Wikipedie

Malé vysoké pece

Malé vysoké pece (čínsky v českém přepisu tchu-kao-lu, pchin-jinem tǔgāolú, znaky zjednodušené 土高炉, tradiční 土高爐; čínsky v českém přepisu tchu-fa lien-kang, pchin-jinem tǔfǎ liàngāng, znaky zjednodušené 土法炼钢, tradiční 土法煉鋼; volně česky tradiční výroba oceli) byly primitivní vysoké pece stavěné během Velkého skoku vpřed (1958-1960), které měly za úkol napomoci rychlé industrializaci Číny. Podle Mao Ce-tunga bylo klíčovou vlastností vyspělého státu množství vyrobené oceli.[1] Mao Ce-tung tedy nařídil, aby byly postaveny primitivní vysoké pece, které by podpořily výrobu oceli v moderních vysokých pecích.[2]

Malé vysoké pece, 1958

Historické pozadí editovat

Během vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 byla Čína ještě značně zaostalá a především zemědělsky zaměřená. V zemědělství tehdy pracovalo až 90 % procent čínské populace.[3]

V listopadu roku 1957 Mao Ce-tung navštívil Moskvu, kde se účastnil oslav 40. výročí Říjnové revoluce a později téhož měsíce se i mezinárodní porady komunistických a dělnických stran. Během mezinárodní porady Mao Ce-tung v reakci na Chruščovovo prohlášení, že Sovětský svaz bude schopen předehnat Spojené státy v průmyslové produkci, přednesl, že Čína bude během 15 let schopna dohnat a předehnat Velkou Británii, a to ve výrobě oceli.[4]

 
Malé vysoké pece v městské prefektuře Sin-jang v provincii Che-nan, 1959

V květnu 1958 byla na druhém zasedání VIII. sjezdu Komunistické strany Číny vyhlášena politika Velkého skoku.[5]

Ve dnech 17. srpna – 30. srpna 1958 se v přímořském letovisku Pej-taj-che konalo rozšířené zasedání Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, kde byla schválena nová myšlenka uspořádání společnosti, vytvoření lidových komun.[5] Bylo také vyhlášeno, že se v roce 1958 vyrobí 10,7 milionů tun oceli, což mělo činit dvojnásobek produkce v roce 1957, kdy množství vyrobené oceli dosahovalo 5,35 milionu tun.[6]

Průběh editovat

 
Pozůstatky pecí v okrese Nan-ťing, městská prefektura Čang-čou, provincie Fu-ťien

Malé vysoké pece byly ideálním způsobem, jak dosáhnout rapidní industrializace země. Výstavba pecí nebyla příliš finančně nákladná, jejich provoz nebyl náročný, a tak Mao nařídil, aby se do výroby zapojily i lidové komuny. Ty pak na polích začaly stavět primitivní pece z hlíny nebo z cihel.[7] Palivem pro tavení železné rudy bylo uhlí a dřevo. Lidé, kteří byli pověřeni tavením železné rudy, v drtivé většině případech neměli ani minimální znalosti o hutnictví.

Protože po čase začaly docházet suroviny pro tavbu, lidé v pecích začali tavit vše, co bylo z kovu. Jednalo se kuchyňské nádobí jako byly pánve, hrnce nebo zemědělské náčiní, které pak lidem scházelo při práci. Tavbě neušly ani zvony z chrámů nebo klepadla na dveřích.[8] Avšak to, co vzniklo tavením, byly podivné spečeniny, hroudy kovu, které byly nepoužitelné. Pece navíc musely být v nepřetržitém provozu 24 hodin denně, a proto se zvyšovala spotřeba dřeva. Lidé proto byli nuceni kácet velké množství stromů, což vedlo rozsáhlé deforestaci přilehlých oblastí. Kromě toho se domácnostem zabavoval i dřevěný nábytek, který se pak spaloval v pecích.

Od kampaně pro výrobu železa a oceli se začalo ustupovat už začátkem roku 1959, kdy už bylo zjevné, že pece neprodukují železo požadované kvality a výsledné produkty malých vysokých pecí byly nepoužitelné.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století, Díl 2.. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 218 s. ISBN 80-244-0611-X. S. 64. 
  2. ↑ LI, KWOK SING. A glossary of political terms of the People's Republic of China. Shatin, N.T., Hong Kong: Chinese University Press xxvii, 639 pages s. Dostupné online. ISBN 962-201-615-4, ISBN 978-962-201-615-6. OCLC 33128243 
  3. ↑ HORÁLEK, Adam. Geografie Číny. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. 179 s. ISBN 978-80-244-3839-9. 
  4. ↑ Great famine in China, 1958-1962 : a documentary history. New Haven [Conn.]: Yale University Press 1 online resource (xvii, 204 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-18358-0, ISBN 0-300-18358-5. OCLC 798210569 
  5. ↑ a b c BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky (1949–2018). 1. vyd. Praha: NLN, 2019. 448 s. ISBN 978-80-7422-596-3. 
  6. ↑ MACFARQUHAR, Roderick. The Origins of the Cultural Revolution. Vol. 2: The Great Leap Forward, 1958–1960. London: Oxford University Press, 1983. 435 s. ISBN 978-0231057172. 
  7. ↑ DIKÖTTER, FRANK. Mao's great famine : the history of China's most devastating catastrophe, 1958-1962. 1st U.S. ed. vyd. New York: Walker & Co xxi, 420 pages, 8 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-0-8027-7768-3, ISBN 0-8027-7768-6. OCLC 555656528 
  8. ↑ YANG, JISHENG, 1940-. Tombstone : the great Chinese famine, 1958-1962. 1st American ed. vyd. New York: Farrar, Straus and Giroux xxvi, 629 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-374-27793-2, ISBN 0-374-27793-1. OCLC 772608480 

Literatura editovat

  • FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Překlad Martin Hála, Jana Hollanová, Olga Lomová. 3. vyd. Praha: NLN, 2010. 696 s. ISBN 80-7106-249-9. 
  • ZHOU, Xun. Forgotten Voices of Mao's Great Famine, 1958-1962: An Oral History. New Haven: Yale University Press, 2013. 336 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-18404-4. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Malé_vysoké_pece&oldid=23172400“