Wikipedie

Přeštice

město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji

Přeštice (německy Prestitz, v letech 1939–1945 Pschestitz) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 20 km jižně od Plzně, na řece Úhlavě. Žije zde přibližně 6 800[1] obyvatel a jsou tak největším městem v okrese.

Přeštice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak města PřešticeVlajka města Přeštice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPřeštice
Obec s rozšířenou působnostíPřeštice
(správní obvod)
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°34′23″ s. š., 13°20′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 750 (2023)[1]
Rozloha25,40 km²[2]
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ334 01
Počet domů1 522 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.3
Počet ZSJ13
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo nám. 107
334 01 Přeštice
podatelna@prestice-mesto.cz
StarostaMgr. Tomáš Chmelík
Oficiální web: www.prestice-mesto.cz
Přeštice
Přeštice
Další údaje
Kód obce558249
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Části města editovat

Název editovat

Jméno Přeštice se ve starých listinách objevuje v různých obměnách jako Prescich, Pressic, Prestycz, Przeztich atp. Předpokládá se, že název vznikl odvozením od staročeského vlastního jména Přešek, což je zdrobnělina domáckého jména Přech, které je odvozeno ze jména Přemysl. Název se překládá jako „ves lidí Přeškových“[4] a odkazuje na nějakou osobu toho jména, významnou pro začátky vesnice. Někdy uváděný původ názvu ve výrazu „přes tyče“, který má vycházet z toho, že se „přes tyče“ překonávala řeka Úhlava, je považován za nepravdivý a za podstatně mladší lidovou tvořivost.[5]

Historie editovat

Poprvé se Přeštice zmiňují v roce 1226 v listině Přemysla Otakara I. V roce 1239 je koupil benediktinský kladrubský klášter a zřídil zde proboštství.[6] Benediktini rovněž na místě původní trhové vsi založili město. V letech 1420–1705 byly v majetku Švihovských z Rýzmberka. Pak se navrátily benediktinům, kteří obnovili proboštství a na místě starého gotického kostela postavili nový barokní poutní Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Na počátku 19. století při dvou velkých požárech shořela radnice, panský dvůr a pivovar. Nová radnice byla postavena v roce 1832. Od roku 1874 městem vede železnice.

Ve městě bylo od roku 1933 Okresní zemědělské museum, které vzniklo při Okresní hospodářské záložně. Byla zde typická národopisná sbírka, která však v 70. letech zanikla. V letech 1999-2000 byl ve městě rekonstruována u náměstí budova, ve které bylo otevřeno opět museum pod názvem Dům historie Přešticka.[7]

Po válce byla na místě bývalé cihelny zahájena výroba jednoduchých stavebních prvků, jako jsou betonové stropní překlady nebo betonové desky. V roce 1959 vznikl národní podnik Prefa Přeštice, kterému byla podřízena řada provozoven. Podnik měl více než 2 tisíce pracovníků, v samotných Přešticích jich pracovalo okolo 600. Výroba zabezpečila kompletní postavení plzeňských sídlišť. Po roce 1989 se význam továrny zmenšil a v roce 1998 přišel její definitivní konec. [8]

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přešticích.
 
Kostel sv. Ambrože na Vícově

Sochařská díla:

  • Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí před radnicí. Sochu nechal v roce 1707 němčický farář Jakub Xaver Hlávka
  • Socha svatého Kiliána na Masarykově náměstí. Kopie původní sochy patrona města z roku 1784 se znakem Přeštic. Dříve zde býval latinský nápis: Sv. Kilián v nebezpečenství ohně města Přeštic ustavičný zástupce a ochránce.
  • Sousoší svatého Benedikta
  • Pomník Jakuba Jana Ryby v parčíku u kostela Nanebevzetí Panny Marie na místě domu, ve kterém Jakub Jan Ryba prvních pět let žil. Pomník nechal postavit místní pěvecký spolek Skála v roce 1935.
  • Sousoší přeštických černostrakatých prasat
  • Pomník KSČ „Pod kaštany“

Další zajímavosti editovat

 
Kostel sv. Ambrože na Vícově
 
Hrobka Josefa Hlávky
 
Pomník Jakuba Jana Ryby
 
Pamětní deska „US Army headquarters“ znovuobjevená po 49 letech zazdění
  • Sluneční hodiny
  • Svatý Vojtěch pod Ticholovcem
  • Pamětní deska „US Army headquarters“
  • Naučná stezka Se svatým Vojtěchem okolím Přeštic, asi 20 km dlouhá stezka po historických a přírodních památkách okolí města

Kultura editovat

  • Kulturní a komunitní centrum
  • Ženský pěvecký sbor Carmina
  • Dětský pěvecký sbor Hlásek Základní umělecké školy Přeštice
  • Dechový orchestr Základní umělecké školy Přeštice

Církve a náboženské společnosti editovat

Sport editovat

  • TJ Přeštice
  • TJ Přeštice – oddíl národní házené mužů soutěží v 1. lize, kde již získal celkem 12x mistrovský titul. Bylo to v sezonách 1971/1972, 1972/1973, 1973/1974, 1974/1975, 1975/1976, 1977/1978, 1978/1979, 1983/1984, 1985/1986, 2016/2017, 2017/2018 a 2018/2019
  • Oddíl karate
  • Přeštické mažoretky
  • ŠAK při ZŠ Přeštice
  • Cyklistický oddíl Přeštického regionu
  • TJ Sokol Přeštice
  • Běžecký klub Přeštice[10]
  • Vanessa Volopichová (*2007), snowboardistka, získala v lednu 2024 v slopestylu bronzovou medaili v Kangwonu v Jižní Koreji na Olympijských hrách mládeže[11][12]

Školství editovat

Příroda editovat

Průmysl editovat

Významným zaměstnavatelem je závod na výrobu autodílů firmy IAC.

 
Rozvodna Přeštice

Severně od města se nachází přeštická rozvodna vysokého a velmi vysokého napětí krajského významu. V roce 2017 prošla modernizací.[14]

V roce 1901 Společenstvo řezníků nechalo postavit jatka (dnes Husova čp. 1138). V roce 1911 jatka převzala společnost Družstevní společná jatka v Přešticích a v roce 1922 byly městem Přeštice vydraženy a provozovány až do roku 1948. Po znárodnění fungovaly do roku 1951 jako sanitní a v roce 1958 byla začleněna do Západočeského průmyslu masného n. p. V roce 1968 byly modernizovány. Po roce 1992 sloužily jako sklad hutního materiálu[15] a v současné době zde sídlí podnik ALTO SYSTEMS[16].

Objekt jatek byl trojlodní halou se sedlovou střechou s hřebenovým větráním. V západním křídle byly stáje a úpravna masa, v centrální části byla porážková hala, ve východním křídle bylo technické zázemí. K severnímu průčelí byl v roce 1911 přistavěn hranolový komín vysoký devět metrů. U silnice byla postavena v roce 1911 přízemní správní budova (Husova čp. 406). Objekt je přestavěn, zachován je původní komín.[15]

  Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Zemědělství editovat

Doprava editovat

Přeštice leží na železniční trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. Je zde železniční stanice Přeštice a zastávka pojmenovaná Přeštice-Zastávka.

Od 2. ledna 2007 je zde provozována městská hromadná doprava.

Obcí prochází jedna silnice 1. třídy – I/27 – a dvě silnice 2. třídy – II/183 a II/230.

Silnice I/27, procházející centrem města a podél hlavního náměstí i kostela, představuje výrazné dopravní zatížení obce – jde o frekventovanou část silnice E53. V plánu je obchvat města. Nejprve má v letech 2020–2023 dojít k rozšíření úseku silnice 1/27 Šlovice–Přeštice na čtyři pruhy,[17] poté má navazovat stavba obchvatu, který má vést západně od města (mezi Žerovicemi a Přešticemi), má mít délku 5,3 km a mimoúrovňové křížení se silnicí II/230. Zahájení stavby obchvatu je plánováno na rok 2024, otevřen má být v roce 2026.[18]

Osobnosti editovat

Partnerská města editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Díl III. Praha: Česká Akademie věd a umění, 1951. 629 s. S. 471. 
  5. ↑ Přeštice. Redakce Václav Brašna. [s.l.]: Západočeské nakladatelství, 1976. S. 19–20. 
  6. ↑ TEJČEK, Michal a kol. Počátky Přeštic. Dějiny Přeštic I. díl (do roku 1420). 1. vyd. Přeštice: město Přeštice : Spolek pro záchranu historických památek Přešticka : Dům historie Přešticka, 2016. 149 s. ISBN 978-80-270-0689-2. S. 57nn. 
  7. ↑ Historie - Dům historie Přešticka. www.dumhistorie.cz [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-30. 
  8. ↑ Prefa Přeštice. Plzeň [online]. 2011-10-17 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ HÁJKOVÁ, Barbora. Oprava barokního kostela v Přešticích pokračuje. Plzeňský deník. 2022-01-22. Dostupné online [cit. 2023-11-16]. 
  10. ↑ Stanovy spolku Běžecký klub Přeštice, z. s. [online]. behprestice.cz, 2018-03-18 [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vanessa Volopichová. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Jsem zpět, hlásí snowboardistka Volopichová. Po zranění slaví bronz z Olympijských her mládeže. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Školství - Oficiální stránky města Přeštice. www.prestice-mesto.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ KORELUS, Pavel. Přeštická rozvodna je modernější. Plzeňský deník. 2017-07-20. Dostupné online [cit. 2019-09-21]. 
  15. ↑ a b Družstevní společná jatka. www.industrialnitopografie.cz [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ ALTO SYSTEMS s.r.o. [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. ŘSD vypsalo miliardový tendr na prodloužení čtyřpruhu z Plzně na Přeštice. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2019-08-19 [cit. 2019-09-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ I/27 Přeštice – obchvat [online]. ŘSD, rev. 2021-12 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Přeštice&oldid=23639214“