Rychvald
Rychvald (polsky Rychwałd, německy Reichwaldau) je město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 7 800[1] obyvatel.
Rychvald | |
---|---|
Kostel Československé církve husitské (2011) | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Bohumín |
Obec s rozšířenou působností | Bohumín (správní obvod) |
Okres | Karviná |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°51′58″ s. š., 18°22′35″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 7 783 (2024)[1] |
Rozloha | 17,02 km²[2] |
Katastrální území | Rychvald |
Nadmořská výška | 220 m n. m. |
PSČ | 735 32 |
Počet domů | 2 169 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Orlovská 678 735 32 Rychvald podatelna@rychvald.cz |
Starostka | Dagmar Pížová (ANO) |
Oficiální web: www | |
Rychvald | |
Další údaje | |
Kód obce | 599107 |
Kód části obce | 144444 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatNejstarší zachovaná podoba jména zní Richinwalde, která se vyvinula z německého spojení zem richen walde ("u bohatého lesa"). V češtině se nejprve (doloženo z 15. století) používala podoba Rycholtov.[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1305, z doby, kdy vznikalo Těšínské knížectví. V roce 1327 se toto knížectví dostalo pod vládu Jana Lucemburského. Když zemřel poslední Piastovec, připadlo Habsburkům, kteří jej měli v držení až do první světové války. Objev ložisek černého uhlí v oblasti významně přispěl k hospodářskému a demografickému rozvoji Rychwałdu. V roce 1869 mělo město 2 277 obyvatel a tento počet se v následujících desetiletích neustále zvyšoval[5] .
Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Rychwałd 6 163 obyvatel, z toho 6070 bylo trvale zaregistrováno, 3001 (49,4 %) bylo polsky mluvících, 2907 (47,9 %) česky mluvících a 158 (2,6 %) německy mluvících, 5899 (95,7 %) bylo katolíků, 167 (2,7 %) protestantů, 86 (1,4 %) židů a 11 bylo jiného vyznání[6]. Po skončení 1. světové války si na celé Těšínsko začaly dělat nároky jak polská, tak československá strana: při prvním dočasném rozdělení Těšínska v roce 1918 získali Rychvald pod svou správu Poláci, při druhém a posledním dělení ho nakonec získalo Československo. V roce 1938 byl Rychvald obsazen polskou armádou a v roce 1939 zase armádou německou. Československá správa byla obnovena až po válce v roce 1945.
V roce 1935 byl Rychvald povýšen na městys. V roce 1985 byl povýšen na město.
Obyvatelstvo
editovatPočátkem roku 2013 vzrostl počet obyvatel na 7 216, ve srovnání s rokem 2010, kdy jich bylo 7 107.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 277 | 2 603 | 3 149 | 4 556 | 6 163 | 6 406 | 7 190 | 5 963 | 6 610 | 7 051 | 7 149 | 6 645 | 6 769 | 7 093 | 7 456 |
Počet domů | 324 | 362 | 400 | 470 | 590 | 646 | 910 | 1 181 | 1 412 | 1 477 | 1 455 | 1 635 | 1 716 | 1 914 | 2 169 |
-
Věková struktura obyvatel obce Rychvald roku 2011
Městská správa
editovatMěstské čtvrti
editovat- Horní Podlesí
- Zbytky
- Dolní Podlesí
- Husitská kolonie
- Kympy
- Jarošovice
- Starý dvůr
- Vyhonkovec
- Fojtství
- Návsí
- Václav
- Střed
- Na Dvorku
Městské symboly
editovatZnak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedkyně České národní rady dne 7. května 1992.[9]
Doprava
editovatDo města se dá dostat autem po ulici Orlovské buď od Ostravy-Heřmanic nebo od Orlové-Poruby, po ulici Michálkovické z Ostravy-Michálkovic, nebo po ulici Bohumínské z Bohumína a Orlové-Lutyně.
Městská hromadná doprava
editovat- Autobusová linka č. 23 (Hranečník - Záblatí střed) - provozovatel DP Ostrava
- Autobusová linka č. 870926 (Rychvald DPS - Lutyně aut.st.) - provozovatel ČSAD Karviná/Městský úřad Rychvald
- Autobusová linka č. 505 ((Věřňovice)-(Dolní Lutyně-)Rychvald rozcestí-Orlová,Lutyně pošta) - provozovatel ČSAD Karviná
Anticena Nejhorší díra v Česku 2011
editovatMoravskoslezský kraj dostal za stav silnice č. II/471 v Rychvaldu v roce 2011 od serveru Výmoly.cz v prvním ročníku ankety cenu Nejhorší díra v ČR; toto místo uspělo v konkurenci cca 500 nahlášených výmolů z celé republiky, když získalo kolem 10 tisíc hlasů.[10]
Pamětihodnosti
editovatOsobnosti
editovat- Přemysl Kočí (1917–2003), operní pěvec, herec, hudební pedagog, ředitel Národního divadla
Sport
editovatV Rychvaldě nyní existují čtyři sportovní kluby:
- Tělovýchovná jednota Baník
- Tělovýchovná jednota Slavoj – jednota je zaměřena hlavně na fotbal (její hráči hrají na dobré úrovni, muži jsou v současné době v 1.B třídě).
- Tělovýchovná jednota Sokol – zaměřena na několik druhů sportů (tenis, florbal atd.)
- Občanské sdružení Rychvaldský šachový oddíl - A - družstvo hraje na krajské úrovni, jinak zaměřeni spíše na mládež a neregistrované, pořádají Rychvaldské šachové léto apod. V Rychvaldě se odehrálo Mistrovství Moravy a Slezska v rapid šachu v roce 1996. Šachisté využívají prostor KS Rychvald.
V Rychvaldě také existuje víceúčelové sportoviště, které se nachází v objektu školy na ulici Školní a dá se na něm hrát malá kopaná, florbal, stolní tenis a další sporty. Pořádají se zde i kulturní akce pro děti.
Školství
editovatZákladní školy
editovat- Základní škola, ul. Školní č. 1600
- Odloučené pracoviště, ul. Petřvaldská č. 632
- Základní umělecká škola, ul. Orlovská
Mateřské školy
editovat- Mateřská škola
- Odloučené pracoviště, ul. Pionýrská č. 1220
- Odloučené pracoviště, ul. U Školky č. 1500
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 405.
- ↑ Obsah nenalezen | ČSÚ. www.czso.cz [online]. [cit. 2020-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-08.
- ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rychvald [online]. 1992-05-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Netradiční cena Výmoly 2011: Nejhorší díra v republice byla předána Správě silnic Moravskoslezského kraje, Výmoly.cz, 31. 5. 2011
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychvald na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Rychvald v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)