Součinitel ztráty třením

Součinitel ztráty třením [-] je jedním ze základních členů Darcy-Weisbachovy rovnice. Standardně se používá v rámci výpočtů tlakových potrubí, v případě otevřených koryt slouží hlavně k teoretickým úvahám. Pro jeho určení existuje několik vzorců různých autorů, v praxi se též často používá speciální nomogram (Moodyho graf).

Určení součinitele ztráty třením editovat

Součinitel ztráty třením vychází z pokusů Nikuradseho, který pracoval s potrubím uvnitř pokrytým homogenní pískovou drsností (podrobněji viz např.[1][2]). Jeho původní graf již v podstatě měl strukturu současně používaného Moodyho grafu. Během doby se však prokázalo, že pro technické potrubí s drsností nehomogenní závislost odvozená Nikuradsem neplatí. Časem vzniklo zpracováním řady měření na potrubích z různých materiálů (a tedy i o různé absolutní drsnosti) o různých průměrech několik vzorců pro různé oblasti hydraulických odporů. Celkové výsledky jsou shrnuty v Moodyho grafu. Dílčí výsledky zpracovali různí výzkumníci do vzorců pro jednotlivé oblasti odporů.

Moodyho graf editovat

Moodyho graf (Moodyho diagram, byl pojmenován po svém autorovi Lewisi Ferrym Moodymu) graficky zobrazuje obecně přijímanou závislost součinitele ztráty třením na Reynoldsově čísle a relativní drsnosti potrubí.

 

V grafu Friction Factor znamená součinitel ztráty třením  , Reynolds Number je Reynoldsovo číslo (zde v poněkud nezvyklé formě s použitím dynamické viskozity   [Pa.s] místo viskozity kinematické   [m2s−1]), Relative Pipe Roughness je relativní drsnost   [-] kde   [m] je absolutní drsnost potrubí (viz tabulka orientačních hodnot uvnitř grafu) a   [m] vnitřní průměr potrubí.

V levé části nomogramu je uvedena závislost součinitele ztráty třením pro laminární proudění ( ), kde platí nepřímá úměra  .

Dále navazuje kritická oblast přechodu mezi laminárním a turbulentním prouděním (  - Transition Region - v grafu je označena užší než se běžně udává) kde sice   závisí také jen na Re, ale závislost se nedá popsat rovnicí, protože přechod mezi laminárním a turbulentním prouděním zpravidla probíhá skokem.

Dolní obálka svazku křivek (označená Smooth Pipe) platí pro hydraulicky hladké potrubí; zde je relativní drsnost natolik malá, že součinitel ztráty třením   na ní nezávisí a je funkcí pouze Reynoldsova čísla,  .

Na svazku křivek vyjadřujícím závislost   jsou patrné dvě oblasti, jejichž hranice je vyznačena čárkovanou čarou s popisem Complete turbulence. Tato hranice je podle Colebrooka popsána rovnicí

  .

Vlevo od této hranice je tzv. přechodná oblast odporů, kde beze zbytku platí rovnice  . Vpravo od této hranice je tzv. kvadratická oblast odporů, kde již součinitel ztráty třením nezávisí na   a je pouze funkcí relativní drsnosti, , a v této části jsou tedy křivky rovnoběžné s osou x.

Vybrané vzorce editovat

Laminární proudění editovat

Pro oblast laminárního proudění se standardně uvádí Poiseuilleův vztah

 ,

který může zasahovat i do přechodné oblasti mezi laminárním a turbulentním prouděním (viz výše).

Hydraulicky hladké potrubí editovat

Pro hydraulicky hladké potrubí platí níže uvedené vzorce pro technická potrubí i pro potrubí s homogenní drsností, protože součinitel ztráty třením na drsnosti nezávisí a je funkcí pouze  . V rozmezí   lze použít jednoduchý, v praxi dosti oblíbený Blasiův vztah,

 

Teoreticky správnější a údajně přesnější je Prandtlův vzorec

 ,

podle Nikuradseho experimentů přesný do  , údajně extrapolovatelný i pro vyšší hodnoty   (až do 108). Jeho nevýhodou je nutnost výpočtu   postupným přibližováním. Tuto nevýhodu nemají další vzorce, např. Colebrookovo zjednodušení Nikuradseho vzorce (nezávisle odvozené také Konakovem)

 ,

platný pro  , nebo vzorec Altšulův

 

platný v rozsahu  

Přechodná oblast odporů editovat

V přechodné oblasti odporů je nejznámější vzorec Colebrooka a Whitea

 

který platí pro   a je uznáván jako nejpřesnější a s nejširší platností. Pokud je druhý člen v závorce dostatečně malý (je malá relativní drsnost), lze jej vůči prvnímu členu zanedbat a vztah vlastně přecházi do vzorce pro hydraulicky hladké potrubí. Pokud naopak je při velkém   a   malý první člen, přechází vztah do vzorce pro kvadratickou oblast. Pokud mají oba členy zhruba stejnou váhu, platí výsledek v přechodné oblasti odporů. Poněkud nepříjemné je, že vzorec je implicitní a tudíž je nutné výpočet provést nejjednodušeji postupným přibližováním.

Nevýhodu implicitnosti nemá vzorec Altšula o stejné oblasti platnosti

  .

Dosti používaný je i Moodyho vztah

 

platící pro   a současně  .

Kvadratická oblast editovat

V kvadratické oblasti je použitelný vzorec Nikuradseho

 

či jednoduchý vztah Šifrinsona

 

platný pro   a současně  .

Určení součinitele ztráty třením z Chézyho rovnice editovat

Porovnáním vyjádření ztrát, resp. sklonu čáry energie, z Darcy-Weisbachovy rovnice a rovnice Chézyho lze snadno odvodit vztah

  čili  .

kde   je Chézyho rychlostní součinitel. Tyto vztahy můžeme použít pro vzájemný přepočet, avšak musíme vést v patrnosti, že Chézyho rovnice byla odvozena a platí pouze pro kvadratickou oblast odporů.

Reference editovat

  1. Boor, B., Kunštátský, J. a Patočka, C. (1968): Hydraulika pro vodohospodářské stavby. SNTL/ALFA Praha/Bratislava
  2. Kolář, V., Patočka, C. a Bém, J. (1983): Hydraulika. SNTL/Alfa Praha/Bratislava