Salomon August Andrée
Salomon August Andrée (18. října 1854 – říjen 1897) byl švédský vzduchoplavec, který se neúspěšně pokusil o dosažení severního pólu pomocí balonu.
| Salomon August Andrée | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. října 1854 Jönköping Municipality |
| Úmrtí | 1897 (ve věku 42–43 let) Bílý ostrov |
| Místo pohřbení | Severní hřbitov (59°21′20″ s. š., 18°1′29″ v. d.) |
| Alma mater | Královský technologický institut |
| Povolání | objevitel, inženýr, balonář, strojní inženýr a fotograf |
| Partner(ka) | Gurli Linderová |
| Příbuzní | Emilia Andréeová[1] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vystudoval Královský technologický institut ve Stockholmu a pracoval na patentovém úřadu. V letech 1882 až 1883 se zúčastnil vědecké výpravy na Špicberky, kterou vedl Nils Gustaf Ekholm. Inženýr Andrée byl nadšený propagátor balonového létání, v roce 1895 přednesl ve švédské akademii návrh na dobytí severního pólu vzdušnou cestou. Jeho plán finančně podpořil Alfred Nobel.
Expedice na severní pól editovat
Andrée sestrojil vodíkem plněný balon Örnen (Orel) a v květnu 1897 odjel lodí na Špicberky. 11. července téhož roku balon, jehož posádku tvořili kromě Andréeho Knut Fraenkel a Nils Strindberg, odstartoval z ostrova Danskøya směrem k severnímu pólu. Od té doby výpravu nikdo nespatřil. Záhadu jejího zmizení vysvětlila až v roce 1930 posádka norské lodi Bratvaag, která nalezla na Bílém ostrově pozůstatky členů expedice. Vyšlo najevo, že balon se v arktických podmínkách brzy pokryl námrazou a ztěžkl tak, že se navzdory vyhazování zátěže neudržel ve vzduchu a 14. července ztroskotal na 83. rovnoběžce. Posádka se vydala pěšky po ledě zpátky na Špicberky a počátkem října všichni její členové zahynuli na Bílém ostrově, patrně na otravu z masa ledních medvědů, kterým se po vyčerpání zásob museli živit.[2] Jejich pozůstatky byly převezeny do Švédska a slavnostně pohřbeny na stockholmském hřbitově Norra begravningsplatsen.
Umělecké ztvárnění editovat
Krátkou zmínku o Andréeho expedici zakomponoval Géza Včelička do 45. kapitoly svého románu Policejní hodina (nakl. Bohumil Janda, Praha, 1937).
Švédský spisovatel Per Olof Sundman popsal osud výpravy v románu Let inženýra Andréeho (Ingenjör Andrées luftfärd, švédsky 1967, česky 1972 v nakladatelství Odeon).
Jan Troell natočil v roce 1982 o osudu této expedice dobrodružný film Let Orla, který byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.[3]
Švédská ilustrátorka a spisovatelka Bea Uusmaová napsala o výpravě knihu, která vyšla ve slovenštině u vydavatelství Absynt (Expedícia. Môj ľúbostný príbeh, ISBN 978-80-8203-026-9) a v češtině u vydavatelství Argo (Expedice: Můj milostný příběh, ISBN 978-80-257-2461-3).
Švédský spisovatel Jan Wallentin vybudoval kolem osudů Andréeho výpravy část zápletky svého románu Strindbergova hvězda (Strindbergs stjärna, švédsky 2010, česky 2011 v nakladatelství Jota).
Reference editovat
- ↑ Spånberg, släkt. Dostupné online. [cit. 2020-09-22]
- ↑ Trichinella History: Part 3, Andree's Story [online]. The Trichinella Page [cit. 2016-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-13. (anglicky)
- ↑ Let Orla [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salomon August Andrée na Wikimedia Commons - (anglicky) Článek o Andréeho expedici na aviation-history.com
- (česky) Vzduchoplavec August Andrée: Balónem k severnímu pólu
- (polsky) Podrobný článek o výpravě
- (švédsky) Andrées färder
