Wikipedie

Staňkov (okres Domažlice)

město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji
Tento článek je o obci v Plzeňském kraji. O obci v Jihočeském kraji pojednává článek Staňkov (okres Jindřichův Hradec).

Staňkov (německy Stankau) je město v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 3 400[1] obyvatel. Město leží na železniční křižovatce asi v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi, asi třicet kilometrů od Klatov, 28 kilometrů od Plzně a 24 kilometrů od Domažlic. Městem protéká řeka Radbuza, do které se před Staňkovem napojuje potok Zubřina.

Staňkov
Znak města StaňkovVlajka města Staňkov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecStaňkov
Obec s rozšířenou působnostíHoršovský Týn
(správní obvod)
OkresDomažlice
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°33′13″ s. š., 13°4′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 388 (2023)[1]
Rozloha20,49 km²[2]
Nadmořská výška357 m n. m.
PSČ345 61
Počet domů1 114 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí T. G. Masaryka 35
345 61 Staňkov
podatelna@mestostankov.cz
StarostaMgr. Alexandr Horák
Oficiální web: www.mestostankov.cz
Staňkov
Staňkov
Další údaje
Kód obce554294
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název města je odvozen ze jména Staněk ve významu ves lidí Staňkových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: de Stancowic (1233), de Ztankov (1243), de Stankow (1252), Stankow (1352), na Stankovy (1432), Stankowy (1557) a Stankowo (1654).[4]

Historie editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233.[4] Obec se původně skládala ze dvou osad nazvaných Městys Staňkov a Ves Staňkov, které byly v roce 1951 zrušeny.[5]

Části města editovat

Průmysl editovat

Sklářství editovat

Ve městě existovaly dvě sklárny. Jedna na výrobu zrcadel a litého skla, druhá na výrobu skla bezpečnostního. První pojmenovaná podle vlastníka sklářského podniku Andreas Ziegler's Sohn, vznikla v letech 1867-1869 v blízkosti řeky Radbuzy. Druhá nazývaná TRIPLEX byla postavena u nádraží v roce 1926. První zanikla v důsledku velké hospodářské krize a ztráty odbytišť. Její majetek převzali manželé František a Marie Kreysovy, kteří sklárnu přestavěli na výrobnu šamotového a dinasového zboží. Druhá sklárna TRIPLEX zanikla v roce 1946 po znárodnění a začlenění do podniku Union Teplice-Šanov, který ve Staňkově provoz ukončil.[6]

Šamotka editovat

Od roku 1937 sídlila v budově bývalé sklárny u řeky Radbuzy firma Františka a Marie Kreysových na výrobu šamotového zboží. V roce 1948 byla znárodněna a začleněna do Západočeských keramických závodů Horní Bříza. V roce 1950 byl podnik přesunut pod Chlumčanské keramické závody (CHKZ). Vyráběla se zde formovací hmota pro slévárny, kyselinovzdorné kameniny, antukové komínové bloky, šamotové cihly, fasádní nástřiková drť a kaselská hněď, která se stala velmi populární. Staňkovský závod ji vyvážel do řady zemí západní i východní Evropy. Později závod začal vyrábět glazované mozaiky, v roce 1982 zavedl glazované pásky a v roce 1993 slinuté a leštěné dlaždice. V roce 2006 došlo k ukončení provozu CHKZ ve Staňkově.[7]

Cihelna editovat

První cihelna byla ve Staňkově založena v roce 1867. Samotná výroba cihlářského zboží v sousedské cihelně zahájila provoz až po roce 1871. Jejím předsedou byl tehdy Jan Pavlík. V 70. letech 19. století následovala cihelna poštmistra Edmunda Meyrosera a v 90. letech se přidala cihelna Františka Trnky. Nakonec svůj provoz otevřely cihelny podnikatelů Josefa Klementa a Františka Kreysy. Jeho vnuk František Klement ji zmodernizoval, rozšířil a provoz cihelny udržel až do znárodnění roku 1948. Cihelna Františka Kreysy byla znárodněna. Poté se uvádí jako závod Západočeských cihelen, n.p. Stod, který vyráběl okrasné tvarovky, plotovky a drenážní trubky. Jako neefektivní byl zlikvidován v lednu roku 1984. Areál cihelny byl zdemolován v roce 2006 firmou Vetop, která zde sídlí.[7]

Pivovarnictví editovat

Měšťanský pivovar vznikl v roce 1602 potom, co bylo městu uděleno várečné právo. Pivo se zpočátku vařilo v soukromí, později ve společné varně. Pivovar býval majetkem sousedským a výroba piva byla dražena. Roku 1872 vznikla první akciová společnost, jejímž prvním sládkem byl J. Kestřánek. Po jejím krachu byl pivovar prodán v dražbě Karlu Trauttmansdorffovi, který jej spravoval až do roku 1945.[7]

Těžba editovat

Dobývání uhlí v dolech východně od Staňkova probíhalo kolem roku 1800 ručně. Největší rozvoj zaznamenal důl Ondřej, který využil moderní stroje i lanovou dráhu do skláren. Byl provozuschopný až do roku 1925. Severně od Staňkova v oblasti Stříbrnice se těžila olověná a zinková ruda. V její blízkosti se těžila i cihlářská hlína. Ve městě a jeho okolí se nacházelo několik cihelen. Podnikatelskému rodu Kreysů patřila jedna z největších cihelen až do znárodnění v roce 1948.[6]

Doprava editovat

Podél západního okraje města vede silnice I/26, na kterou se zde napojuje silnice II/185. Přímo městem vede železniční trať Plzeň – Furth im Wald, z níž ve stanici Staňkov odbočuje trať do Poběžovic.

Pamětihodnosti editovat

Ve městě se nachází pět kulturních památek:[8]

Osobnosti editovat

  • Josef Mathauser (1846–1917), malíř
  • Adolf Wenig (1874–1940), spisovatel, překladatel a pedagog
  • Josef Wenig (1885–1939), malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník

Galerie editovat

  •  
    Kostel svatého Jakuba
  •  
    Nádraží
  •  
    Most přes Radbuzu
  •  
    Dům ve Vodní ulici
  •  
    Náměstí T. G. Masaryka

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Městys Staňkov, s. 159, 160. 
  5. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  6. ↑ a b STAINBACHOVÁ, Věra; KINKOROVÁ, Radka; FOUD, Karel. Staňkov; 775 let. [s.l.]: NAVA ISBN 978-80-7211-305-7. 
  7. ↑ a b c STAINBACHOVÁ, Věra; KINKOROVÁ, Radka; FOUD, Karel. Staňkov; 775 let. [s.l.]: NAVA ISBN 978-80-7211-305-7. S. 29–30. 
  8. ↑ Monumnet

Literatura editovat

  • Staňkov. Plzeň: Nava, 2008. 95 s. 
  • STEINBACHOVÁ, Věra. Sedm set padesát let Staňkova. Staňkov: Městský národní výbor, 1983. 85 s. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Staňkov_(okres_Domažlice)&oldid=23694369“