Přemysl Kočí
Přemysl Kočí (1. června 1917 Rychvald u Karviné – 15. ledna 2003 Praha) byl český operní pěvec–barytonista, herec, hudební pedagog, režisér, divadelní manažer a funkcionář KSČ.
| Prof. Přemysl Kočí | |
|---|---|
 Přemysl Kočí | |
| Narození | 1. června 1917 Rychvald u Karviné  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. ledna 2003 (ve věku 85 let) Praha  Česko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
| Povolání | herec, zpěvák, operní pěvec, pedagog, režisér, televizní herec, hudebník a vysokoškolský učitel |
| Ocenění | zasloužilý umělec (1963) Řád práce (1977) národní umělec (1979) Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Život editovat
Pocházel z hornické rodiny. Otec byl ochotnickým režisérem. Po studiu gymnázia v Bohumíně se nejprve připravoval na dráhu pedagoga na učitelském ústavu. Od roku 1937 se začal soukromě připravovat na dráhu hudebníka a operního pěvce, studoval zpěv u R. Vaška. Svoji pěveckou a uměleckou dráhu započal koncem v roce 1939 hostováním ve Státním divadle v Ostravě, v roli Escamilla v Bizetově Carmen.[2] V roce 1942 byl přijat Václavem Talichem na doporučení hlasového poradce ND Bedřicha Plaškeho jako sustentant Národního divadla. V letech 1943 až 1949 byl členem Státního divadla v Ostravě. Odtud z popudu tehdejšího ministra kultury ČSR Zdeňka Nejedlého byl přijat do Národního divadla v Praze coby sólista opery. Od roku 1966 zde působil také jako operní režisér. Po sovětské srpnové invazi do Československa v roce 1968 se stal nakrátko také náměstkem ústředního ředitele Československé televize, od roku 1969 do roku 1978 působil v dobách nejtužší normalizace ve funkci ředitele Národního divadla. Od roku 1962 vyučoval zpěv na pražské Hudební fakultě Akademie múzických umění, v roce 1974 byl jmenován mimořádným profesorem. Až do roku 1983 působil v Národním divadle také jako divadelní režisér.
K jeho žákům na HAMU patří např. Libuše Márová, Jana Jonášová, Marie Veselá, Marta Boháčová, Zdeněk Klumpar.
Ocenění editovat
- 1958 státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
- 1963 titul zasloužilý umělec
- 1977 Řád práce
- 1979 titul národní umělec
.png){kind=small}
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ hrob operního pěvce Přemysla Kočího na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-22.
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 221
Literatura editovat
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 16. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 52–54.
- BOHÁČ, Ladislav. Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 200, 216.
- BUCHNER, Alexander. Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 188–9, 191–2, 194–6.
- ČERNÝ, František. Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 122, ISBN 80-85096-02-1.
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 320, 342.
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 609–610.
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan Pavel. Malá encyklopedie české opery. Praha : Paseka, 1999. 347 s. ISBN 80-7185-236-8. S. 119.
- KOČÍ, Přemysl. Dobrý den, živote. Praha, Panorama, 1986. 183 s.
- KOČÍ, Přemysl. Dobrý den, živote aneb Všechno je jinak. Praha, Arista, 2000. 286 s. ISBN 80-86410-07-2.
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 101.
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 221–2.
- Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 457.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 94.
- TUNYS, Ladislav. Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 166, 173, ISBN 80-85837-35-8.
- VALTROVÁ, Marie. ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 9, ISBN 80-7243-121-8.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přemysl Kočí na Wikimedia Commons 
Osoba Přemysl Kočí ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Přemysl Kočí
- Přemysl Kočí v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Přemysl Kočí v databázi Archivu Národního divadla
- Přemysl Kočí v archivu Národního divadla Brno
- Přemysl Kočí v Česko-Slovenské filmové databázi
- Přemysl Kočí ve Filmové databázi
- Přemysl Kočí na Kinoboxu
- Přemysl Kočí v Internet Movie Database (anglicky)
- Radio Praha – Vzpomínka na pěvce Kočího
- Oficiální stránky – rozhovor s manželkou Mgr. Doc. Astrid Štúrovou-Kočí Archivováno 9. 6. 2009 na Wayback Machine.
- Pěvci národního divadla Archivováno 15. 11. 2022 na Wayback Machine.
- Čeští operní pěvci Archivováno 13. 6. 2021 na Wayback Machine.
- Novinky.cz – nekrolog Přemysla Kočího
| ředitelé Národního divadla v Praze | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Josef Urban (ředitel ND) |
1969–1978 Přemysl Kočí |
Nástupce: Jiří Pauer |
