Wikipedie:Pod lípou (návrhy)/Archiv 2019-1

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Wikidata - kategorizace

Zdravím, už je to pěknou řádku let, co přišli němečtí kolegové s návrhem založit Wikidata, začít sdílet statická data a ušetřit si tak velká kvanta duplicitní práce napříč všemi projekty. Myslím, že projekt je velmi úspěšný a prospěšný a odpadla kvanta otrocké práce. Protože čas od času pracuju s kategorizací, všiml jsem si, že je tu podobná situace. Spousta práce a nimrání, které by se dalo velmi snadno redukovat úplně stejným způsobem a velmi tak i zefektivnit.

O co jde? Když chcete kategorizovat, musíte vymyslet strom a ten následně realizovat. To, že ani jedno z toho není jednoduché a zabere to mnoho úsilí a času, dokládá to, že například oproti EN verzi máme kategorizační strom v některých oblastech velmi ořezaný. Navíc i v situaci, kdy je strom celkem dobrý, tak stejně neobsahuje všechny články, které by obsahovat měl (někdo je zapomněl zakategorizovat do té či oné už existující kategorie, nebo mu přišlo obtížné kategorii založit a doplnit tak kategorizační strom).

To vše by velmi hravě vyřešilo, kdybychom kategorizaci vedli na odděleném projektu mimo Wikipedii, například na Wikidatech, případně vytvořili ještě jiný projekt. Získali bychom tak velké kvantum lidí z jiných projektů, kteří by se podíleli na jednom univerzálním stromu (nikoliv odděleně na mnoha "národních" stromech) i na doplňování článků do tohoto stromu skrze Wikidata. Strom by tak byl velmi kompletní, promyšlený, doplněný o články, s minimem chyb oproti současnému stavu především na malých projektech.

Chtěl bych to tedy předložit zde komunitě a pokud by se nápad líbil a nenašly by se významné námitky, mohli bychom společně nápad předložit komunitě na Metě. Také je možné, že jsem právě vymyslel něco, co už se diskutovalo nebo diskutuje, tak případně neváhejte upozornit na podobnou probíhající aktivitu.

Díky za diskusi, --Palu (diskuse) 5. 1. 2019, 13:16 (CET)

Za mě bych kategorie zrušil, používá je stejně jen pár Wikipedistů. Většina čtenářů stejně netuší, že něco takového tady máme. (Stejně tak na Commons). Imho to postupně stejně přejde na tagy dle instancí nebo něčeho z Wikidat.--frettie.net (diskuse) 5. 1. 2019, 13:51 (CET)

Právě i to, že se tomu nikdo moc nevěnuje, by tahle změna řešila - věnoval by se tomu třeba někdo z jinojazyčné verze. Že o tom čtenáři netuší, to se mi moc nechce věřit, po těch letech, co tady kategorizaci máme. Je to velmi užitečný nástroj při hledání souvisejících článků. --Palu (diskuse) 5. 1. 2019, 14:30 (CET)

Ohledně známosti kategorií mezi prostými čtenáři se lze obrátit na příslušný nástroj informující o návštěvnosti stránek, např. článku, kategorie a portálu Praha. Pro kategorii to jsou čísla dosti nízká. --Jann (diskuse) 5. 1. 2019, 20:02 (CET)

Asi bych se tomu výrazně nebránil, můžeme využít ta Wikidata, když už je tu máme. Ale asi bych dával pozor na některá projektová specifika co se týče kategorizace, každá Wikipedie ten svůj strom může mít trochu jiný a často je tomu tak i schválně. Zatímco my máme podrobné kategorie ohledně některých českých reálií, ostatním zase tohle téma stačí pokrýt jednou stručnou kategorií. Zatímco u nás se často řadí osoby podle národnosti, u ostatních zase využívají řazení podle státní příslušnosti nebo státu působení. Jen nyní bych se trochu přikláněl nepřidělávat vývojářům práci, protože tu je spousta novinek, které nejsou ještě úplně dotažené a vývojáři neví, kam dřív skočit. Třeba nového systému udělátek se myslím nikdy nedočkáme, protože na ten ambiciózní plán prostě nemají čas. Lépe na tom je ten nový editor wikitextu, který je stále plný chyb, ale už aspoň existuje zkušební verze. --Dvorapa (diskuse) 5. 1. 2019, 14:08 (CET)

Ty odlišnosti mezi kategorizačními stromy jednotlivých projektů mě taky napadly. Dalo by se řešit buď tak jako u současných Wikidat, že bychom přebírali jen to, co chceme, nebo by se výjimky mohly ukládat přímo do stromu (něco jako nastavení "tato větev platí pro všechny" nebo "tato větev platí jen pro CS" apod.). --Palu (diskuse) 5. 1. 2019, 14:26 (CET)

Stávající systém svoje výhody má a jednou z nich je, že už je poměrně propracovaný a nevyžaduje tolik práce, jako na začátku. Před jeho překopáváním bych se ptal: K čemu kategorie slouží? K čemu má nový systém sloužit? Pokud odpověď zní "k pouhému nalezení článků na podobné téma", pak Wikidata se již blíží do stavu, kdy tuto službu budou umět poskytnout poměrně kvalitně. Už jen cca 7500 článků na české Wikipedii není na Wikidatech propojeno s dalšími položkami pomocí strojově čitelných tvrzení. --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 1. 2019, 15:50 (CET)

Stávající a nový systém by se v tomto ale nijak neměl lišit. Kategorizace by fungovala zcela stejně, jen by se udržoval jediný strom místo stovek. --Palu (diskuse) 5. 1. 2019, 16:59 (CET)

Jak zrealizovat?

Přemýšlel jsem, jak by to šlo co nejjednodušeji realizovat s využitím toho, co tak nějak už je. Stačí, když se přiřadí tématu na Wikidatech tvrzení "kategorie na Wikipedii" (třeba k tématu d:Q60331170 se přiřadí kategorie d:Q30683945). Takto by šlo propojit samozřejmě i jednotlivé kategorie mezi sebou a vytvářet tak ony stromy. Z článku se pak jen zavolá existující kategorie z Wikidat s tím, že se bude moci některé v případě potřeby lokálně potlačit nebo naopak přidat lokálně další navíc.

Napadá mě i další krok, který by mohl dál zlepšit a zefektivnit práci - vizualizace a poloautomatizace. Na Wikidatech by se mohlo připravit grafické klikací rozhraní, které by umožnilo strom kategorií jednoduše naklikat a udržovat a také třeba duplikovat z jednoho existujícího stromu na druhý (třeba v rámci určitého podstromu, řekněme událostí, by šlo z podstromu dánských témat na podstrom českých překopírovat aktualizace jednoduchým kliknutím - chci přidat třeba dosud neznámé propojení dvou dosud nepropojených dánských kategorií (třeba si teď vymyslím dánské dálnice propojit s dánskou infrastrukturou), tak to přidám rovnou i do všech ostatních - českých, slovenských, apod., jediným kliknutím - něco jako teď máme šablonu Téma Evropy). Bylo by to další velké zjednodušení a zefektivnění oproti současnosti. --Palu (diskuse) 5. 1. 2019, 17:38 (CET)

Obávám se, že by to nakonec bylo ještě časově náročnější, než stávající systém kategorií (a podobně zbytečné pro koncového uživatele).--Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 1. 2019, 10:44 (CET)

Články o zastávkách MHD

Chtěl bych znát názor komunity na vytvoření článků o některých - podle mne zajímavých - zastávkách veřejné dopravy. Konkrétně v Praze jsou v některých dopravních uzlech umístěny stejnojmenné zastávky povrchové dopravy na více místech, vzdálené od sebe. Podobně je to i v dalších městech s rozvinutou MHD. Tam, kde jsou jen dvě stanoviště pro opačné směry článek smysl nemá, stačí zmínit v článku o příslušné ulici (náměstí). Články o stanicích metra primárně popisují metro, povrchová MHD zde je často popsaná jen okrajově. Zajímá mne, zda by i podle názorů ostatních Wikipedie takové články snesla. Mnoho by jich nebylo, těch skutečně zajímavých přestupních míst je i v Praze jen hrstka. --Leotard (diskuse) 17. 1. 2019, 10:40 (CET)

Rozhodně by se našly nějaké zastávky, které by wikipedii svou historií, architekturou, řešením atd. obohatily, a to i bez ohledu na to, kolik stanovišť mají. Článek samozřejmě musí stát za to.--Railfort (diskuse) 17. 1. 2019, 10:45 (CET)

Souhlasím. Při posuzování encyklopedické významnosti bych se primárně řídil právě zmíněnou historií / architekturou... Samotný fakt, že nějaká zastávka je složitěji členěna ještě podle mě významnost nezakládá. --Mimars (diskuse • příspěvky) 17. 1. 2019, 10:59 (CET)

Obávám se, že zastávky MHD s výjimečnou architekturou neznám. Tímhle směrem také můj dotaz nesměroval. Zajímavá stavba s doloženou historií určitě má nárok na článek, ať jde o katedrálu nebo autobusovou čekárnu. Doplňuji, že jsem rozhodně neměl na mysli železniční zastávky/nádraží, ale především autobusové/elektrobusové/trolejbusové/tramvajové zastávky.--Leotard (diskuse) 17. 1. 2019, 12:42 (CET)

Zastávky MHD s výjimečnou architekturou a historií známe, přinejmenším v Brně: Zastávka Obilní trh, Tramvajová zastávka Jírova (ale zřejmě i jinde). A možná by si vlastní článek zasloužily i některé další (např. brněnský blob). Každopádně souhlasím s předřečníky, že encyklopedickou významnost podobně mimořádných zastávek nebude problém doložit, ovšem skutečnost, že je nějaká zastávka členitější, sama o sobě rozhodující nebude. --Bazi (diskuse) 17. 1. 2019, 13:35 (CET)

Články Nádraží Braník (terminál MHD) a Lazarská (přestupní uzel) ukazují, že o významnějších zastávkách se dá napsat velmi slušný encyklopedický článek (u toho Braníku je na toto téma i vcelku zajímavá diskuze, před lety se tam navrhovalo sloučení s článkem o železničním nádraží). Jinak u stanic, které to na samostatný článek nedotáhnou, se dají informace začlenit do existujících článků typu Tramvajová trať Hlubočepy–Barrandov. --Michal Bělka (diskuse) 17. 1. 2019, 13:11 (CET)

Dva červené odkazy?

Ahoj, začalo se řešit, že na mobilu není ve výsledcích vyhledávání žádný červený odkaz pokud článek ještě neexistuje. Někdo přispěl do diskuse, že na počítači na elwiki mají dva červené odkazy, jeden na VE a druhý na editor wikitextu. Přijde mi to jako zajímavý nápad. Myslím, že tam minimálně odkaz na VE docela chybí. --Dvorapa (diskuse) 19. 2. 2019, 11:29 (CET)

Souhlas, za mě bych tam nechal klidně i jen visual editorovej odkaz. Předpokládám, že pokročilejší, kteří chtějí editovat ve zdroji si umí ten editor přepnout do zdrojovýho režimu.--frettie.net (diskuse) 19. 2. 2019, 12:38 (CET)

@Frettie: To sice ano, ale pěkně je to otravuje... :-D — Draceane ^diskuse_příspěvky 19. 2. 2019, 13:02 (CET)

Zas tak často se nová stránka nezakládá, aby se to nedalo přežít. Spíš bývá problém, že někdy se VisualEditor při editování už existujících článků nechce načíst, takže to musím spouštět právě přes editor wikikódu. Pokud by to podobně mělo zlobit i nováčkům při zakládání stránky, mohl by to být větší problém (i když to a priori nepředpokládám, jen upozorňuju na to riziko). Obecně bych uvítal, kdyby při jakémkoli založení nového článku byl výchozí VisualEditor, tak jako i při editování je výchozí "Editovat" a vedlejší "Editovat zdroj". Ze zkoušeností z kurzů pro seniory vím, že je pro ně hrozně matoucí, když při založení nové stránky mají přepínat editor. --Bazi (diskuse) 19. 2. 2019, 13:12 (CET)

Jasný, ale neděláme Wiki přístupnou pro zkušený editory, kteří si s tím umí poradit, ale pro lidi, kteří s tím ještě tak neumí. :) --frettie.net (diskuse) 19. 2. 2019, 13:13 (CET)

Pod Baziho komentář se klidně taky podepíšu, moje zkušenost z kurzů SePW je stejná --YjM | _d^p 20. 2. 2019, 23:21 (CET)

Flow na Potřebuji pomoc

Ahoj, co kdybychom začali používat Flow na stránce Potřebuji pomoc? Myslím si, že pro nováčky by to bylo výrazně srozumitelnější. Prosím, diskutujme o návrhu na této diskusní stránce. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 30. 3. 2019, 16:25 (CET)

Biografický slovník českých zemí

...postupně uveřejňuje Historický ústav na adrese [1] jako wiki, podle mě licenčně kompatibilní s Wikipedií. Obsahuje řadu hesel k osobám, které nemáme podchycené vůbec nebo je máme hůře zpracované než oni. Zatím jsou někde u písmenka G. Stálo by za to vypracovat nějaký postup a možná i (polo)automatickou pomůcku, jak tato hesla od nich správně přebírat. Nejlíp by se to pak mělo přebírat systematicky, abychom na nikoho nezapomněli a nebyl v tom chaos.--Jan Spousta (diskuse) 1. 4. 2019, 11:00 (CEST)

jako Wow, nicméně jednoduchej nástřel nějakého toolu, co snadno získá text článku, ale je to jen hodně lite nástřel. http://jiri-sedlacek.cz/getWiki.php --frettie.net (diskuse) 1. 4. 2019, 14:42 (CEST)

Ahoj, mně to nefunguje. Nebo něco dělám blbě. Hodí to prázdnou stránku, žádné chybové hlášení, a nic.--Jan Spousta (diskuse) 1. 4. 2019, 14:57 (CEST)

@Jan Spousta: Ahoj, co tam vkládáš za název článku? Mně to funguje. --frettie.net (diskuse) 1. 4. 2019, 17:37 (CEST)

@Frettie: Ahoj, zkoušel jsem třeba GOTTL Rudolf 31.12.1841-26.12.1909.--Jan Spousta (diskuse) 2. 4. 2019, 09:57 (CEST)

@Jan Spousta: Opraveno, dík! Pak stačí jen zkopírovat vrácený obsah stránky, defakto ti to nepomůže, ale třeba to může sloužit jako nějaký základ pro něco dalšího (lze touhle technikou vykrást to, co u nás není). STačí napasovat na sebe to, co není a můžeme to nějak k nám nasypat. Ale chtělo by to ruční kontrolu, tohle na automatiku nevidím. --frettie.net (diskuse) 2. 4. 2019, 10:19 (CEST)

@Frettie: Ahoj, díky, Gottl zafungoval, ale s chybou (potlačí odstavce a obsah článku vrátí dvakrát za sebou - zdvojí ho). A zase mi nefunguje GRAMBOVÁ Magdalena †24.7.1671.--Jan Spousta (diskuse) 2. 4. 2019, 10:26 (CEST)

Mají docela rozporuplné informace o licenci v patičce webu - odkazují na CC-BY-SA, ale ikona říká CC-BY-NC-SA, což by byl pro nás problém. Než začneme ve velkém přebírat texty, bylo by vhodné si vyjasnit, kterou licenci vlastně chtějí používat. --Michal Bělka (diskuse) 1. 4. 2019, 15:43 (CEST)

Odkaz z té ikony vede taky na BY-SA. Rozhodně by ale bylo dobré jim napsat a domluvit se, ať pak nemusíme řešit právní spory nebo mazat plno článků. Pokud se bude něco importovat, tak by to chtělo taky mít nějakou šablonu podobnou té, kterou se přebírá obsah z cizojazyčných Wikipedií, kam by se vyplnil autor a odkaz na článek a umístilo by se to někam pod text článku, abychom snadno naplnili požadavek licence.--Jan Spousta (diskuse) 1. 4. 2019, 15:52 (CEST)

Jakmile bude dohoda s HiÚ, pak už nic nebrání zařazení do Wikipedie:Povolené zdroje a přípravě šablony podle jejích kolegyň (Šablony:Povolené zdroje). @Mates, Jan Kovář BK, Michal Lenc: --Dvorapa (diskuse) 1. 4. 2019, 17:05 (CEST)

Napsal jsem mail na tu adresu, kterou tam uvádějí, tak uvidíme, jak zareagují.--Jan Spousta (diskuse) 2. 4. 2019, 09:57 (CEST)

Zareagovali tak, že děkují za upozornění a že to tedy převedou na CC-BY-NC-SA, protože je financuje stát, a tak prý nemůžou věci dávat ke komerčnímu využití. Ještě jsem jim odpověděl, že to tak není, a zkusil do toho zatáhnout Chmee2, ale moc nedoufám, že by se nám je podařilo přesvědčit.--Jan Spousta (diskuse) 8. 4. 2019, 12:04 (CEST)

Přesun kategorií

Kolega Palu navrhl změnu přejmenování kategorií (Diskuse k Wikipedii:Slučování a přesun stránek#Přesun kategorií tlačítkem, nikoliv Copy&Paste), proto i upozornění zde. --Vlout (diskuse) 12. 5. 2019, 20:52 (CEST)

Rozšíření šablon informujících Wikipedisty o návrhu jejich stránky na Odložené smazání

Mohl bych rozšířit šablony, které informují Wikipedisty že jejich článek byl navržen k Odloženému smazání o následující větu "Když si nebudete vědět rady můžete o rozšíření požádat další Wikipedisty."? Mohlo by to pomoct k záchraně některých subpahýlů a neupravitelných článků, kterých si ostatní nevšímají. Děkuji za odpověď --R-bahn (diskuse) 27. 5. 2019, 19:36 (CEST)

@R-bahn: Počkejte prosím, dokud se někdo k návrhu nevyjádří, než ho začnete nasazovat. Děkuji, --janbery (diskuse) 28. 5. 2019, 14:48 (CEST)

@Janbery: Omlouvám se, asi před deseti minutami jsem to vše zrealizoval, Martin Urbanec editace podle diskuse zrevertoval. --R-bahn (diskuse) 28. 5. 2019, 14:53 (CEST)

Pokud si nevědí rady, tak mají napsat na Potřebuji pomoc – to už je v šablonách v článku. Postup: založím subpahýl či jinak hrubě nevyhovující článek a zaúkoluju ostatní, aby to za mě udělali – to mi smysl nedává. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 5. 2019, 15:01 (CEST)

@Matěj Orlický: Nováčci kteří nechtějí vandalizovat Wikipedii, ale pomáhat jí nečtou pravidla, prostě chtějí konat. Tedy pokud vloží třeba článek bez wikifikace a bez rozdělení na kapitoly a bez zdrojů a článek někdo označí k urgentní úpravě, potom autora upozorní na diskusi tak si autor uvědomí, že Ján Kepler je osoba a nikoliv robot. Většina si totiž myslí, že ty šablony vkládá robot, tedy nebudou přeci psát robotovi, když to není člověk. Něco by se tam přidal dalo určitě, ale jak to zformulovat nevím. --Ján Kepler (diskuse) 28. 5. 2019, 15:07 (CEST)

@Ján Kepler: Většina si totiž myslí, že ty šablony vkládá robot - argumentum ad populum? Že by dejme tomu Matěj Orlický nebo Martin Urbanec bylo jméno robota? He? OJJ, Diskuse 28. 5. 2019, 15:16 (CEST)

@OJJ: Myslím tím šablonu v článku, tedy ne subpahýl autor, ale jenom subpahýl. To, že potom nějaký Martin Urbanec přidá na diskusi autora šablonu subpahýl autor už je jen rutinní záležitost. Dovolil bych si říct (jsem bez průzkumu), že většina autorů takovýchto článků diskusi nečte, i přes to upozornění nahoře v liště. Tedy když tedy článek čte nebo ještě něco doplňuje a uvidí šablonu subpahýl, zděsí se co mám dělat a opravdu neví co má dělat. Pro autora a čtenáře je důležitý obsah Wikipedie, nikoliv nějaká historie článku nebo diskuse. Takže pokud nenarazí na historii článku a ani si nepřečtou diskusi (je zde i možnost že si diskusi přečtou ale nepřečtou si podpis, což je asi nejméně pravděpodobné), neví co mají dělat. Aby zjistili co je to subpahýl musí někam klikat a číst ultrachytrá doporučení a to se jim nechce, nemá to totiž pro ně nic společného s články na Wikipedii. A na momentální závěr: mohl jsem to lépe vysvětlit.--Ján Kepler (diskuse) 28. 5. 2019, 15:34 (CEST)

Ovšem R-bahn navrhuje, že se nemají ptát na pomoc, ale žádat ostatní o rozšíření (subpahýlu). Upravit formulaci je možné, pokud umíme pojmenovat, co je cílem – zlepšení čeho tou úpravou sledujeme. To mi tu moc jasné není. --Matěj Orlický (diskuse) 28. 5. 2019, 15:19 (CEST)

@Matěj Orlický: Ano, ale nemusíme zůstat u jednoho a tohož, což Vy také píšete. Věta o rozšíření subpahýlu je asi trochu podivná, protože ostatní (více zkušenšjší) mohou subpahýl rozšířit tak či tak a seznam subpahýlů tu máme. Takže buď tam přidat něco jako: "Pokud si nevíte rady, kontaktujte mne tady a tady." Tedy pokud si autor svoji diskusi přečte a neuvidí tam kam a komu má napsat (což v subpahýl je, v subpahýl autor nikoliv), nic dělat nebude, pokud si nepřečte x a y. --Ján Kepler (diskuse) 28. 5. 2019, 15:34 (CEST)

@Ján Kepler: Autor si přečte „osobní“ vzkaz na své DS od konkrétního wikipedisty, na který může rovnou reagovat. Nebo se začne snažit s nevyhovujícím článkem něco dělat a když si neví rady, má tam odkaz na Potřebuji pomoc, břemeno pomoci neleží jen na vkladateli šablony. Mně moc není jasná vize, jak by to mělo fungovat jinak a lépe. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 5. 2019, 16:46 (CEST)

@Matěj Orlický: Včera jsem udělal chybu, kvůli nesrozumitelnosti jsem dneska do šablon napsal trochu jinou větu: "Pokud si nebudete s úpravou vědět rady můžete o pomoc požádat další Wikipedisty." --R-bahn (diskuse) 28. 5. 2019, 15:25 (CEST)

@R-bahn: To je totéž jako v Subpahýl (neautor), kde je to však lépe „…, navštivte stránku Potřebuju pomoc“ (cílené nasměrování kde žádat). Přijde mi logické, že o pomoc nevolá hned, jak dostane upozornění na svou diskusi, ale až když se v článku o úpravy snaží a něco mu nejde. --Matěj Orlický (diskuse) 29. 5. 2019, 16:46 (CEST)

Seznamy "Seznam obcí v okrese…"

Hezký den, rád bych založil články typu Seznam obcí v okrese Ostrava-město pro každý český okres. Jsou generované z Wikidat, takže s aktualizací nebude z dlouhodobého hlediska problém. Skript pro generování údajů byl již optimalizován a připomínkován několika wikipedisty, takže jsou snad vychytány chyby. @Harold:, který měl také několik připomínek, souhlasil již s vygenerováním dalších podobných článků o jednotlivých okresech, ale radši se pro jistotu ptám i širší komunity na názor, než prosbu předám botovodičům. --Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 6. 2019, 10:06 (CEST)

Nechtěl bych, aby to vypadalo, že jsem proti, ale k čemu takové seznamy budou dobré? Nebyly by lepší seznamy obcí v krajích, když okresy v rámci veřejné správy hrají stále menší roli? Nebylo by lepší o tyto tabulky (o nic jiného vlastně nejde) doplnit články o vlastních okresech? (Všiml jsem si, že celá řada článků o okresech je fakticky tvořena jen seznamem obcí a pak, zjevně vloženými při založení článků, aby v nich alespoň něco bylo, náhodnými statistickými údaji z let 2003 a 2005, které nejsou ověřitelné a neberou v potaz změny území z let následujících.) --Vlout (diskuse) 23. 6. 2019, 10:16 (CEST)

Vycházel jsem ze stávajícího stavu (již existující seznamy) a nechtěl jsem měnit status quo. Seznamy obcí v krajích by byly výrazně delší a proto mi dělení po okresech připadá vhodné, i přes to, že okresy hrají z administrativního hlediska čím dál menší roli. Bylo by možné samozřejmě se dát i cestou vložení seznamu jako sekce v článku o okresu, ale to by již byla větší změna a pravděpodobně by se šlo cestou pomocných článků v jmenném prostoru Rejstřík jako zde. Obávám se ale neúnosné délky u některých větších okresů --Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 6. 2019, 10:52 (CEST)

Nechci Vám to kazit, ale jako samostatné seznamy to bude poněkud duplicitní k seznamům v článcích o okresech (kromě již existujících duplicit typu sídla vs. obce a jejich části). Nicméně Wikipedie asi snese všechno. (Mimochodem, pískoviště bych si odstranil z kategorizace.)--Vlout (diskuse) 23. 6. 2019, 11:15 (CEST)

Pokud tu již léta máme články jako Seznam obcí v okrese Ostrava-město, pak předpokládám, že představují jistou hodnotu ve srovnání s krátkými blokovými seznamy, jako máme v článcích o jednotlivých okresech (např. Okres Pardubice). V opačném případě bychom je měli smazat :-).--Vojtěch Dostál (diskuse) 23. 6. 2019, 11:41 (CEST)

Běžně se spíše duplicity začleňují a slučují, je-li co, což v tomto případě jistě jde. Ale Vy jste již, jak vidím, přesvědčen :-) --Vlout (diskuse) 23. 6. 2019, 12:06 (CEST)

Je fakt, že zrovna seznam pro okres Ostrava-město má ten výpis obcí poměrně krátký, takže působí dojmem, že by se tabulka mohla vejít do hlavního článku Okres Ostrava-město. Předpokládám, že v ostatních okresech už bude ten poměr poněkud jiný. Proto uznávám jakousi užitečnost tabulek v samostatných článcích. Taky spousta obdobných seznamů je tříděná podle okresů, např. památné stromy, kulturní památky, chráněná území katastrální území apod. Spíš než s ohledem na význam celků v rámci veřejné správy mi to přijde vhodné vzhledem k přiměřenému rozsahu takových článků. Podle krajů zas máme řazené třeba židovské památky, rybníky a některé typy staveb.

Co se týká podoby a obsahu těchto článků, pokud už se mají vytvářet hromadně a generovat z Wikidat, považioval bych za užitečné ještě dál vypilovat jejich formu i obsah:

• Úvod by měl být obsáhlejší a představit alespoň celkové počty obcí za okres nebo další souhrnné informace.
• V úvodu rozhodně musí být odkaz na hlavní článek o okrese, když už se k němu vztahuje. (Pokud možno ale ne jako součást ztučněného názvu.)
• Tučně by měl být jen název článku, nikoli dovětek „podle počtu obyvatel“ (to je jen informace o řazení seznamu, nikoli výběrové kritérium pro zařazení do seznamu, čili podružný údaj).
• Navrhoval bych úvod oddělit od samotné tabulky nadpisem. (V souvislosti s dalšími připomínkami přibudou nejspíš i nadpisy závěrečných sekcí.)
• Upozornění „Konec automaticky generovaného seznamu.“ je užitečný, ale chtělo by to ještě vysvětlující poznámku o tom, že se údaje generují z WD, že jsou nějak standardizované a není radno je editovat ručně. Zároveň by se rozhodně měl uvést prapůvodní zdroj údajů. Jestli na Wikidata taháme ty informace z nějakých veřejných databází, i tady v článku by v poznámce mělo být uvedeno, z jakých zdrojů pochází. Ověřitelnost je základní princip Wikipedie a měli bychom pro to něco víc udělat. Obzvlášť když směle tvrdíme, že jsou údaje platné k aktuálnímu datu, je potřeba to mít podložené zdroji.
• Tabulku bych asi neroztahoval na celou šířku stránky. Protože jde vesměs o číselné údaje, upřednostnil bych jejich zarovnání doprava, jenom sloupec s názvy obcí by měl být zarovnaný doleva.
• Myslím, že bychom měli být schopni z Wikidat generovat i další související informace, přinejmenším třeba znak a vlajka jsou poměrně standardizované a stabilní, i když je třeba nemají všechny obce. Zároveň by to mohlo seznam trochu oživit.
• Konkrétně v případě okresu Ostrava-město jsou v hlavním článku v příslušném výčtu uvedeny i části obcí. Šlo by výčet částí nějakým vhodným způsobem zahrnout i sem?
• Ve výčtu jsou navíc města zvýrazněna tučně, což považuji za užitečné pro orientaci čtenáře. A např. v případě okresu Frýdek-Místek se rozlišují i městysy kurzívou. Šlo by i toto rozlišení převzít do takto generovaných seznamů (případně je zvýraznit podbarvením buněk tabulky)?
• Další informací v hlavním článku u jednotlivých obcí je, pod který okres patřily předtím (i když k tomu chybí časový údaj – to je zas lépe řešené u toho okresu Frýdek-Místek). Máme informace o příslušnosti k okresům v jednotlivých dobách na Wikidatech a šly by do seznamu zakomponovat? Komplikací asi bude, že kromě jednorázových hromadných reforem se některé dílčí změny mohly dít i v mezičase, takže i když třeba vytvoříme sloupec pro okres dle příslušné éry/reformy, někdy to bude vyžadovat ještě dodatečné upřesnění, což možná nepůjde snadno tahat z WD.

Tolik prozatím, co mě k tomu napadá. --Bazi (diskuse) 23. 6. 2019, 12:23 (CEST)

Srov. např. Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel. --Vlout (diskuse) 23. 6. 2019, 12:31 (CEST)

To je dobrá připomínka. Jedná se tedy pouze o seznam měst, nikoli všech obcí. Strukturou by mohl být dobrým vzorem, má nějaký úvod, závěrečné sekce, byť třeba fotky jsou IMHO zbytečné (při takovém zmenšení nejsou moc vypovídající), městské znaky (a případně vlajky) bych považoval za vhodnější. Dobrá je i závěrečná mapa ČR s vyznačením, to by se při troše štěstí mohlo zkusit i s mapami jednotlivých okresů. I tomuto seznamu bohužel chybí jakákoli informace o původních zdrojích dat. --Bazi (diskuse) 23. 6. 2019, 15:04 (CEST)

Některé Baziho návrhy jsou asi v pořádku (například nějaké formátování) ale nic z návrhů mi vyloženě zásadní nepřipadá a seznamy bych ponechal co nejjednodušší. Ale díky za náměty a třeba se jimi někdo v budoucnu inspiruje (mně jde opravdu jen o jednoduché seznamy).--Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 6. 2019, 09:49 (CEST)

A mně jde o seznamy pro encyklopedii, ne o databázovou tabulku nesplňující ani základní požadavky Wikipedie na ověřitelnost atd. Pokud ty požadavky splňovat nebudou, můžeš asi počítat s tím, že bude na nedostatky upozorňováno, budou možná napravovány, ale nejspíš ne tak elegantně a jednotně, jak si tu tabulku bot vygeneruje. --Bazi (diskuse) 24. 6. 2019, 14:09 (CEST)

Za mě proč ne, jen tedy do JP Rejstřík, kam jsme seznamy z Wikidat začali ukládat. --Dvorapa (diskuse) 23. 6. 2019, 14:07 (CEST)

Proč ne. Upozorňuji, že jsou okresy, kde se počet obcí dá spočítat na prstech (tří ruk) a oproti tomu okresy s více, než desetinásobným počtem obcí. Seznam částí obcí by také nebyl od věci, ale i zde panují velké rozdíly - jsou okresy, kde má málokterá obec více částí a na druhé straně okresy, kde má mnoho obcí desítky částí.

Do seznamu by šlo výhledově dát i spoustu dalších údajů, které ale asi zatím na Ikidatech ani v článcích nejsou (třeba od kdy jde o samostatnou obec, ale chybí hromadný zdroj; první písemná zmínka by mohla být). Určitě by nebylo špatné uvádět kromě okresu i ORP a POÚ (ale nevím, zda jsou vyplněné údaje, obávám se, že je jen okres).

Určitě uvádět i znak a vlajku. A možná i odkaz na web obce? JAn (diskuse) 24. 6. 2019, 10:25 (CEST)

Sluneční soustava s velkým S

Navrhuji, že by se na wiki mohlo psát Sluneční soustava s velkým S. Doteď bylo v pravidlech jen možnost sluneční soustava, ale postupně čím dál více astronomů ji psalo s velkým S. Po výměně mailů mezi Českou astronomickou společností a Ústavem pro jazyk český uznali jazykovědci, že jde o vlastní jméno jedinečného planetárního systému a v internetové jazykové příručce teď píší "doporučujeme psát Sluneční soustava".

Doporučuji proto, aby i Wikipedie přešla na tento způsob psaní, který teď už v odborných kruzích jasně převažuje a který odpovídá i obecnému principu psaní vlastních jmen. --Packa (diskuse) 8. 8. 2019, 22:45 (CEST)

S návrhem souhlasím, pokud je to posvěcené i od jazykovědců, tak by to snad neměl být problém. --Hugo (diskuse) 9. 8. 2019, 04:47 (CEST)

Ahoj, s návrhem na psaní Sluneční soustavy s velkým s souhlasím, nové objevy nám totiž jinak v tom začnou dělat bordel. S návrhem tak souhlasím a podporuji ho --Chmee2 (diskuse) 30. 8. 2019, 13:29 (CEST)

Pořadí údajů v šablonách citací ve VisualEditoru

Zdravím. Bylo by možné seřadit jednotlivá pole, když tvořím citaci, aby odpovídala pořadí údajů, jak se vyskytují v citační normě ČSN ISO 690:2011? Sice je nejjednodušší zkopírovat citaci např. z Nár. knihovny, ale většinou je lepší pole vyplnit, aby se zachoval jednotný styl. A je to opravdu nanic, když většina je seřazená podle abecedy (ale ne všechny, např. pole Název se nachází mezi políčky Strany a URL). Také většinou vyplňujete příjmení a hned jméno autora a když mezi nimi musíte skrolovat snad o pět polí níž, tak je to vážně k vzteku a ztěžuje to práci. Tak prosím o úpravu někoho, kdo to umí upravit a jestli to jde. Děkuji.Pagvelius (diskuse) 31. 8. 2019, 19:57 (CEST)

@Pagvelius: pojmenované parametry jakékoliv šablony lze řadit libovolně, klidně například {{Šablona|A=foo|Z=Bar|Q=123|B=hello|D=world|C={{Flagicon|Spojené Obce severoamerické}}}}. Nebo používejte v panelu nástrojů menu Citace. JAn (diskuse) 31. 8. 2019, 21:59 (CEST)

Pagvelius používá VisualEditor a ano, v nástroji Citace tam jsou při ručním vyplnění pro knihu parametry řazené ISBN, Jméno, Jméno 2, Místo, Počet stran, Příjmení, Příjmení 2… --31. 8. 2019, 22:41 (CEST), Utar (diskuse)

Po e. k.:@Pagvelius: Parametr Název je mezi Strany a URL kvůli tomu, že se ve skutečnosti jmenuje Titul, i když se k němu zobrazuje popisek Název. Jinak je to ale opravdu abecedně. Bohužel.

@JAn Dudík: Jde o řazení parametrů při vkládání reference přes formulář ve Visual Editoru. Tam v minulosti byly jednotlivé kolonky pro parametry řazené rozumně podle věcné příslušnosti, např. jméno k příjmení, od nedávné doby se řadí čistě abecedně, i když je to nepraktické pro vyplňování. To je, řekl bych, ten problém. Už to někde dřív bylo zmíněno, ale bez výsledné nápravy. --Bazi (diskuse) 31. 8. 2019, 22:44 (CEST)

Šablona Citace databáze - návrh na vznik

Ve své diskusi [2] jsem si ujasnil používání šablony Citace elektronické monografie. Po diskusi si myslím, že šablona nevyhovuje vždy a je řada případů, kdy jde o citaci databáze, kde se požadavky na informace pro šablonu liší (není často znám autor a obsah se může v čase významně lišit). Příklady jsou třeba pražské policejní konskripce (např. [3]), soupis pražských obyvatel (např. [4]), registr sbírek výtvarného umění ([5], různé encyklopedie měst (např. [6]). Někdy (pražské policejní konskripce) si zpracovatel určuje, jak má být výstup citován (viz příklad, řádky dole). Neujal by se někdo takové šablony "Citace databáze" (sám to neumím)? Zdraví--Svenkaj (diskuse) 11. 9. 2019, 22:38 (CEST)

Dotaz: Proč není možné použít citaci elektronické monografie a prostě nevyplnit autora? Každá citační šablona je poměrně velkou zátěží pro technické uživatele, kteří šablony opravují a vylepšují, takže by se k tomu mělo přistupovat opatrně. --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 9. 2019, 08:37 (CEST)

@Vojtěch Dostál::Samozřejmě je možné pro databáze užívat šablonu Citace elektronické monografie, ale databáze se od monografie liší třeba tím, že nemá ISBN a ze dne na den může mít jiný obsah. Pro mne byl matoucí zejména název šablony (stejně tak jsem byl na rozpacích, proč použít šablonu Citace elektronické monografie pro naskenované, původně ručně psané matriky). Máme asi 9 šablon "Citace" (včetně Citace Bible) existuje např. samostatná šablona pro elektronické periodikum a pro periodikum tištěné (i když by podle mne stačilo pro to druhé vynechat url a mít šablonu jednu). Na druhou stranu se do jedné šablony musí nasypat i to, co neodpovídá názvu (databáze do Citace monografie). Wikipedista, který šablony aktivně netvoří (jako já), pak má pocit, že jsou tvořeny trochu chaoticky, ad hoc. Ale pokud je můj názor nekvalifikovaný, nebudu s ním trápit :-). Zdraví--Svenkaj (diskuse) 12. 9. 2019, 10:45 (CEST)

Udělal jsem teď přesměrování z šablona:Citace databáze na šablona:Citace elektronické monografie, takže je možno používat i šablonu "Citace databáze", ale parametry budou shodné jako u citace elektronické monografie :). Samozřejmě používejte jen ty parametry, které jsou pro daný zdroj vhodné. Podle mě je toto nejvhodnější řešení, ale třeba tu v diskuzi bude mít někdo jiný názor, --Vojtěch Dostál (diskuse) 12. 9. 2019, 11:07 (CEST)

Šablony mají v názvech systém podle české státní normy ČSN ISO 690-2:2010, který docela dobře funguje, ale ve výsledku na jejich názvu zas až tolik nezáleží. Pokud jsem to totiž pochopil dobře, o šablony se stará modul, který na základě vyplněných parametrů a názvu šablony vydedukuje, jakou formu citace má zobrazit, parametry tedy skoro všechny citační šablony sdílejí stejné. Nemyslím si tedy, že by bylo nějak moc náročné připravit šablonu Citace databáze na základě našeho modulu. Ovšem šablona zobrazí to samé co šablona citace elektronické monografie, protože norma ČSN ISO 690 prostě mezi databází a elektronickou monografií nerozlišuje. Ping @Jvs: pro kvalifikovanější odpověď. --Dvorapa (diskuse) 13. 9. 2019, 14:44 (CEST)

Byl bych raději, kdyby počet citačních šablon nerostl, případně i trochu poklesl. Údržba každé další citační šablony (a její dokumentace) představuje práci navíc. Přesměrování ze šablona:Citace databáze na šablona:Citace elektronické monografie ale podle mě ničemu nevadí. --Jvs 13. 9. 2019, 17:52 (CEST)