17. srpen

<<	srpen					>>
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
			1	2	3	4
5	6	7	8	9	10	11
12	13	14	15	16	17	18
19	20	21	22	23	24	25
26	27	28	29	30	31
2024

17. srpen je 229. den roku podle gregoriánského kalendáře (230. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 136 dní.

Události editovat

Česko editovat

1869 – V Brně byl zahájen provoz první koňské tramvajové linky v českých zemích.
1939 – Generální ředitelství stavby dálnic objednalo u německé firmy Dingler finišery pro stavbu Dálnice - Národní cesty. Stroje byly po dodání uskladněny na Strahovském stadionu a po roce 1948 sešrotovány, aniž by položily jediný metr vozovky.
1968 – Alexander Dubček se sešel v Komárně s maďarským komunistickým představitelem Jánošem Kádárem, který mu dal jasně najevo, že se Moskva nehodlá se situací v Československu smířit a Brežněv je rozhodnut zakročit silou. Bylo to poslední varování ze strany socialistických států před vojenskou intervencí do Československa
1999 – Luxusní pražský hotel Inter-Continental byl prodán za tři miliardy korun firmě Strategic Hotels & Resorts
2018 – V Horním Maršově vyhořel barokní zámek, nevyužívaný od roku 1994.

Svět editovat

0310 – 31. papež Eusebius byl vyhnán římským císařem Maxentiem na Sicílii, kde zemřel, pravděpodobně hladem.
0682 – Na papežský stolec usedl Lev II. jako 80. katolický papež. Jeho volba byla potvrzena byzantským císařem Konstantinem IV. teprve poté, co Lev II. odsouhlasil závěry Třetího konstantinopolského koncilu.
0986 – Vojsko bulharského císařa Samuela porazilo v bitvě u Trajánovy brány byzantského císaře Basila II.
1186 – Vévoda štýrský Otakar IV. a rakouský vévoda Leopold V. Babenberský podepsali dědickou smlouvu dle které Otakar předá po své smrti své vévodství Leopoldovu synu Friedrichovi, pokud Rakousko a Štýrsko zůstane jednotné.
1648 – Anglická občanská válka: síly vedené Oliverem Cromwellem zvítězily nad armádou sestavenou z anglických roajalistů a skotských vojáků vedených Jamesem Hamiltonem v bitvě u Prestonu.
1812 – Napoleon Bonaparte zvítězil nad ruskou armádou v bitvě u Smolenska.
1877 – Asaph Hall objevil Phobos, větší ze dvou známých měsíců planety Marsu.
1943 – Druhá světová válka: několik japonských torpédoborců dosáhlo taktického vítězství nad početně stejným loďstvem USA v bitvě u Horaniu.
1945 – Poprvé vyšla světoznámá novela Farma zvířat od George Orwella.
1960 – Gabon získal nezávislost od Francie.
1962 – Osmnáctiletý zedník Peter Fechter byl zastřelen východoněmeckými pohraničníky při pokusu o překročení Berlínské zdi.
1970 – Sověti vypustili do vesmíru sondu Veněra 7, jež 15. prosince téhož roku úspěšně přistála na Venuši.
1982 – Vyšel první hudební optický disk CD podle standardů, vyvinutých firmami Sony a Philips: The Visitors od skupiny ABBA.
2017 – Během teroristických útoků v Katalánsku zemřelo 16 civilistů a dalších 150 bylo zraněno.
2021 – Microsoft ukončil veškeré podpory prohlížeče Internet Explorer.

Narození editovat

Česko editovat

Pavel Rychetský (* 1943)

Ladislav Špaček (* 1949)

Filip Renč (* 1965)

1623 – Jan Tanner, český jezuita a spisovatel († 4. listopadu 1694)
1753 – Josef Dobrovský, filolog, historik, zakladatel slavistiky († 6. ledna 1829)
1802 – Josef John, lesník († 24. ledna 1871)
1833 – Karel Cihlář, česko-rakouský právník a politik († 21. července 1914)
1844 – Antonín Gruda, katolický kněz, právník a národní buditel († 28. února 1903)
1847 – Čeněk Gregor, stavitel a politik († 5. listopadu 1917)
1851 – Johann Gerstner, houslista a hudební pedagog († 9. ledna 1939)
1865 – Franz Palme, československý politik německé národnosti († 2. května 1948)
1875 – Karl Benirschke, vídeňský architekt a stavitel († 28. dubna 1941)
1876 – Jan Měchura, československý politik († ?)
1877 – Augustin Čižek, československý politik († 9. srpna 1946)
1880 – Karel Engliš, ekonom a politolog († 15. června 1961)
1888 – František Trávníček, bohemista, profesor na Masarykově univerzitě v Brně († 6. června 1961)
1890 – Ludvík Krejčí, generál († 9. února 1972)
1891 – Ludvík Kundera, klavírista, muzikolog a hudební pedagog († 12. května 1971)
1892 – Gisela Khoss-Sternegg, hudební skladatelka, pedagožka a spisovatelka († 22. října 1986)
1895 – Vladimír Wallenfels, architekt a urbanista († 29. června 1962)
1897
- Milan Polák, slovenský a československý voják, účastník slovenského národního povstání, politik († 2. srpna 1951)
- Václav Trnka, lékař a pedagog, primář příbramské nemocnice († 8. srpna 1965)
1902 – Marie Švermová, československá politička († 4. února 1992)
1905 – Josef Šíma, československý fotbalový reprezentant († 6. listopadu 1983)
1924 – Jiří Kratochvíl, klarinetista, muzikolog, skladatel a hudební pedagog († 9. května 2014)
1934 – František Šmahel, historik umění
1941 – Uršula Kluková, herečka
1943 – Pavel Rychetský, politik, právník, předseda Ústavního soudu České republiky
1944 – Ivana Karbanová, herečka
1946 – Zdeněk Brabec, horolezec
1948
- Anna Kubíková, historička a archivářka
- Jan Malíř, kameraman
1949 – Ladislav Špaček, novinář, publicista, mluvčí V. Havla, znalec etikety
1950 – Jana Čižmářová, archeoložka
1961
- Pavel Přindiš, československý vodní slalomář, kajakář, olympionik
- Alexandr Vondra, politik a diplomat
1965 – Filip Renč, herec, scenárista a režisér
1970
- Karel Dobš, fotbalista
- Jaroslava Pokorná Jermanová, politička
1972 – Jiří Zelenka, hokejový útočník
1973 – Bohuš Matuš, zpěvák
1979 – Pavel Bartoš, fotbalista
1984 – Jakub Langhammer, hokejista
1985 – Josef Hrabal, hokejový obránce
1987 – Dominik Rodinger, fotbalový brankář
1990 – Veronika Machová, modelka, Česká Miss World 2010
1993 – Petra Nováková, reprezentantka v běhu na lyžích
1994 – Veronika Stýblová, zpěvačka
1996 – Marek Kodr, fotbalový obránce a záložník
1998 – Petr Kodýtek, hokejista