Rudolf Audritzký

český šlechtic z rodu Údrčských z Údrče, voják, československý legionář, příslušník dobrovolnické roty Nazdar v rámci francouzské Cizinecké legie

Major v. v. Rudolf Audritzký (celým příjmením Údrčský svobodný pán z Údrče, 7. července 1888 Terezín[1]?) byl český šlechtic z rodu Údrčských z Údrče, voják, československý legionář, příslušník dobrovolnické roty Nazdar v rámci francouzské Cizinecké legie během první světové války ve Francii, účastník bitvy u Arrasu. Byl jedním ze dvou prvních důstojníků československých legií bojujících na západní frontě.

Rudolf Audritzký
Rudolf Audritzký jako důstojník Roty Nazdar (1914)
Rudolf Audritzký jako důstojník Roty Nazdar (1914)

Narození7. července 1888
Terezín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí?
?
Civilní činnostbankovní úředník
Vojenská kariéra
Hodnostmajor
Doba služby1914–1920
SloužilFrancouzská cizinecká legie, Československé legie
Složkakulometná četa
Jednotkarota Nazdar
Válkyprvní světová válka
Bitvybitva u Arrasu
VyznamenáníCroix de guerre, Československý válečný kříž

Život editovat

Mládí editovat

Narodil se roku 1888 v pevnostním městě Terezín nedaleko Litoměřic, pravděpodobně v rodině vojenského důstojníka, z rodu Údrčských z Údrče[2]. Po vychození kadetní školy vstoupil do rakousko-uherské armády, kde začal budovat kariéru, kde dosáhl hodnosti záložního poručíka k haličsko-bukovinského c. k. 9. dragounského pluku (DR 9 Erzherzog Albrecht). Od roku 1912 žil ve Francii.

Válka editovat

Dne 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Podobně jako další občané českého původu Audritzký odmítl splnit povolávací rozkaz do rakouské armády a zanedlouho se v Paříži přihlásil do roty Nazdar, vzniklé 31. srpna 1914 v rámci Cizinecké legie z iniciativy zástupců francouzské pobočky Sokola a sociálně-demokratického spolku Rovnost, zejména malířem Františkem Kupkou,[3] Ernestem Denisem a jeho zetěm a organizátorem jednotky Václavem Dostalem. S ostatními sdílel myšlenku vzniku samostatného Československa. Setkal se rovněž s Milanem Rastislavem Štefánikem. Dostal pak v létě 1914 obdržel hodnost poručíka a přidělen k rotě jako první československý důstojník jednotky. Audritzkému byla pak při přijetí do legie přiznána jeho původní vojenská hodnost, tj. nadporučíka.[4] S Dostálem pak absolvovali kulometný výcvik v Toulouse, aby pak mohli velet kulometným jednotkám.

K bojovému nasazení byla rota Nazdar odeslána v říjnu 1914 do kraje Champagne poblíž Remeše. Frontu se v té době podařilo stabilizovat a rota Nazdar žila běžným zákopovým životem.[5] V dubnu 1915 byla jednotka převelena do oblasti Artois, kde francouzská armáda připravovala ofenzivu a marocká divize měla být nasazena na jejím útočném hrotu. Cílem legionářů se stalo dobytí strategické vyvýšené kóty 140 poblíž Vimy. 9. května 1915 se během bitvy u Arrasu s jednotkou zúčastnil těžkých bojů o kótu 140 u vesnice blízké vesnici Neuville-Saint-Vaast, při které rota utrpěla těžké ztráty: padli zde mezi jinými i praporečník roty, Karel Bezdíček, či Václav Dostal, jakožto první padlý československý důstojník války. Rota Nazdar po tomto nasazení přestala formálně existovat a její zbylí členové byli zařazeni do jiných jednotek.

V prosinci 1917 byl povýšen na kapitána.[6] Audritzký setrval u čs. jednotek až do konce války. V červenci 1918 si zažádal k přeložení k Francouzskému letectvu, kde tehdy sloužili i další Češi, například Augustin Charvát, Jan Hofman (zemřel v boji), Václav Pilát, Václav Kahovec či Vilém Stanovský, pro svůj věk však již nebyl přijat. Od srpna 1918 byl přidělen k 22. pěšímu pluku čs. legií.[1]

Po vzniku Československa editovat

Po skončení první světové války 11. listopadu 1918 přešel Audritzký v hodnosti majora do Československé armády. Byl vyznamenán Československým válečným křížem, Croix de guerre (Vojenský válečný kříž) a dalšími vojenskými oceněními. V únoru 1919 byl z francouzské armády propuštěn v hodnosti poručíka a vrátil se zpět do svého rodného kraje. Krátce byl členem Československé armády, neúspěšně usiloval o pozici vojenského atašé v Praze.[7] Následně se rozhodl armádu opustit, demobilizován byl 15. března 1920.[8][9] Civilním zaměstnáním je uváděn jako bankovní úředník.

Rodina editovat

Jeho příbuzný, Heribert Audritzky Freiherr von Udritsch (* 1893, Louny † 1982, Los Angeles, USA), sloužil během války jako vojenský pilot c. k. Rakousko-uherského letectva na východní frontě.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Rudolf Audritzký v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  2. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Legionářská stráž. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Československá Amerika v odboji. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Naše vojsko. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. Nadporučík Václav Dostál [online]. Válka.cz [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. 
  6. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Československá samostatnost. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  7. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Historie a vojenství: Časopis Historického ústavu Armády ČR. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Detail legionáře | Legie 100. legie100.com [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  9. WWW.INCAD.CZ, INCAD. Kartotéka francouzských legionářů. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy editovat