Seznam akvitánských vévodů
Titul vévodů z Akvitánie se sporadicky objevuje již v druhé polovině 7. století[1], kdy se akvitánské šlechtě dařilo v době oslabení Franské říše za posledních Merovejovců prosadit určitý stupeň nezávislosti až k titulu krále v osobě Ody (†735), který musel odolávat muslimskému vpádu i stále posilujícímu rodu Karolingů, kteří zastávali prestižní funkci franských majordomů. Jejich úsilí o omezení suverenity Akvitánie skončilo až za císaře Karla Velikého, který domácí vládnoucí rod definitivně porazil a kdy bylo ponecháno územní rozdělení na hrabství[2], královský titul zůstával v rodě Karlovců a titul akvitánských vévodů byl obnoven jen příležitostně a jako prestižní přecházel střídavě do rukou několika západofranských rodů[3]. Před polovinou 10. století ho dědičně získali Ramnulfidové, hrabata z Poitou (někdy uváděni jako rod z Poitiers), kteří od poloviny 11. století drželi dědičně i titul vévodů gaskoňských[p 1]
Sňatkem Eleonory Akvitánské roku 1152 s Jindřichem II. z rodu Planagenetů a pozdějším králem Anglie přešlo toto území pod tento rod a došlo k vytvoření personální a rodové unie tvořené anglickou korunou, vévodstvím Akvitánie, Normandie a hrabstvím Anjou, moderně zvané též Anjouovská říše.
Rozpad tohoto panství nastal počátkem 13. století, kdy anglický král Jan Bezzemek přišel o značnou část severního teritoria ve Francii[4], které mu francouzský král Filip II. August jako svému vazalovi odebral a obsadil. Po porážce u Bouvines roku 1216, kterou zde obdržel od francouzského krále jeho spojenec Ota IV. Brunšvický, přišel i o další provincie a jeho nástupce Jindřich III. Plantagenet již ovládal pouze jihovýchodní části Akvitánie a Gaskoňska.
Titul akvitánských vévodů se v anglickém královském rodě udržel až do konce Stoleté války, ve Francii se od poloviny 13. století vžil pro toto území název Guyenne.
Akvitánští vévodové editovat
7. až 9. století editovat
jméno | doba vlády | poznámky |
---|---|---|
Felix | cca 660–670/676 | zřejmě galorománský šlechtic z Toulouse a správce Akvitánie |
Lupus | cca 670/676 – poč. 8. století | baskický šlechtic, údajný syn dcery Karlovce Chariberta II., oponent předchozího |
Odo | cca 700–735 | ovládal i Gaskoňské vévodství , prováděl samostatnou politiku |
Hunoald | 735–744 | syn předchozího, poražen Franky, abdikoval |
Waiofar | 745–768 | syn předchozího, zavražděn nebo padl v bitvě s Franky |
Hunoald II. | 768–769 | syn předchozího nebo opět Hunoald I., uvězněn Karlem Velikým |
Wilhelmidi (Gellones) | ||
Vilém Svatý | 790–806 | hraběte z Toulouse a markýz ze Septimánie držel formální titul vév. Akvitánie a Gaskoňska |
9. a 10. století editovat
jméno | doba vlády | poznámky |
---|---|---|
Ramnulfidové | ||
Ramnulf | 852–866 | od r. 839 hrabě z Poitou (†866) |
Ramnulf II. | 887–890 | syn předchozího, od r. 877 hrabě z Poitou, od roku 888 se tituloval akvitánským králem (†890) |
Ramnulf III. | 890–891 | syn předchozího (†891) |
Ebalus | 890–892 | nelegitimní syn předchozího (†935), Poitou obsadil Adémar, hrabě z Angoulême |
Wilhelmidi (Gellones) | ||
Vilém I. | 893/909–918 | hrabě z Auvergne (†918) |
Bellonides | ||
Vilém II. | 918–926 | synovec předchozího, hrabě z Auvergne (†926) |
Acfred | 926–927 | bratr předchozího, hrabě z Auvergne (†927) |
Ramnulfidové | ||
Ebalus | 927–932/934 | (†935), hrabě z Poitou – opět |
sporné obdobé 932 až 959 editovat
jméno | doba vlády | poznámky |
---|---|---|
Rod z Rouergue | ||
Raimond Pons | 932/934 – mezi 944 a 969 | hrabě z Toulouse, r. 932/934 titul uznán králem Rudolfem Burgundským, nejpozději po smrti Huga Velikého r. 956 držel titul spíše formálně. |
Ramnulfidové | ||
Vilém III. | 935/959–963 | (†963), hrabě z Poitou – formálně obdržel titul až 957 resp. 959 |
10. až 13. století editovat
jméno | doba vlády | poznámky |
---|---|---|
Ramnulfidové | ||
Vilém IV. | 962–995 | (†995), syn Viléma III., hrabě z Poitou, od r. 990 žil v klášteře |
Vilém V. | 995–1030 | (†1030), syn předchozího, hrabě z Poitou |
Vilém VI. | 1030–1038 | (†1038), syn předchozího, hrabě z Poitou |
Odo | 1038–1039 | (†1039), bratr předchozího, od 1032 vévoda gaskoňský, hrabě z Poitou |
Vilém VII. | 1039–1058 | (†1058), bratr předchozího, hrabě z Poitou |
Vilém VIII. | 1058–1086 | (†1086), bratr předchozího, hrabě z Poitou, od 1052 titulární vévoda gaskoňský, od 1063 i faktický |
Vilém IX. | 1086–1126 | (†1126), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou |
Vilém X. | 1126–1137 | (†1137), syn předchozího, vévoda gaskoňský a hrabě z Poitou |
Eleonora | 1137–1204 | (†1204), dcera předchozího, vévodkyně gaskoňská a hraběnka z Poitou, francouzská královna 1137 – 1152, od 1152 manželka Jindřicha II., od r. 1154 anglický král. Její 1. manžel Ludvík VII. byl jejím spoluvládcem 1137 – 1152, druhý manžel Jindřich II. do roku 1189. |
Plantageneti | ||
Richard I. Lví srdce | 1169–1199 | (†1199), syn Eleonory a Jindřicha II., nominálně vévodou akvitánským od 1169 nebo 1172, od 1189 král Anglie, v letech 1196–1198 propůjčil titul vévody akvitánského Otu IV. Welfovi. |
Jan I. Bezzemek | 1199–1216 | (†1216), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, ve válce s Francií ztratil téměř veškeré vazalské francouzské državy. |
Jindřich III. král anglický(I. v Akvitánii) | 1116–1272 | (†1272), syn Eleonory a Jindřicha II., od 1199 král Anglie, roku 1259 v rámci Pařížské smlouvy obdržel zpět některé državy na jihozápadě Francie. |
Akvitánie jako vévodství Guyenne editovat
jméno | doba vlády | poznámky |
---|---|---|
Plantageneti | ||
Eduard I. | 1272–1307 | (†1307), syn Jindřicha III. |
Eduard II. | 1307–1327 | (†1327), syn předchozího |
Eduard III. | 1327–1362 | (†1377), syn předchozího |
Eduard z Woodstocku | 1362–1372/1375 | (†1376), syn předchozího, princ z Walesu |
Eduard III. | 1372/1375–1377 | (†1377), znovu |
Richard II. | 1377–1390 | (†1400), vnuk předchozího, syn Eduarda z Woodstocku, anglický král |
Jan z Gentu | 1390–1399 | (†1399), 3. syn Eduarda III., vévoda z Lancasteru |
Jindřich z Bolingbroke | 1399–1400 | (†1413), syn předchozího, od 1399 král Anglie jako Jindřich IV. |
Jindřich V. | 1400–1422 | (†1422), syn předchozího, od 1413 král Anglie jako Jindřich V. |
Jindřich VI., král anglický | 1422–1453 | (†1471), syn předchozího, od 1422 král Anglie jako Jindřich VI. |
Roku 1453 zůstalo z francouzských panství Anglii pouze Calais, v kapetovském rodě se příležitostně uděloval titul vévodů z Guyenne, jako apanáž princů, s historickou Akvitánií to však nesouviselo.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ [Christopher Brooke, Evropa středověku v letech 962-1154, str. 178]
Reference editovat
Literatura editovat
- HONZÁK, František; PEČINKA, Josef; VLČKOVÁ, Jitka. Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 1995. 589 s. ISBN 80-85983-00-1.
- BROOKE, Christopher. Evropa středověku v letech 962–1154. Praha: Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2.
- KOVAŘÍK, Jiří. Rytířské bitvy a osudy I. 1066–1214 - Meč a kříž. [s.l.]: Mladá fronta, 2005. 280 s. ISBN 80-204-1289-1.
- HÄGERMANN, Dieter. Karel Veliký, vládce západu. Praha: Prostor, 2002. 624 s. ISBN 80-7260-071-0.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu akvitánští vévodové na Wikimedia Commons
- Ottův slovník naučný
- fmg.ac - Aquitaine (en.)
- historyfiles.co.uk
- mittelalter-genealogie
- genealogy.euweb.cz
- racineshistoire.free.fr