Elektronická evidence tržeb: Porovnání verzí

}}</ref> Systém EET se roku 2016 spustil v Česku, již dříve byl zaveden v dalších zemích: v roce 2013 v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], v roce 2015 v [[Maďarsko|Maďarsku]] a ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a od roku 2019 je online evidence tržeb povinná také na [[Slovensko|Slovensku]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = V Maďarsku se na výjimky nehraje. Evidenci tržeb tam zavedli pro všechny | vydavatel = Novinky.cz | datum_vydání = 2016-11-30 | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/422177-v-madarsku-se-na-vyjimky-nehraje-evidenci-trzeb-tam-zavedli-pro-vsechny.html}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Smetanková | jméno = Daša | příjmení2 = Palán | jméno2 = Josef | titul = Právní úprava evidence tržeb ve vybraných zemích EU | vydavatel = Parlamentní institut Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR | id = Srovnávací studie č. 2.099 | datum vydání = září 2015 | datum přístupu = 2016-12-02 | url = http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=115745}}</ref> K roku 2020 fungovalo EET v 17 zemích [[Evropská unie|Evropské unie]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Týká se vás třetí a čtvrtá vlna EET? Máme pro vás jednoduché řešení | periodikum = Pruvodcepodnikanim.cz | datum_vydání = 2022-10-06 | url = https://www.pruvodcepodnikanim.cz/clanek/tyka-se-vas-treti-a-ctvrta-vlna-eet-mame-pro-vas-jednoduche-reseni/}}</ref>

 

Poprvé začala uvažovat o zavedení registračních pokladen [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] už v roce [[1999]].<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = ČSSD připravuje daňovou reformu

}}</ref>

 

Podnikatelé potřebují pro evidenci tržeb zařízení s připojením na internet (ať už specializovanou elektronickou pokladnu, nebo osobní počítač, tablet či chytrý telefon s [[Seznam EET softwaru|příslušným softwarem]]) a tiskárnu na účtenky. Poplatníci, kteří jsou [[fyzická osoba|fyzickými osobami]], si mohou z daně z příjmů za období, ve kterém uskutečnili první povinně evidovanou tržbu, odečíst až 5&nbsp;000&nbsp;Kč ([[právnická osoba|firmy]] žádnou daňovou slevu na zavedení EET nemají).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vybavení pro evidování tržeb | vydavatel = Finanční správa | url = http://www.etrzby.cz/cs/vybaveni-pro-evidovani-trzeb}}</ref>

 

Kdokoli si může na základě těchto údajů z vystavené účtenky ověřit, že byla správně zaevidována v systému EET, prostřednictvím služby vystavené na Daňovém portálu Finanční správy.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Daňový portál :  ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB|periodikum=adisspr.mfcr.cz|url=http://adisspr.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/eet/eet_sluzby.faces|datum přístupu=2016-12-09}}</ref>

 

Podle [[Asociace podnikatelů a manažerů]] je návrh zákona o EET vařen z vody, nemá rozumný základ a všechny důvody ve prospěch zavedení EET lze snadno vyvrátit.<ref>[http://www.asociacepm.cz/aktuality/proc-ababis-tak-moc-stoji-o-evidenci-trzeb-96.html Proč A.Babiš tak moc stojí o evidenci tržeb?], Asociace podnikatelů a manažerů, 09.03.2015</ref> Podle Asociace podnikatelů a manažerů se od zavedení EET v Chorvatsku výběr daní nezvýšil, zaniklo asi 20 000 živností, na nevybraném DPH se malí podnikatelé a živnostníci podílejí pouze 7 %.<ref>[http://www.asociacepm.cz/aktuality/jak-se-stokrat-opakovana-lez-o-eet-ma-stat-pravdou-138.html Jak se stokrát opakovaná lež (o EET) má stát pravdou], Asociace podnikatelů a manažerů, 27.05.2015</ref> Podle Asociace podnikatelů a manažerů pro zavedení EET existují tři důvody:

* pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků,

Martin Fendrych ve své analýze situace na konci roku 2016 napsal: „''Závěr je pro současné ministerstvo financí dosti zdrcující: neprofesionalita, nepřipravenost, útok na drobné podnikatele, pěstování nerovností. Nic pěkného.''“ <ref name=Fendrych201611>Martin Fendrych, Aktuálně.cz, [https://nazory.aktualne.cz/komentare/eet-se-meni-v-koncert-babisovy-neschopnosti-narovnani-podnik/r~0d9d62eab62811e6af6e002590604f2e/ EET: Koncert Babišovy neschopnosti. Narovnání podnikatelského prostředí? Špatný vtip], 30.11.2016</ref> Reagoval tak na pozměňovací návrhy Hnutí ANO ohledně vyloučení e-shopů z EET poté, co se ukázalo, že se u mnoha typů plateb EET nedá vůbec realizovat<ref name=EETeshopBlbost>DVTV, [https://video.aktualne.cz/dvtv/babise-jsem-presvedcil-ze-eet-pro-nas-je-blbost-utrpeli-by-z/r~f95b2164b25d11e6a16a0025900fea04/ Babiše jsem přesvědčil, že EET pro nás je blbost, utrpěli by zákazníci, říká zástupce e-shopů], 24.11.2016</ref> a vyloučení podnikatelů s tržbami pod 250.000 Kč i přesto, že se ukázalo, že takoví podnikatelé vzhledem k daňovým odpočtům neplatí žádnou daň a zatížilo by je to navíc paušálem 5.000 Kč.<ref name=Fendrych201611 />

 

1. června 2016 podala skupina 41 [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|poslanců]] k [[Ústavní soud České republiky|Ústavnímu soudu]] návrh na zrušení zákona o EET, řízení bylo vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 26/16. Ústavní soud rozhodl nálezem dne 12. prosince 2017.<ref name="#1">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

}}</ref>

 

Senátoři předně namítali procesní pochybení při přijímání zákona: rozprava ve [[Třetí čtení|třetím čtení]] byla totiž ukončena, aniž by všichni do ní přihlášení poslanci měli možnost vystoupit. Dle senátorů jde o flagrantní porušení pravidel zákonodárného procesu. I v době [[Válečný stav|válečného stavu]] má totiž každý poslanec právo jednou v průběhu rozpravy ve třetím čtení vystoupit; tím spíše to musí platit v době míru. Nadto prý dle senátorů šlo o ''"předem připravené spolčení za účelem porušení právního řádu České republiky"'', neboť lze z různých výroků poslanců vládní koalice vydedukovat, že tento postup byl předem připravován.

 

Dle Ústavního soudu může dojít ke zrušení zákona z důvodu porušení předpisů upravujících zákonodárný proces pouze v tom případě, že toto porušení dosahuje ústavní dimenze, zejména porušuje-li princip ochrany volné soutěže politických stran či ochrany parlamentní opozice. Omezení parlamentní diskuze bylo opravdu učiněno v rozporu s [[Jednací řád Poslanecké sněmovny|Jednacím řádem Poslanecké sněmovny]]. Nešlo však o takový zásah, který by byl natolik intenzivní, že by byl důvodem pro zrušení zákona. Role třetího čtení zákonodárného procesu je marginální - lze v něm opravovat toliko gramatické a obdobné chyby v návrhu zákona. V rozpravě i v předcházejících fázích legislativního procesu měla opozice dostatečný prostor přednést své argumenty. Ústavní soud tedy tomuto argumentu nevyhověl. K poznámce o "''spolčení''" ze strany vládních stran uvedl, že jeho rolí není komentovat politické důvody různých rozhodnutí.

 

Kromě procesních pochybení je podle navrhovatelů problém i v zákoně samém. Porušuje podle nich právo na podnikání a [[Vlastnické právo|právo vlastnit majetek]]. Zákon totiž nedostatečně reflektuje faktické rozdíly mezi malými a velkými podnikateli; co pro velkého podnikatele nepředstavuje téměř žádnou zátěž může být pro malého podnikatele likvidační (tzv. "rdousící efekt"). S tímto argumentem se [[Vláda Bohuslava Sobotky|vláda]] ve svém vyjádření neztotožnila. I ostatní zákony totiž státu umožňují provádět kontrolní opatření, jejichž náklady nese [[daňový subjekt]], přičemž náklady takovýchto ''ad hoc'' opatření mohou být pro malého podnikatele citelnější než náklady spojené s EET. Vzhledem k tomu, že cílem zákona je narovnání podnikatelského prostředí, je tedy nutné, aby z této povinnosti nebyl nikdo vyňat. Opatření se týká všech podnikatelů bez ohledu na výši příjmů, proto nemůže být dle vlády diskriminační.

 

Podle Soudu nedochází ani k tzv. "rdousícímu efektu", neboť neklade nepřiměřenou překážku mezi osobu a výkon jejího práva.

 

Dalším nedostatkem zákona viděli navrhovatelé v plošném sběru dat, aniž by existoval dostatečný mechanismus, který zabrání jejich úniku. Je tím tedy ohroženo [[Právo na soukromí|právo každého na ochranu soukromí]]. Podle vlády jde toliko o informace, k nimž měl [[správce daně]] přístup i před přijetím zákona. Došlo-li by k zákazu získávání informací, byla by tím popřena sama podstata [[Daňové řízení|daňového řízení]]. Navrhovatelé ve svém dalším vyjádření upozornili na to, že dle zákona je nutno evidovat i bezhotovostní platby. Ty jsou však, na rozdíl od plateb hotovostních, snadno dohledatelné, a není tudíž v tomto případě nutné tyto informace shromažďovat. Podle vlády je však hlavním účelem předpisu získat komplexní obraz o tržbách a není tedy možné některé snadněji dohledatelné platby vyloučit. Nadto i u bezhotovostních plateb existují jisté problémy v dohledatelnosti, zejména v rozlišování původu plateb.

 

Obě povinnosti jsou zrušeny k 28. únoru 2018.

 

V neposlední řadě senátoři namítali fakt, že to, které tržby budou vedeny ve zjednodušené evidenci a které jsou z povinnosti (dočasně) vyloučeny, je stanoven v [[nařízení vlády]], a nikoli v zákoně samém; [[Listina základních práv a svobod]] však vyžaduje, aby veškeré povinnosti byly stanoveny ve formě zákona. Zákonné zmocnění je v tomto případě prý formulováno příliš široce na to, aby tato zásada byla splněna. Nadto dané nařízení vlády nebylo předloženo [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně]] společně s návrhem zákona, jak to vyžaduje [[Jednací řád Poslanecké sněmovny]]. Dle vlády je jednak zákonné zmocnění formulováno dostatečně podrobně, jednak v tomto případě nejde o ukládání povinností, ale naopak o zproštění z povinnosti vést elektronickou evidenci tržeb (příp. vést ji v plném režimu). Navrhovatelé na tento argument reagovali tak, že fakt, že jde o zproštění z povinnosti, je zde nerelevantní. Stanoví-li zákon nějakou povinnost, musí stanovit také, koho se daná povinnost bude týkat. Zákonné zmocnění je tedy, dle senátorů, neústavní.

 

Již k 28. únoru 2018 zrušil také ustanovení, které odkládalo u některých druhů podnikání zavedení EET (tzv. 3. a 4. fáze). Zavádění EET totiž dle Ústavního soudu nebylo dostatečně promyšlené, zákonodárce neanalyzoval všechna negativa právní úpravy. Přílišnou tvrdost zákona se pak snažila vláda vyrovnat výjimkami ve zrušeném nařízení vlády. Dle Ústavního soudu je třeba provést dostatečnou analýzu pozitivních a negativních důsledků pro všechny druhy podnikání a na základě toho již v zákoně určit, které druhy podnikání budou z povinnosti evidovat tržby vyňaty. V důsledku tohoto rozhodnutí tedy nanastane tzv. 3. a 4. fáze EET. S tímto vyjádřila nesouhlas soudkyně [[Milada Tomková]]. Podle ní zrušení tohoto ustanovení skupina senátorů nenavrhovala. Ústavní soud tedy nebyl oprávněn je rušit.

 

S těmito závěry vyjádřili ve svém [[Separátní votum|odlišném stanovisku]] nesouhlas soudci [[Vojtěch Šimíček]], [[Jaromír Jirsa]], [[Tomáš Lichovník]], [[Kateřina Šimáčková]] a [[David Uhlíř]]. Podle nich je na každou povinnost ukládaná podnikatelům nutno pohlížet v kontextu všech povinností, které podnikatele v dnešní době zatěžují. Opatření samo o sobě nemusí být příliš závažné, může však být příslovečnou "poslední kapkou". Přílišná regulace podle soudců odradí kreativní, sebevědomé a odvážné lidi od podnikání, případně je přivede do "[[Šedá ekonomika|šedé ekonomiky]]". To jen, dle ústavních soudců, zesílí roli velkých podniků. Stát pak míří do stavu, kdy existuje nepočetná vrstva "''hyperbohaté elity"'' a početná vrstva "''hůře či lépe placených zaměstnanců''". Společnost, v níž je většina lidí závislá na jednom či nemnoha zaměstnavatelích však není svobodná. Takový stav dokonce soudci přirovnávají k bývalému [[Komunistický režim v Československu|komunistickému režimu]].

 

Zákon měl být tedy podle nich zrušen jako celek.

 

Doba odezvy centrálního systému je zákonem stanovena na dvě sekundy, při delší může obchodník vystavit účtenku bez kódu [[Fiskální identifikační kód|FIK]]. V první den spuštění byla doba odezvy centrálního systému v průměru pod jednou desetinou sekundy.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = V Česku se naostro rozjela evidence tržeb, problémy zatím nejsou | vydavatel = ČTK | datum_vydání = 2016-12-01 | url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-cesku-se-naostro-rozjela-evidence-trzeb-problemy-zatim-nejsou/1421931}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = EET zdražila pivo i jídlo. Běží ale bez problémů. Tedy skoro | vydavatel = Metro | datum_vydání = 2016-12-02 | url = http://www.metro.cz/eet-zdrazila-pivo-i-jidlo-bezi-ale-bez-problemu-tedy-skoro-pmb-/region.aspx?c=A161202_111412_metro-region_lam}}</ref> První vlna EET se týkala zhruba čtyřiceti tisíc podnikatelů a podle ministerstva po téměř dvou měsících zaniklo 104 hospod, avšak 370 nových vzniklo.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Od startu EET vzniklo víc hospod než zaniklo, uvedlo ministerstvo | vydavatel = iDNES | datum_vydání = 2017-01-19 | url = http://ekonomika.idnes.cz/blizi-se-eet-pro-dalsi-az-ctvrt-milionu-podnikatelu-fxw-/ekonomika.aspx?c=A170119_100441_ekonomika_fih}}</ref> Podle některých analytiků měla evidence vliv na prosincové zdražení v restauracích, došlo ke zdražení zhruba o tři procenta, u půllitru piva cena stoupla průměrně o 80 haléřů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zdražila svíčková i pivo. Ceny v restauracích po zavedení EET stouply | vydavatel = Novinky.cz | datum_vydání = 2017-02-26 | url = https://www.novinky.cz/ekonomika/430463-zdrazila-svickova-i-pivo-ceny-v-restauracich-po-zavedeni-eet-stouply.html}}</ref>

 

}}</ref> Zpráva RIA ale obsahuje chybný výpočet, ve skutečnosti by z EET nevypadlo 76,88 % poplatníků, ale jenom 60,34 %.<ref name="podnikatel.cz/clanky/s-matematikou-se-trapi-i-ministerstvo-financi-zmeny-eet-haji-chybnymi-vypocty" />

 

K 2. červenci 2018 bylo provedeno 126 954 kontrol, čehož bylo 29 182 kontrol se zjištěním.<ref name="podnikatel.cz/clanky/rekordni-pokuta-u-eet-podnikatel-musi-zaplatit-270-tisic-kc-za-falesne-uctenky">{{Citace elektronického periodika

| příjmení = Morávek

Podle předsedy [[Asociace českého tradičního obchodu]] [[Zdeněk Juračka|Zdeňka Juračky]] jsou kontroly příliš laxní.<ref name="podnikatel.cz/clanky/rekordni-pokuta-u-eet-podnikatel-musi-zaplatit-270-tisic-kc-za-falesne-uctenky" />

 

Aby byli zákazníci motivováni si brát z obchodů i restaurací účtenky, byla zavedena takzvaná účtenková loterie ''Účtenkovka''. V té zákazníci registrovali účtenky tak, že opisovali na oficiální web, který byl pod správou Ministerstva financí, údaje, které musely být podle zákona na každé účtence, tedy kódy BKP nebo FIK, DIČ obchodníka, celkovou částku tržby a datum a čas vydání účtenky. Každá účtenka tak mohla sloužit jako tiket do loterie, takže je zákazníci po obchodnících vyžadovali v případě, kdy jim účtenka nebyla vydána ihned. V Účtenkovce se každý měsíc rozdávalo 21&nbsp;025<ref>[https://www.uctenkovka.cz/ouctenkovce Účtenkovka] {{Wayback|url=https://www.uctenkovka.cz/ouctenkovce |date=20171019003639 }} O Úctenkovce</ref> výher v hotovosti nebo ve věcných cenách a minimální doba trvání loterie byla jeden rok, po kterém se rozhodlo, zda bude hra pokračovat i nadále. Od prosince 2019 se počet měsíčních výher zvýšil na 30&nbsp;215.

 

}}</ref>

 

1. června 2016 podala skupina 41 [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|poslanců]] k [[Ústavní soud České republiky|Ústavnímu soudu]] návrh na zrušení zákona o EET. Ústavní soud dne 12. prosince 2017 tento návrh zamítl.<ref name="#1"/>