Wikipedie

Zaolzie

Zaolzie [zaolže] je polský název (v překladu do češtiny Záolží tj. území za řekou Olší/Olzou) východního dílu české části Těšínska, kde žije autochtonní polská národnostní menšina. Název je polonocentrický (označuje oblast z pohledu polské části Těšínska, tj. na levém břehu řeky Olše) a ne zcela přesný (malá část oblasti se nachází i na pravém břehu řeky Olše, např. větší část města Karviná).

Etymologie editovat

Český výraz Záolší je odvozen od českého názvu řeky Olše a je logicky používán českými novináři a historiky. Ti píšou o dějinách Záolší ve snaze odstranit negativní konotace tohoto termínu. Nechtějí situaci komplikovat lingvisticky nelogickým označením území.

Některé prameny uvádějí, že název řeky Olše, od kterého je odvozen výraz Záolší, byl administrativně změněn v roce 1960.[1] Část obyvatel je pro navrácení jména Olza.[2]V případě navrácení jména by byl termín Záolší nesprávný.[3]

Historie editovat

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po roce 1920, ve kterém došlo rozhodnutím arbitráže ve Spa k rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko, zůstala v československé části Těšínska silná polská menšina. I když toto území nemohlo být geograficky vymezeno, byla na polské straně potřeba toto území nějak slovně označit. termín "český zábor" byl příliš konfrontační, termín "České Slezsko" nepřesný.

Autor srozumitelného termínu Zaolzie byl Paweł Hulka-Laskowski, překladatel Haška, Čapka a Němcové do polštiny, když ve třicátých letech dvacátého století psal o Polácích za Olzou.[4]

Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 Polsko na základě ultimáta Zaolzie vojensky obsadilo a anektovalo. De iure se jednalo z tehdejšího pohledu o anexi, nicméně de facto šlo spíše o okupaci.

Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války se toto území stalo součástí německého okresu Katovice (Regierungsbezirk Kattowitz) v rámci Velkoněmecké říše. V prosinci 1941 bylo obyvatelstvo vyzváno, aby podávalo žádosti o zapsání do Volkslisty (Volksliste). Nositelé 1. a 2. stupně Volkslisty nabyli k 26. říjnu 1939 státní občanství Velkoněmecké říše a museli nastoupit do německých ozbrojených sil. Do těchto oddělení Volkslisty byli zařazení etničtí Němci a tzv. Šlonzáci. Do 3. stupně byli zařazeni obyvatele určeni na převýchovu, ale i ti byli zařazovaní do tzv. pomocných sil branné moci. Šlonzáci byli často posíláni do Francie a na západní frontu kvůli obavám z dezerce.[5][6] České a zejména polské obyvatelstvo bylo německou státní správou perzekvováno.

Po roce 1945 se hranice vrátila do předmnichovských časů a v roce 1958 se Polsko svých územních nároků na Zaolzie s konečnou platností vzdalo.

 
Mužský chór Goralů z Jablunkova hlásících se k polské národnosti na festivalu PZKO v Karviné v roce 2007
 
Sídlo místního klubu PZKO v Českém Těšíně v bývalé synagoze
 
Česká a polská tabule při vjezdu do Českého Těšína
 
Dvojjazyčné česko-polské názvy ulic v Českém Těšíně
 
Divadlo v Českém Těšíně s českou a polskou scénou

Současnost editovat

Zaolzie je centrem polské národnostní menšiny v Česku – žije zde většina příslušníků této menšiny a má zde (v Českém Těšíně) sídlo i Kongres Poláků v České republice a Polský kulturně-osvětový svaz v České republice, hlavní organizace této národnostní menšiny.

Tabulka níže uvádí všechny obce, kde podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 tvořili Poláci více než 10 % obyvatel, a výsledky sčítání lidu v roce 2011 tamtéž. Všechny uvedené obce leží v české části Těšínska a v roce 2011 v nich žilo dohromady 19 054 Poláků[7]:

Obec
český název		 polský název podíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2001[p 1]		 podíl Poláků
na obyvatelstvu v r. 2011[7][p 2]		 Poznámka
Albrechtice Olbrachcice 23,5 %[8] 17,6 %
Bocanovice Boconowice 30,9 %[9] 27,9 %
Bukovec Bukowiec 33,6 %[10] 25,4 %
Bystřice Bystrzyca 29,7 %[11] 24,1 %
Český Těšín Czeski Cieszyn 16,1 %[12] 13,7 %
Dolní Lomná Łomna Dolna 31,0 %[13] 22,4 %
Hnojník Gnojnik 11,5 %[14] 10,9 %
Horní Lomná Łomna Górna 28,5 %[15] 19,3 %
Horní Suchá Sucha Górna 23,2 %[16] 17,1 %
Hrádek Gródek 42,8 %[17] 31,3 % [p 3]
Chotěbuz Kocobędz 21,3 %[18] 15,9 %
Jablunkov Jabłonków 23,0 %[19] 15,7 %
Komorní Lhotka Ligotka Kameralna 21,5 %[20] 14,9 % [p 4]
Košařiska Koszarzyska 38,7 %[21] 27,1 %
Milíkov Milików 41,0 %[22] 30,4 %
Mosty u Jablunkova Mosty koło Jabłonkowa 18,3 %[23] 14,6 %
Návsí Nawsie 24,0 %[24] 19,1 % [p 4]
Nýdek Nydek 26,6 %[25] 19,0 %
Petrovice u Karviné Piotrowice koło Karwiny 16,2 %[26] 12,8 %
Písečná Pioseczna 26,8 %[27] 18,6 % [p 4]
Písek Piosek 21,0 %[28] 16,4 %
Ropice Ropica 28,9 %[29] 24,2 %
Řeka Rzeka 21,5 %[30] 13,9 %
Smilovice Śmiłowice 26,4 %[31] 21,7 %
Stonava Stonawa 25,8 %[32] 19,4 %
Střítež Trzycież 18,8 %[33] 13,0 % [p 4]
Těrlicko Cierlicko 12,9 %[34] 9,7 %
Třanovice Trzanowice 21,2 %[35] 16,7 %
Třinec Trzyniec 17,7 %[35] 13,4 %
Vendryně Wędrynia 35,3 %[36] 26,1 %
Vělopolí Wielopole 19,0 %[37] 13,2 %

Poznámky editovat

  1. ↑ Podíl nezjištěné národnosti v tomto sčítání byl 1,7 %; viz Tab. č. 152 Obyvatelstvo podle národnosti a podle pohlaví a věku.
  2. ↑ Podíl těch, kteří v tomto sčítání nedeklarovali národnost, byl 25,3 %.
  3. ↑ Největší procentuální poměr Poláků k ostatním obyvatelům ze všech obcí v Česku.
  4. ↑ a b c d Obec, kde počet Slezanů dosahuje alespoň 2%, přičemž takových obcí je v Česku 27.

Reference editovat

  1. ↑ MACOŠKOVÁ, Nina. Bude z hraniční řeky Olše zase Olza?. Deník.cz. 2010-02-25. Dostupné online [cit. 2023-04-01]. 
  2. ↑ GARTNEROVÁ, Jana. Olše nebo Olza, názvoslovná komise zvažuje změny [online]. 2017-12-18 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ MALYS, Bohdan. Poláci na Těšínsku: Kontroverze současnosti v dějinné souvislosti [online]. Český Těšín: Kongres Poláků v ČR, 2009-01-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ S.R.O, Toras Marketing. 3.8.2020 - Skąd wzięło się określenie »Zaolzie«?. glos.live [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2010-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. 
  6. ↑ http://toulavakamera.ct24.cz/article.asp?article_id=1816
  7. ↑ a b Obyvatelstvo, domy, byty a domácnosti podle Sčítání lidu, domů a bytů - ČR, kraje, okresy, SO ORP, správní obvody Prahy a města (sídla SO ORP) - 2011; tab. 152 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle věku [online]. Český statistický úřad, rev. 2013-06-14 [cit. 2016-08-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Albrechticích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 31-07-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2004. 
  9. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bocanovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004. 
  10. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bukovci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004. 
  11. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011. 
  12. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Českém Těšíně v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 2008-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-13. 
  13. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Dolní Lomné v roce 2001
  14. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hnojníku v roce 2001
  15. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Lomné roce 2001
  16. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Horní Suché v roce 2001
  17. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Hrádku v roce 2001
  18. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Chotěbuzi v roce 2001
  19. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Jablunkově v roce 2001
  20. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Komorní Lhotce v roce 2001
  21. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Košařiskách v roce 2001
  22. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Milíkově v roce 2001
  23. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Mostech u Jablunkova v roce 2001
  24. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Návsí roce 2001
  25. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Nýdku v roce 2001
  26. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Petrovicích u Karviné v roce 2001
  27. ↑ Údaje ČSÚo sčítání lidu v Písečné v roce 2001
  28. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Písku v roce 2001
  29. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Ropici v roce 2001
  30. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Řece v roce 2001
  31. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Smilovicích v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 21-09-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-10-2004. 
  32. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stonavě v roce 2001
  33. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Stříteži v roce 2001
  34. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Těrlicku v roce 2001
  35. ↑ a b Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 2008-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29. 
  36. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vendryni v roce 2001
  37. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu ve Vělopolí v roce 2001

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Bibliografie editovat

  • Valenta, Jaroslav: Dějiny Zaolzí ve 20. století: skutečnosti versus legendy. Slovanský přehled. 87, č. 1, (2001,) s. 27-42.
  • Martinek, Libor: Současná překladatelská aktivita polských spisovatelů na Záolží. In: Česká a slovenská literatura dnes. Ústav pro českou literaturu AV ČR Praha – Slezská univerzita Opava, 1997, s. 155–160.
  • jot-Drużycki, Jarosław: Hospicjum Zaolzie – Wydawnictwo Beskidy/Nakladelství Beskydy, Vendryně 2014.(ISBN 978-80-87431-28-3)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zaolzie&oldid=23144956“