Libočany (zámek)
Libočany jsou pozdně barokní zámek ve stejnojmenné obci v okrese Louny. Byl postaven na místě starší tvrze okolo roku 1770. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Libočany | |
|---|---|
 Západní průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | okolo roku 1770 |
| Stavebník | Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 1, Libočany,  Česko |
| Souřadnice | 50°20′5,21″ s. š., 13°30′51,95″ v. d. |
  Libočany | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43015/5-1239 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o libočanské tvrzi, kterou nechal postavit pravděpodobně Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, pochází z roku 1595. Po tomto roce se vystřídala řada majitelů: Jan Valdemar z Valdštejna, Kryštof Doupovec z Doupova (1619) a jeho syn Vilém, Jaroslav Bořita z Martinic, Florián Dětřich Žďárský (1623), Maxmilián ze Schönfeldu (1653), Petr Příchovský z Příchovic (1665) a rytíři z Janinallu (1690), od kterých ji roku 1740 koupil Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu. Ten nechal tvrz zbořit a na jejím místě okolo roku 1770 postavit pozdně barokní zámek s parkem, kostelem Všech svatých a farou. Panství potom zdědila jeho manželka Anna Marie se svým bratrem Františkem Antonínem z Weinbergeru. Poté se majitelé opět rychle střídali. Nejprve je zdědil Václav Jeník z Gamsendorfu, který je prodal v roce 1806 Josefu Schreiterovi ze Schwarzenfeldu. Dalšími vlastníky byli hrabě Kurzrock z Wellingsbütellu (1850), žatecký advokát Jan Damm (1861), továrník Jan Münzberg a od roku 1925 František Weinhardt.[2]
Po znárodnění byly v zámku v roce 1954[3] zřízeny byty zaměstnanců státního statku. V letech 1961–1966 zde byl umístěn depozitář Okresního archivu v Lounech.[4] Od roku 1967 jej využívala Ústřední správa geodézie a kartografie jako archiv starých map.[2] Ústřední archiv zeměměřictví a katastru přistoupil v květnu až listopadu 2015 vzhledem k ukončení nájemního vztahu s vlastníkem zámku, tedy břevnovským benediktinským arciopatstvím, k vystěhování svého depositáře z Libočan do budovy Zeměměřického úřadu v Pardubicích. Vystěhováno bylo kolem čtyřiceti tun papírových archiválií a řada trojrozměrných přístrojů i pomůcek užívaných v minulosti geodety a kartografy.[5]
Od podzimu 2015 započalo Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty v Břevnově s postupným přebráním zámku v Libočanech u Žatce od dosavadních nájemců a v hospodářské činnosti se pustilo do obnovy chmelařství a vedle obnovy chmelnic a jejich zázemí dostala hospodářská správa kláštera na starosti rovněž správu zámku a jeho areálu, dále hospodářského dvora i bývalého pivovaru v Libočanech.[6] U příležitosti akce pochodu Václava Hájka z Libočan konané 18. června 2016 se rozhodlo Benediktinské arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty spolu s Národním archivem a obcí k uspořádání výstavy nazvané Benediktini a Libočany, která byla přístupná téhož dne na libočanském zámku.[7]
Stavební podoba a vybavení editovat
Zámek je obdélná, jednopatrová budova s mansardovou střechou a tříosým rizalitem ve středu západního průčelí. Fasády jsou členěné pilastry a zdobí je bohatá rokajová výzdoba. Místnosti v patře mají stropy s fabionem a štukovými rámci. Dochovaly se rokokové dveře a kamna. V jedné rohové místnosti se také dochovala původní rokoková štuková výzdoba a malované květinové dekorace a galantní scény pravděpodobně od malíře Jana Václava Tschöppera.[8] Autor projektu zámku není písemně doložený. Vratislav Ryšavý se domníval, že jím je žatecký architekt Johann Paul Loschy, který se inspiroval realizacemi Jakuba Augustona z Plzně.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-28]. Identifikátor záznamu 155254 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Libočany – zámek, s. 273–274.
- ↑ Zámek Libočany. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ ROEDL, Bohumír. Okresní archiv v Lounech. In: PARMA, Otakar. Almanach Okresní knihovny Louny. Louny: Okresní knihovna, 1982. S. 10.
- ↑ Výroční zpráva Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (ÚAZK) za rok 2015. www.cuzk.cz [online]. Ústředního archivu zeměměřictví a katastru, 2016-02-24 [cit. 2022-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Ekonomické aktivity břevnovského kláštera dnes [online]. Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Výstava Benediktini a Libočany [online]. Farnost sv. Markéty v Břevnově [cit. 2022-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Libočany, s. 251.
- ↑ RYŠAVÝ, Vratislav. Několik poznámek k barokní architektuře západních Čech. Minulostí západočeského kraje. 1989, roč. XXV, s. 134.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Libočany na Wikimedia Commons
