Vojtěch Novotný (inženýr)
Vojtěch Novotný (28. února 1836 Mokrovraty[1][2] – 21. března 1909 Praha-Nové Město) byl český strojní inženýr, konstruktér, první ředitel První Českomoravské továrny na stroje (pozdější ČKD) v Libni u Prahy.
| Ing. Vojtěch Novotný | |
|---|---|
 Vojtěch Novotný (1891) | |
| Narození | 28. února 1836 Mokrovraty  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. března 1909 (ve věku 73 let) Praha-Nové Město  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | inženýr |
| Choť | Marie Novotná (roz. Tomsová) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí editovat
Narodil se v Mokrovratech nedaleko Příbrami do rodiny Josefa Novotného a jeho manželky Rozálie, rozené Kocenské. Po dosažení středního vzdělání vystudoval strojní inženýrství a dosáhl titulu inženýra (pravděpodobně na pražské polytechnice). Roku 1866 se v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně oženil s Marií Tomsovou.
První Českomoravská továrna na stroje editovat
V roce 1871 se Novotný spolupodílel na založení akciové společnosti První Českomoravská továrna na stroje v Praze, která na ploše přes 10 ha postavila svůj závod v Libni u Prahy, a stal se prvním ředitelem podniku. Součástí koncernu byla též strojírna Daněk a spol. inženýra Čeňka Daňka založená v Karlíně roku 1854. Ta se roku 1872 sloučila se společností Breitfeld & Evans a vznikla tak Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol. Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení dolů a potravinářského průmyslu (strojní vybavení cukrovarů, pivovarů či lihovarů). Spolu se Škodovými závody v Plzni stala jednou z největších podniků svého druhu v tehdejším Rakousku-Uhersku, i v celé Evropě. Mezi velké realizace podniku patřila například Petřínská rozhledna či Průmyslový palác na Pražském výstavišti pro potřeby Zemské jubilejní výstavy v roce 1891. Své produkty vyvážela do celého Rakousko-uherské monarchie i zahraničí.
Důchod editovat
Po dvacetiletém působení ve funkci ředitele akciové společnosti odešel Vojtěch Novotný z ředitelské funkce do penze. Novým ředitelem se stal Bohuslav Mařík, syn lokomotivního konstruktéra Františka Maříka. Pod Maříkovým vedením na přelomu století zahájil závod výrobu kolejových vozidel,[3] (v roce 1907 pak spolu se společností Ringhoffer založila výrobce automobilů Praga).
V letech 1902 až 1903 nechal Novotný na novoměstském Senovážném náměstí vystavět několikapatrový bytový secesní dům, kde se svou rodinou žil. Návrh a realizaci stavby provedl pražský architekt a stavitel Matěj Blecha[4]. Novotný byl činný též ve veřejném a spolkovém životě, byl například členem spolků SUV Mánes či Umělecká beseda[5].
Úmrtí editovat
Vojtěch Novotný zemřel 21. března 1909 ve svém domě č.p. 1984/II na Novém Městě ve věku 73 let. Pohřben byl v rodinné secesní hrobce na Olšanských hřbitovech. Hrobku navrhl architekt Otakar Novotný, součástí náhrobku je Novotného busta.
Po smrti editovat
Roku 1921 se První Českomoravská továrna na stroje v Praze sloučila s Elektrotechnickou a.s. vzešlou z někdejšího strojírenského závodu Emila Kolbena a vznikla tak Českomoravská – Kolben. Ta se v roce 1927 spojila s Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. a vznikla Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD), největší strojírna v tehdejším Československu.
Rodinný život editovat
Vojtěch Novotný byl od roku 1866 ženatý s Marií, rozenou Tomsovou (1841–1916), původem z Líbeznice. Svatba proběhla 6. února 1866 v Praze. Spolu počali syny Karla (1879), Viktora (1880) a Jiřího (1882). Marie, Karel a Viktor jsou pohřbeni v rodinné hrobce.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Vojtěch Novotný (1836-) | WikiTree FREE Family Tree. www.wikitree.com [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ https://www.bejvavalo.cz/clanek/stedra-odmena-za-sestrojeni-prvni-ceske-parni-lokomotivy/ - Štědrá odměna za sestrojení první české parní lokomotivy
- ↑ měšťanský dům - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.
- ↑ Model muzea nebo šperk? | Newspeak. www.e-newspeak.eu [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online.