Wikipedie

Rudolf Żebrok

český malíř polské národnosti

Rudolf Żebrok (18. října 1915 Karviná – 18. ledna 1984 Karviná) byl malíř polské národnosti působící na Těšinsku.

Rudolf Żebrok
Narození18. října 1915
Karviná
Úmrtí18. ledna 1984 (ve věku 68 let)
Karviná
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Narodil se jako osmé dítě z devíti dětí horníku Josefu Żebrokovi a jeho manželce Marii (roz. Hilové). Otec pracoval na dole Hohenegger, matka se starala o domácnost a výchovu dětí. Zemřela, když bylo Rudolfovi 9 let. Chlapec vyrůstal v typickém hornickém prostředí v Rajkové kolonii v Karvinné. Po ukončení základního vzdělání v Karvinné, se vyučil pekařem. Jako pekař pracoval až do konce 2. sv. války. Po celou tuto dobu rozvíjel svoje malířské nadání samostudiem. Po ukončení vojenské služby ve Zvolenu (1934–1938) se oženil s Emilií Malířovou – spolu měli tři syny a jednu dceru. Po válce přestal pracovat jako pekař a plně se věnoval malířskému umění.

Tvorba editovat

Żebrok začal malovat jako autodidakt. Po válce se blíže spřátelil s akademickým malířem Franciszkiem Świdrem, který ho inspiroval k dalšímu zdokonalování svého malířského umění. V roce 1947 se Źebrok stal členem Svazu československých výtvarných umělců. Svými realistickými malbami, zhotovenými primárně technikou kvaše a akvarely, vzbudili zájem malířské obce. Používal také kresbu, maloval olejem a temperou. Żebrok, jak nikdo jiný uměl znázornit specifickou krásu průmyslové oblasti. Série prací věnovaná karvinským šachtám byla prováděna za použití litografické techniky – doly "Gabriel", "Barbara", "Franciszek", "ACS".

Na doporučení svého kamaráda Józefa Ondrusze věnoval spoustu času malování beskydských krajin, typických horských chatrčí. Namaloval spoustu portrétů obyvatel tohoto regionu. Je tvůrcem cyklů: "Z portfolia staré těšínské architektury", "Z portfolia krajiny Těšínska". Źebrok byl fascinován lidskou tváří. Byl to skvělý portrétista – v letech 1952–1958 vytvořil galerii 65 portrétů těšínských vypravěčů příběhů a lidových zpěváků.

Spolupracoval s Franciszkem Świderem při provádění větších děl. Jedno z nich bylo odhaleno v roce 1953 na zdi vstupní haly hotelu Piast v Českém Těšíně. Byla to freska s názvem „Kulturní Brigada“ – (22 m²), která ukazovala tanec beskydských horalů. Spolu se Świderem se zabýval také sakrálním malováním. Obnovili interiéry kostelů ve Skřečoni, Dolních Marklovicích a Loukách nad Olzou. Byl dlouholetým ilustrátorem v kulturním měsíčníku „Zwrot“ (1949–1959) a také ilustroval kalendáře. Na stránkách "Zwrotu" vytvořil rozsáhlou galerii portrétů , ilustroval rubriku "Živé texty" a ilustroval mnoho dalších příběhů. Ilustroval mimo jiné také knihu Henryka Jasiczka "Gwiazdy nad Beskidem" a knihu "Rapsod o Oszeldzie" P. Kubisze. Velmi známá je také jeho sbírka obrazů lidových krojů.

Żebrok oficiálně neměl akademické vzdělání, navzdory tomu jeho práce mají vysokou uměleckou hodnotu. Vytvořil barevné a poetické kompozice, vyvážené detailně a celkově. Slovo poeticita nejlépe odráží zvládnutí obrazů Żebrokem. Díky vrozené schopnosti rozlišování a realistického pohledu na svět spojoval minulost se současnosti viděnou očima prostého člověka, s citlivostí k přírodě a regionu. Opěvoval Karvinsko a Beskydy – svojí malou vlast.

Od počátku své tvůrčí činnosti se Żebrok účastnil řady regionálních, státních a zahraničních výstav. Nejdůležitější jsou:

  • společná výstava se SLA PZKO na konzulátu Polské lidové republiky v Ostravě (1949)
  • národní přehlídka československého umění v Praze v letech 1950 a 1953
  • výstava obrazů Moravských krajských center v Brně (1955)
  • výstava SLA PZKO ve Varšavě (1957)
  • Obrazem "Švec" reprezentoval české umění na Světové výstavě v Bruselu (1958).[1]
  • výstava "Polští umělci v Zaolži" v Českém Těšíně (1981)
  • několik výstav v různých městech Zaolží
  • jeho obrazy byly také ve sbírce výstavy Polští umělci v Zaolži 1945–1995, která byla v roce 1995 prezentována v Bílsku, Krakově, stejně jako v Praze, Ostravě, Bratislavě a Vídni.

Byl mnohokrát oceněn, jeho díla jsou v mnoha soukromých galeriích a sbírkách – v San Francisku, Národní galerii v Praze a Umělecké galerii v Ostravě.

Rudolf Żebrok zemřel 18. ledna 1984 v Karviné.

  •  
    R. Żebrok: Kostel sv. Marka ve Fryštátě

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Żebrok na polské Wikipedii.

  1. ↑ Rudolf Żebrok - Oficiální stránky Města Český Těšín. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-08-08]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada, sešit 4. (16). Ostrava, Ostravská univerzita 2007. 137 s
  • Filipová, R.: Představujeme výtvarné umělce karvinského regionu.Rudolf Źebrok - malíř. In: Karvinský zpravodaj,
  • 2000 Rudolf Źebrok. In: [katalog výstavy] vydala Regionální knihovna Karviná díky podpoře Fondu kultury města Karviné, listopad 1995.
  • Holý P., Malíř Rudolf Žebrok, Petrovice u Karviné 2002, PRO, obecně prospěšná společnost.;

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Żebrok&oldid=22315757“