Simone Bolelli
Simone Bolelli (* 8. října 1985 Bologna) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvanáct titulů ve čtyřhře včetně Australian Open 2015, na němž triumfoval s krajanem Fabiem Fogninim. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]
| Simone Bolelli | |
|---|---|
.jpg) Simone Bolelli, 2018 | |
| Stát |  Itálie[1] |
| Datum narození | 8. října 1985 (38 let)[1] |
| Místo narození | Bologna, Itálie[1] |
| Bydliště | Monte Carlo, Monako[1] |
| Výška | 183 cm[1] |
| Hmotnost | 83 kg[1] |
| Profesionál od | 2003[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 6 454 423 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 123–165 |
| Tituly | 0 ATP, 12 challengerů, 2 Futures |
| Nejvyšší umístění | 36. místo (23. února 2009) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2008, 2009, 2015, 2016) |
| French Open | 3. kolo (2008, 2015) |
| Wimbledon | 3. kolo (2008, 2011, 2014) |
| US Open | 2. kolo (2007, 2014) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2008) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 255–204 |
| Tituly | 12 ATP, 4 challengery, 3 Futures |
| Nejvyšší umístění | 8. místo (17. srpna 2015) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2015) |
| French Open | semifinále (2015) |
| Wimbledon | semifinále (2021) |
| US Open | semifinále (2011) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | základní skupina (2015) |
| Olympijské hry | 1. kolo (2008) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | vítěz (2023) |
| Hopman Cup | základní skupina (2009) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 28. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP pro dvouhru byl nejvýše klasifikován v únoru 2009 na 36. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2015 na 8. místě. Trénují ho Umberto Rianna a Giancarlo Petrazzuolo.[1]
V grandslamové dvouhře se nejdále probojoval do třetího kola pařížského French Open v letech 2008 a 2015 a travnatého Wimbledonu v letech 2008, 2011 a 2014. Ve vítězném finále čtyřhry Croatia Open Umag 2022 s krajanem Fogninim odvrátili šest mečbolů v řadě, když po ztrátě první sady otočili v tiebreaku druhé poměr míčů 0:6. Celkově v utkání čelili osmi mečbolům.[3]
V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž ve třech setech nestačil na Noama Okuna. V sérii pak nastoupil ještě k poslední dvouhře, v níž přehrál po dvou sadách Dudiho Selu. Itálie prohrála 2:3 na zápasy. V ročníku 2023 se stal členem vítězného týmu, v němž Italové podruhé vybojovali „salátovou mísu“. Do září 2024 v soutěži nastoupil k třiceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 7–9 ve dvouhře a 16–11 ve čtyřhře.[4]
Osobní život editovat
Narodil se v Bologni do rodiny zubaře Daniela a účetní Stefanie Bolelliových. Má starší sestru Simonu, která pracuje jako bankovní vedoucí. Tenis začal hrát v sedmi letech. Nejraději hraje na kurtech s tvrdým povrchem a za preferovaný úder uvedl forhend. Mezi oblíbené turnaje zařadil Croatia Open, Rome Masters a Monte-Carlo Masters. Dne 5. srpna 2009 se oženil s Ximenou Fleitasovou.[1]
Finále na Grand Slamu editovat
Mužská čtyřhra: 2 (1–1) editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2015 | Australian Open | tvrdý | Fabio Fognini
|
 Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 2024 | Australian Open | tvrdý | Andrea Vavassori
|
 Rohan Bopanna Matthew Ebden
|
6–7(0–7), 5–7 |
Finále na okruhu ATP Tour editovat
|
| |||||||||||||
Dvouhra: 1 (0–1) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | 4. května 2008 | Mnichov, Německo | antuka |  Fernando González
|
6–7(4–7), 7–6(7–4), 3–6 |
Čtyřhra: 27 (12–15) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 1. května 2011 | Mnichov, Německo | antuka |  Horacio Zeballos
|
 Andreas Beck Christopher Kas
|
7–6(7–3), 6–4 |
| Vítěz | 2. | 30. července 2011 | Umag, Chorvatsko | antuka | Fabio Fognini
|
 Marin Čilić Lovro Zovko
|
6–3, 5–7, [10–7] |
| Finalista | 1. | 20. října 2012 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Daniele Bracciali
|
 František Čermák Michal Mertiňák
|
5–7, 3–6 |
| Vítěz | 3. | 24. února 2013 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Fabio Fognini
|
 Nicholas Monroe Simon Stadler
|
6–3, 6–2 |
| Finalista | 2. | 2. března 2013 | Acapulco, Mexiko | antuka | Fabio Fognini
|
 Łukasz Kubot David Marrero
|
5–7, 2–6 |
| Vítěz | 4. | 31. ledna 2015 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Fabio Fognini
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 3. | 22. března 2015 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Fabio Fognini
|
Jack Sock Vasek Pospisil
|
6–4, 6–7(3–7), [10–7] |
| Finalista | 4. | 19. dubna 2015 | Monte Carlo, Monako | antuka | Fabio Fognini
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
6–7(3–7), 1–6 |
| Finalista | 5. | 18. října 2015 | Šanghaj, ČLR | tvrdý | Fabio Fognini
|
 Raven Klaasen Marcelo Melo
|
3–6, 3–6 |
| Vítěz | 5. | únor 2016 | Dubaj, SAE | tvrdý | Andreas Seppi
|
Feliciano López Marc López
|
6–2, 3–6, [14–12] |
| Finalista | 6. | 22. července 2018 | Båstad, Švédsko | antuka | Fabio Fognini
|
Julio Peralta Horacio Zeballos
|
3–6, 4–6 |
| Finalista | 7. | září 2019 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Matteo Berrettini
|
Divij Šaran Igor Zelenay
|
3–6, 6–3, [8–10] |
| Finalista | 8. | říjen 2019 | Moskva, Rusko (2) | tvrdý (h) | Andrés Molteni
|
Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop
|
1–6, 2–6 |
| Vítěz | 6. | březen 2021 | Santiago, Chile | antuka | Máximo González
|
Federico Delbonis Jaume Munar
|
7–6(7–4), 6–4 |
| Finalista | 9. | duben 2021 | Sardegna, Itálie | antuka | Andrés Molteni
|
Lorenzo Sonego Andrea Vavassori
|
3–6, 4–6 |
| Finalista | 10. | květen 2021 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Máximo González
|
John Peers Michael Venus
|
2–6, 5–7 |
| Vítěz | 7. | květen 2021 | Parma, Itálie | antuka | Máximo González
|
 Oliver Marach Ajsám Kúreší
|
6–3, 6–3 |
| Vítěz | 8. | červen 2021 | Mallorca, Španělsko | tráva | Máximo González
|
 Novak Djoković Carlos Gómez-Herrera
|
bez boje |
| Finalista | 11. | leden 2022 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Fabio Fognini
|
Filip Polášek John Peers
|
5–7, 5–7 |
| Vítěz | 9. | únor 2022 | Rio de Janeiro, Brazílie | antuka | Fabio Fognini
|
 Jamie Murray Bruno Soares
|
7–5, 6–7(2–7), [10–6] |
| Finalista | 12. | červenec 2022 | Båstad, Švédsko | antuka | Fabio Fognini
|
Rafael Matos David Vega Hernández
|
4–6, 6–3, [11–13] |
| Vítěz | 10. | červenec 2022 | Umag, Chorvatsko | antuka | Fabio Fognini
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
5–7, 7–6(8–6), [10–7] |
| Vítěz | 11. | únor 2023 | Buenos Aires, Argentina (2) | antuka | Fabio Fognini
|
 Nicolás Barrientos Ariel Behar
|
6–2, 6–4 |
| Finalista | 13. | červen 2023 | Halle, Německo | tráva | Andrea Vavassori
|
Marcelo Melo John Peers
|
6–7(3–7), 6–3, [6–10] |
| Finalista | 14. | červenec 2023 | Umag, Chorvatsko | antuka | Andrea Vavassori
|
 Blaž Rola Nino Serdarušić
|
6–4, 6–7(2–7), [13–15] |
| Finalista | 15. | leden 2024 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Andrea Vavassori
|
Rohan Bopanna Matthew Ebden
|
6–7(0–7), 5–7 |
| Vítěz | 12. | únor 2024 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Andrea Vavassori
|
Marcel Granollers Horacio Zeballos
|
6–2, 7–6(8–6) |
Finále soutěží družstev: 1 (1–0) editovat
| Výsledek | č. | datum a místo konání | spoluhráči | soupeři | skóre |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | Davis Cup 2023 26. listopadu 2023 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena |
Jannik Sinner Lorenzo Musetti Matteo Arnaldi Lorenzo Sonego
|
Austrálie
|
2–0 |
| Alex de Minaur Jordan Thompson Alexei Popyrin Max Purcell Matthew Ebden
|
Postavení na konečném žebříčku ATP editovat
Dvouhra editovat
| Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Pořadí | 1220. | ▲ 637. | ▲ 268. | ▲ 249. | ▲ 128. | ▲ 67. | ▲ 41. | ▼ 93. | ▼ 107. | ▼ 134. | ▲ 83. | ▼ 244. | ▲ 55. | ▼ 58. | ▼ 461. | ▲ 172. | ▲ 146. | ▼ 333. | ▼ 506. | ▼ 896. | — | — |
Čtyřhra editovat
| Rok | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Pořadí | 773. | ▲ 471. | ▼ 521. | ▼ 603. | ▲ 170. | ▼ 419. | ▲ 114. | ▲ 68. | ▼ 167. | ▲ 39. | ▼ 278. | ▲ 55. | ▼ 143. | ▲ 13. | ▼ 123. | ▼ 171. | ▲ 98. | ▲ 80. | ▲ 68. | ▲ 25. | ▲ 21. | ▼ 55. |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simone Bolelli na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Simone Bolelli na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 28. února 2024
- ↑ Simone Bolelli na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 28. února 2024
- ↑ Simone Bolelli & Fabio Fognini Save 8 Match Points To Win Umag Title In 'Craziest Match'. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-31 [cit. 2022-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-01. (anglicky)
- ↑ Simone Bolelli na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. února 2024
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Simone Bolelli na Wikimedia Commons - Simone Bolelli na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Simone Bolelli na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Simone Bolelli na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Simone Bolelli na X (dříve Twitteru)
