými pyrotechniky před 22:00 hodinou téhož dne.[5]
Odkazy editovat
Literatura editovat
- Tento článek je založen na diplomové práci „Bombardování města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945“, jejíž autorkou je Karolína Kahovcová a která byla autorkou uvolněna pod licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0.
Reference editovat
- ↑ HELLER, Patrik. Neznámá historie druhé světové války na Blovicku. Plzeň: [s.n.], 2011. S. 30–31.
- ↑ FOUD, Karel; KOLOUCH, Jiří; KRÁTKÝ, Vladislav, et al. Operace Argument : Historie sestřelení amerických bombardérů u Horšovského Týna, Nepomuku a Lhenic 22. února 1944. 1. vyd. Nepomuk: Karel Foud, 2004. 159 s. OCLC 163127035 S. 42.
- ↑ a b c d e f Archiv města Plzně, fond Veřejný požární útvar v Plzni 1869−1975, Plzeň, 3105, Hlášení o náletu z 22. února 1944, Plzeň, 23. 2. 1944.
- ↑ KARLICKÝ, Vladimír, a kolektiv autorů. Svět okřídleného šípu : koncern Škoda Plzeň 1918-1945. 1. vyd. Plzeň: Škoda a. s. ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka, 1999. 651 s. ISBN 80-7185-269-4, ISBN 978-80-7185-269-8. OCLC 44526325 S. 558.
- ↑ a b Archiv města Plzně, fond Veřejný požární útvar v Plzni 1869−1975, Plzeň, 3105, Hlášení o výsledku a škodách náletu 22. 2. 1944, Plzeň 23. 2. 1944.